Zobrazují se příspěvky se štítkemPříroda. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPříroda. Zobrazit všechny příspěvky

Hnízdění - lejsek šedý, prohlížejte ve zvětšení...

Hnízdění - lejsek šedý

Lejsek šedý

 je pták velký jako vrabec domácí. 

Vrch těla je šedohnědý, spodek bělavý se slabými, tmavými, podélnými proužky na hrudi a temeni hlavy. 

Pohlaví se navzájem neliší, mláďata mají na zádech světle lemované peří, takže vypadají skvrnitě. 

Lejsek šedý zpravidla vysedává na vyvýšených místech, často pocukává ocasem a křídly a vzlétá několik metrů do výšky a lapá hmyz.

Carabus cancellatus cancellatus - střevlík měděný je převážně noční aktivní dravec, živí se hmyzem, jeho larvami, žížalami a plži.

STŘEVLÍK MĚDĚNÝ
Střevlík měděný dosahuje délky těla 16 až 32 milimetrů. Barva je velmi variabilní a pohybuje se v odstínech bronzových a měděných barev, vzácně až po černou. Je to převážně noční aktivní dravec, živí se hmyzem, jeho larvami, žížalami a plži.

Samičky kladou na jaře vajíčka (30-45) do půdy. Larvy se několikrát svlékají, před svlékáním se vždy zahrabávají do půdy. Vyvíjejí se asi dva měsíce, od června do července. Přezimuje imago. Typickým znakem brouků je červená barva prvního segmentu antény a stehna nohou. Při ohrožení může vystříknout sekret až do vzdálenosti 25 cm.

LIŠKA A SRNEC. Příroda, Přírodní fantazie, Wildlife, Beatiful Nature

Příroda, Přírodní fantazie, Wildlife, Beatiful Nature

„Trvalo docela dlouho než funkcionáři jézetdé pochopili, že jejich předkové věděli co dělají



 když zarostlé meze zakládali nejen jako hranice svých pozemků.“   

 A tak jednoho dne přijela těžká technika. Bagry a buldozery začaly všechno shrnovat na velké hromady. Stromy, keře, kameny, trávu, hlínu. Tím vznikl nespočet nových útočišť pro lišky a jezevce. V haldách si vyhrabaly hluboké nedostupné nory, přímo labyrinty chodeb.   

 „Lišky tím získaly naprosto ideální místo pro vrhání liščat. Do těch prostor mezi propletenci kmenů, kořenů a kamení se prakticky nedalo dostat, takže jsme i s norníky byli úplně bezmocní. Proto nezbývalo než čekat venku a střílet je, když vycházely. Jednu takovouhle obydlenou haldu jsem obeznal. Podle toho, jak byly vsuky uťapané, jsem usoudil, že už si chodí liščata hrát ven z nory a běhají po okolí. Hlavně ve dne za sluníčka.“
   
Dostal postupně čtyři liščata, načež se dva dny nic nedělo. Vypadalo to, že už je nora prázdná. Přesto mu to nedalo a šel se tam o příštím víkendu znovu podívat. Jelikož byl obrácený vítr, než zrovna potřeboval, sedl si na opačnou stranu. Z domova si přinesl rybářskou židličku a schoval se do vysokých kopřiv, které rostly na místě shrnutého remízku. Odtud měl pohodlný výhled a výstřel.   
 „Najednou vyšel z protilehlého lesíka krásný srnec šesterák a nedaleko ode mě začal brát paši. Toho jsem však ulovit nechtěl, protože byl v plné síle a je prostě škoda takový krásný kus střelit. Prohlížel jsem si ho dalekohledem. Nerušeně se tam pásl asi půl hodiny.“   
Zničehonic však z nory vyběhlo lišče a zamířilo si to přímo na toho srnce! Ne že by na něj zaútočilo, jenom si s ním chtělo hrát. Drze doráželo a běhalo okolo. Šesteráka to trochu rozčilovalo, vždycky se rozeběhl a odehnal ho. Lišče hbitě odskočilo a zase zpátky na něj.   

„Byla to krásná podívaná, která trvala několik minut. A jak tam dováděli, tak se zároveň posouvali ke mně na dostřel. Ve chvíli, kdy bylo lišče dobře postavené, abych výstřelem neublížil srnci, střelil jsem ho broky. Na místě zůstalo v ohni. Co jsem však nečekal, že šesterák kupodivu po té ráně neutekl. Prakticky nereagoval a jenom na chvilku zvedl hlavu. Podíval se na střelené lišče a pásl se klidně dál!“   

Jenomže vzápětí přišla stará liška a srnec pochopil, že je situace vážnější. Sice by si s ní poradil, ale přece jen měl respekt. Bojovně se postavil a upřeně ji pozoroval. Liška zamířila ke zhaslému mláděti, načež šesterák odskočil a rázem byl pryč. Ona se v tu chvíli také lekla a rychle zmizela z hledáčku brokovnice. 

 „Nedala mi žádnou šanci ji ulovit. Čekal jsem ještě dvě hodiny, jestli se znovu neobjeví, ale pak jsem to vzdal. Každopádně to byl zážitek. Nikdy předtím bych nevěřil, že malé lišče půjde k silnému srnci a bude si chtít hrát. A že on po té ráně neodběhne a zůstane naprosto v klidu. Když jsem to vyprávěl kolegům v hospodě, podezřívali mě, že je to celé myslivecká latina,“ dodal myslivecký bard.

Eduard Svítivý

Krásná příroda a život s ní pozná, kdo ji respektuje. Beatiful Nature. Příroda, Přírodní fantazie, Wildlife,

Příroda, Přírodní fantazie, Wildlife,
Beautiful Nature

Lesní hospodaření


Z různorodých lesů se staly jednodruhové lesy, změnily se podmínky těžby, koně nahradily traktory a dnes další stroje s obrovskou produktivitou. S koňmi od hájoven přestaly být zapotřebí lesní louky, lesní políčka. Z jednodruhových lesů zmizely podrosty, které poskytovaly nejen množství, ale i různorodost a kvalitu potravy v celé ploše lesů, zvěř se neshlukovala kvůli potravě do velkých skupin na jednom místě.
Práce v lese po celý rok, sportovní činnosti, turistika, způsobují, že zvěř je trvale rušena na svých odpočinkových stanovištích, ze zvěře denní se v mnohých případech stala zvěř noční.
Potom už není daleko k tomu, aby zvěř vzala to, co se jí právě nabízí.
Tímto se nechci zbavovat odpovědnosti za škody, ale také nechci, abych v tom zůstal sám – já myslivec. Bez odpovědnosti a reálného pohledu na tyto problémy těch, kteří hospodaří na polích, lukách a lesích to zvládnout nelze.
Ještě jedna věc - vyhýbám se trochu zvěři jelení, protože tu neznám, nepůsobil a nehospodařil jsem v jeleních oblastech. S touto zvěří se setkávám až nyní, když tato vytahuje z jeleních oblastí za klidem a potravou do kukuřičných lánů, přičemž přechází i přes honitby, kde se dříve téměř nevyskytovala.
Dojde-li ke snížení stavů, zvýšíme-li lov holé zvěře na úkor trofejové, nic podstatného se ke škodě na zvěři hned nestane. Zlepší-li se podmínky lovu a zvýší