Zobrazují se příspěvky se štítkemVolavka popelavá. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVolavka popelavá. Zobrazit všechny příspěvky

Volavka popelavá. Volavkám vyhovují rybniční oblasti a oblasti kolem tekoucích vod.

Volavka popelavá s úlovkem

Volavka popelavá (Adrea cinerea L.) patří do řádu brodiví (Ciconiifomes) a čeledi volavkovití (Ardeidae).

Vyskytuje se kolem sladkých vod ve všech světadílech a ve všech typech mělkých sladkovodních ekosystémů, od rákosin po jezera. Jedná se o ptáky velikostí i postavou podobné čápu bílému. Délka těla volavek se pohybuje mezi 90 - 98 cm a hmotnost 1 - 2 kg. Mají dlouhé brodivé nohy, výrazný esovitě prohnutý krk a dlouhý zobák.

Zbarvení je popelavě šedivé, krk bílý s černými skvrnami. Proužek nad okem přechází na hlavě v chocholku, která směřuje dozadu. Na voleti mají prodloužené peří, které visí dolů. Nohy (vesla) a zobák mají volavky žlutavě zbarvené. Pro volavky je charakteristická brodivá chůze v mělké vodě spojená s hledáním potravy. Na noc usedají do korun stromů. V letu mají charakteristicky esovitě prohnutý krk a pomalu mávají křídly. Pro volavky jsou typické výrazné hlasové projevy, které vydávají v letu i na hnízdě.

Volavkám vyhovují převážně rybniční oblasti a oblasti kolem tekoucích vod. 

Přilétají ve větších skupinách již v březnu. Žijí v koloniích, kde se párují. Hnízda si staví na vysokých listnatých i jehličnatých stromech. Samice snáší 4 - 5 zelenomodrých vajec, na kterých se při sezení střídají obě pohlaví po 26 - 28 dní (zasedají již po snášce prvního vejce, proto se mláďata líhnou postupně). Mláďatům rodiče dávají natrávenou potravu nejdříve přímo do zobáku, později ji vyvrhují na okraje hnízda. Mláďata se v hnízdě zdržují v hnízdě 6 - 7 týdnů. V 8 až 9 týdnech již mláďata létají. Dospělosti dosahují ve věku dvou let.

Hlavní složkou potravy volavek je výhradně živočišná potrava, především ryby, ale také plži, hmyz, obojživelníci, plazi i hraboši aj. Dospělí jedinci spotřebují denně až 300 g živočišné potravy. Na podzim odlétají na jih, kde mají svá zimoviště. 

VOLAVKA POPELAVÁ

Volavka popelavá na lovu

Volavka popelavá (Adrea cinerea L.) patří do řádu brodiví (Ciconiifomes)


 a čeledi volavkovití (Ardeidae). Vyskytuje se kolem sladkých vod ve všech světadílech a ve všech typech mělkých sladkovodních ekosystémů, od rákosin po jezera. Jedná se o ptáky velikostí i postavou podobné čápu bílému. Délka těla volavek se pohybuje mezi 90 - 98 cm a hmotnost 1 - 2 kg. Mají dlouhé brodivé nohy, výrazný esovitě prohnutý krk a dlouhý zobák. Zbarvení je popelavě šedivé, krk bílý s černými skvrnami. Proužek nad okem přechází na hlavě v chocholku, která směřuje dozadu. Na voleti mají prodloužené peří, které visí dolů. Nohy (vesla) a zobák mají volavky žlutavě zbarvené. Pro volavky je charakteristická brodivá chůze v mělké vodě spojená s hledáním potravy. Na noc usedají do korun stromů. 

V letu mají charakteristicky esovitě prohnutý krk a pomalu mávají křídly. Pro volavky jsou typické výrazné hlasové projevy, které vydávají v letu i na hnízdě.
Volavkám vyhovují převážně rybniční oblasti a oblasti kolem tekoucích vod. Přilétají ve větších skupinách již v březnu. Žijí v koloniích, kde se párují. Hnízda si staví na vysokých listnatých i jehličnatých stromech. Samice snáší 4 - 5 zelenomodrých vajec, na kterých se při sezení střídají obě pohlaví po 26 - 28 dní (zasedají již po snášce prvního vejce, proto se mláďata líhnou postupně). Mláďatům rodiče dávají natrávenou potravu nejdříve přímo do zobáku, později ji vyvrhují na okraje hnízda. Mláďata se v hnízdě zdržují v hnízdě 6 - 7 týdnů. V 8 až 9 týdnech již mláďata létají. Dospělosti dosahují ve věku dvou let.

Hlavní složkou potravy volavek je výhradně živočišná potrava, především ryby, ale také plži, hmyz, obojživelníci, plazi i hraboši aj. 

Dospělí jedinci spotřebují denně až 300 g živočišné potravy. Na podzim odlétají na jih, kde mají svá zimoviště. Z mysliveckého hlediska nepůsobí volavka výraznější škody. Velice citelné škody však může působit rybářům především na plůdkových a výtažních rybnících. Volavku popelavou nelze ze zákona lovit. Příslušné správní orgány však mohou povolit výjimku (např. regulovaný odstřel z důvodu snížení početnosti populace).

VOLAVKA POPELAVÁ

Volavka popelavá

Volavka popelavá


 (Adrea cinerea L.) patří do řádu brodiví (Ciconiifomes) a čeledi volavkovití (Ardeidae). Vyskytuje se kolem sladkých vod ve všech světadílech a ve všech typech mělkých sladkovodních ekosystémů, od rákosin po jezera. Jedná se o ptáky velikostí i postavou podobné čápu bílému. Délka těla volavek se pohybuje mezi 90 - 98 cm a hmotnost 1 - 2 kg. Mají dlouhé brodivé nohy, výrazný esovitě prohnutý krk a dlouhý zobák. Zbarvení je popelavě šedivé, krk bílý s černými skvrnami. Proužek nad okem přechází na hlavě v chocholku, která směřuje dozadu. Na voleti mají prodloužené peří, které visí dolů. Nohy (vesla) a zobák mají volavky žlutavě zbarvené. Pro volavky je charakteristická brodivá chůze v mělké vodě spojená s hledáním potravy. Na noc usedají do korun stromů. V letu mají charakteristicky esovitě prohnutý krk a pomalu mávají křídly. Pro volavky jsou typické výrazné hlasové projevy, které vydávají v letu i na hnízdě.

Přilétají ve větších skupinách již v březnu. Žijí v koloniích, kde se párují. Hnízda si staví na vysokých listnatých i jehličnatých stromech.

Samice snáší 4 - 5 zelenomodrých vajec, na kterých se při sezení střídají obě pohlaví po 26 - 28 dní (zasedají již po snášce prvního vejce, proto se mláďata líhnou postupně). Mláďatům rodiče dávají natrávenou potravu nejdříve přímo do zobáku, později ji vyvrhují na okraje hnízda. Mláďata se v hnízdě zdržují v hnízdě 6 - 7 týdnů. V 8 až 9 týdnech již mláďata létají.
Dospělosti dosahují ve věku dvou let.
Hlavní složkou potravy volavek je výhradně živočišná potrava, především ryby, ale také plži, hmyz, obojživelníci, plazi i hraboši aj. Dospělí jedinci spotřebují denně až 300 g živočišné potravy. Na podzim odlétají na jih, kde mají svá zimoviště.

VOLAVKA POPELAVÁ. Hnízda si staví na stromech, v posledních letech jsou stále častější případy, kdy zahnízdí i v rákosinách.

Poněkud menší než čáp bílý (Ciconia ciconia),
převážně šedá, spodina těla světlejší.

Volavka popelavá


 Hlava je bílá s černým pruhem od oka do týla a s černou chocholkou z prodloužených per. Ruční a loketní letky černé. Zobák žlutohnědý až žlutý, nohy tmavohnědé, nahoře žluté.
Hnízdí v koloniích, často společně s ostatními druhy koloniálně hnízdících ptáků. Hnízda si staví na stromech, v posledních letech jsou stále častější případy, kdy zahnízdí i v rákosinách. Od konce února do poloviny května snáší 1-7 vajec ve 2 až 4 denních intervalech. Po 25-28 dnech inkubace se líhnou postupně mláďata, ta se na hnízdě zdržují 6-7 týdnů a pak se rozlézají do okolí hnízda, na noc se ale vracejí zpět. Za další 2 týdny jsou už plně vzletná. Pohlavně dospívají ve dvou letech, nejvyšší zjištěný věk je 24,5 roku.

Potravu tvoří hlavně ryby (kolem 15 cm.), dále obojživelníci, plazi, drobní savci, hmyz, korýši a měkkýši.

V Evropě se početnost i areál druhu může značně měnit i během několika málo let. Hlavně po tuhých zimách se stavy snižují, v průběhu 2-7 let se opět dostávají do původních stavů. Mírnější zimy v posledních letech naopak vedou k šíření druhu na sever, takže můžou zahnízdit i v severní Skandinávii.
Severní populace jsou z větší míry tažné, zimují jižněji od hnízdišť, naše většinou ve Středomoří, menší část táhne až do oblasti Guinejského zálivu v tropické Africe. V Evropě se početnost v průběhu posledních cca 40 let silně zvýšila, v současnosti tam hnízdí více než 210 tisíc párů.V České republice hnízdí pravidelně na celém území v okolí větších vodních ploch

Ptáci. Volavka popelavá volavky jsou z větší části tažné a zimují především ve Středomoří. Ptáky, které u nás můžeme pozorovat na podzim a v zimě, většinou pocházejí ze severu a severovýchodu.

Volavka popelavá   (by Pavel Kysela)

   Volavka popelavá (Ardea cinerea) je poněkud menší než čáp bílý, kterému se do jisté míry podobá; svrchu je však vždy šedá a za letu má esovitě zahnutý krk.


 Dospělí ptáci mají bílý krk a bílou hlavu s dlouhými černými pery. Často ji lze pozorovat na polích, kde loví hraboše, a zejména u vod, kde na ryby buď číhá bez sebemenšího pohybu, anebo je loví při brodění. Hnízdí v různě velkých koloniích na stromech. Na inkubaci vajíček, kterých se ve hnízdě během března či dubna objevuje 2 až 5, i na pozdější péči o mláďata se podílejí oba rodiče.

   Volavky popelavé hnízdí většinou v koloniích i s jinými vodními ptáky a někdy je na jednom stromě i několik párů volavek. Obě pohlaví si staví hnízdo obvykle na stromech z větviček, z rákosí a z různých stébel trav. Nejsou to žádní dobří stavitelé.
Používají a upravují i opuštěná hnízda. Samice snáší 3-6 zelenomodrých vajíček. ze kterých se po 24-27 dnech líhnou ptáčata, která krmí oba rodiče vyvržením potravy do zobáku.

Jak mláďata rostou, tak rodiče přinášejí větší a větší kořist, kterou si mladí ptáci berou přímo ze zobáku a nebo ji rodiče nechávají na okraji hnízda a ptáčata ji polykají v celku.

Fotografie z přírody. Volavka popelavá

Vyšší škola fotografie přírody - Volavka popelavá

Volavka popelavá je velký brodivý pták z čeledi volavkovitých. Je hojně rozšířená, vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule s výjimkou Austrálie a živí se zejména rybami. V Evropě se jedná o největšího zástupce volavek.

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

GREAT HUNTING

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

.22LR #Černá zvěř - bachyně #Daněk #Kančí steaky #Lovecké právo #Lovecké stezky #Srnčí zvěř #Waldemar Matuška 1 milion čtenářů 500 Nitro Express Africký mor Aglomerace aktivity radosti a milování života Akutrauma Amerika Anatomie jelena Aport Australian Water Buffalo Balistika Bažant Bažant pečený Beatiful Nature Berneška Borrelióza Borůvky Bowhunting (lovecká lukostřelba) Bramborníček hnědý - Saxicola rubetra Brenneke broková dvojka broková kozlice Bukač velký Cazando con Arco Cesty Co budeme vařit dnes? Cviky poslušnosti Čáp bílý Čas lásek jelenů Čejka Čekaná Černá zvěř Černá zvěř - bachyně Černá zvěř - kňour Červenka obecná Čiplenka Čištění zbraně Čmelák Dalekohledy Dančí zvěř Daněk Datel černý deer rut Deer stalking Diana bohyně lovu Dívka s liškou Divočák Doby lovu zvěře Dosled Dostřelná rána Double Rifle Dravci Drobná zvěř Drozd kvíčala Dřevo a teplo Dudek chocholatý Ekologie Erika Evropská Unie Fotografie z myslivosti Gepard Golden Eagle Gorilla Hájovna U pěti buků Halali hamerles Happy Days Hejkalové Heligonky Hirsch-König des Waldes Historie HMYZ Holub hřivnáč Honili myslivci Hořící špalek Houby Humor o myslivosti HUNTING Hunting Rifles Husa divoká Chile Atacama Chov zvěře Chrutí černé zvěře Chukar Partridge Idaho Idiots With Guns Instinkty a pudy Investiční zlaté mince Jagd Jaguar Jahody Jak na to? Jak zajíc přelstil líného hajného Jaro Jelen Jelen (Red Deer) Jelen útočí Jelení guláš Jelení kýta Jelení říje Jelení steak Jeřáb Jestřáb lesní Jezevec Jižní Amerika John Denver Kachna Kachna divoká Kalendárium Kalous ušatý KAMZÍK HORSKÝ Kančí gulášek Kančí kýta na smetaně Kančí kýta na víně Kančí ragů Kančí se šípkovou Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Káně lesní Kaňkování Klíště obecné Kňour útočí Koně Koroptev Krahujec obecný krimi Kritické myšlení Krkavec velký Krkonošské pohádky Krmelec Krmeliště černé zvěře Krmeliště černé zvěře-kamery Krmeliště pro vysokou Krmítko Krteček Křepelka polní Křivka obecná Kukačka obecná Kulíšek Kulovnice Kulový dvoják Kuna lesní Kuriozity Kvakoš noční Kynologie Labuť Lama Laně Lankasterka Lasice hranostaj Láska Ledňáček Lejsek šedý Les Lesní plody Lesnická škola Lesník Lion (Lev) Liška Liška Eliška Lončák Los (Elk) lov Lov na daňky Lov na jelena Lov na lišku LOV NA SRNCE lov na vlky Lov ve svobodném světě LOVEC BŘÍDIL Lovecká optika Lovecká vášeň Lovecké brokovnice Lovecké příběhy Lovecké signály Lovecké stezky Lovecké štěstí Lovecké video Lovecké zátiší Lovecké zbraně Lovecký pes Lovu a přírodě zdar! Lovu zdar! Lovy černé zvěře Lovy fotoaparátem Lovy lukem a šípem Lovy na černou v Maďarsku Lovy srnčí zvěře Lucky deer Makov Malorážka Mannlicher Schönauer kulovnice Markazíni Mateřství a péče o potomstvo Mauser M03 Mauser M98 Medicina Medovina Medvěd Milování světu vládne Milování v přírodě Minutkový srnčí guláš Miška Montáže Moose Hunting Moták pochop Muflon Myslivci a konfliktní situace Myslivcův sen myslivec Myslivec a zvuky v přírodě Myslivecká mluva Myslivecká videa Myslivecká zábava Myslivecká zařízení Myslivecké fotografie Myslivecké léto Myslivecké písničky Myslivecké pověsti Myslivecké ráno Myslivecké tradice Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Myslivecký ples Myslivecký soud Myslivost a Michaela Na loveckých stezkách Na lovu muflonů Na stojáka Naháňky Namlouvání Nástřel Nastřelení lovecké zbraně Naše domovy a chalupy Názory myslivců Nepravidelný desaterák New Zealand O Evě a Adamovi Obory a zvěř Odchyt pernaté Once Upon a Time in The West Ondatra Optika Orel bělohlavý Orel na hnízdě Ornitologie Osudový srnec Otázky z myslivosti otrava Památka myslivce Pamětní mince Páření Čmelák královna Pasování Paul Mauser Pečená kachnička Pečené prasátko Peregrine falcon Pernatá zvěř pes Pes přítel myslivce PF Podzim Pohádka O chytré kmotře lišce Pohádka stromů Polák chocholačka Polesí Strzalowo Polesí Strzalowo Polsko Posed Poslední hon Poslední hryz Poslední leč Poštolka Potápka chocholatá Pranostiky a příroda Pravidla lovu srnčí zvěře Predátoři První srnec Příhody z loveckého batohu Příroda Příroda a lidé Příroda a myslivost Příroda a zdraví Přírodní fantazie Přírodní srnčí kýta Pstruh pečený Psychopati Ptáci Puškohledy Puštík obecný Pytláci Radost a uspokojení Raffle ball hunting Raroh Red Deer Cam Reklama a lov Roček Roháč obecný Ruger’s M77 RSI Ryby Rychlý srnec Rys ostrovid Rytíři lesů Říje Sauer 101 Sekáč Sele prasete divokého Shozy Siga Skorec vodní Skřivan Skupinka jelenů různého věku Skupinový život Slanisko Slípka zelenonohá Slivovice Sluka lesní Slunce Sociální sítě Sojka obecná Sokol stěhovavý Sokolnictví South Africa Sovy Společné lovy Srnče Srnčí guláš po myslivecku Srnčí játra Srnčí na kořenové zelenině pečené v troubě a houskový knedlík Srnčí říje Srnčí zvěř Srnec Srnec jako ze zlata Srnec Škůdník Srnec v červnu Sršeň obecná Stádo tlupa rudl Stalo se Stehlíci a ledoví muži Straka obecná Strakapoud velký Strašidla Strzalowo Střelectví Střevlík Střízlík obecný sv. Hubert Svíčková Svišť Svítilna TK09 SWAROVSKI Swedisch Fire Torch Sýc rousný Sýkorky Synantropie Sysel Šípková omáčka ke zvěřině Škodná Šoulačka Špičák Švestky Teritorium Termovize Tetřev hlušec Tetřívek obecný TCHOŘ Tom Miranda Tombola Trofeje Trojákové čtyřče - rarita Trubači Tři jednou ranou Ťuhýk Újeď úmrtí Upíři USA Úspěšný lov Vábení Velikonoční sekaná Verše myslivce Veverky VIDLÁK Vlha pestrá VLK V KANADĚ Vnadiště Vodouš šedý Volavka popelavá VORAŘI Vtipy Vydra Výřad Vysoká Vysoká zvěř Vytápění chalupy Vzdělání a příroda Webové kamery Welshspringerspaniel Wildlife Woodcock Hunting Yukon Photon XT/RT Zahrady Zacházení se zbraní Záchranná stanice Zajíc Zákony a předpisy o myslivosti Záraz Zdraví Ze života černé zvěře Zeiss Zima a hlad v lese Zimní oblečení a obutí Zlato a šperky Značení zvěře Zoologie Zpracování zvěřiny Způsoby lovu a historie Zubři Zůstal v ohni Zvěř a počasí Zvěř v zimě Zvěř živě Zvěřina Zvěřina a kuchyně myslivce Zvěřinová paštika Zvěřinové recepty Zvěřinový guláš Ženy a myslivost Žít ve svobodě Životní srnec

Vybraný příspěvek

SRNEČEK A LES. Starší srnci začínají shazovat paroží, mladší až v prosinci!

SRNEČEK A LES

HUNTING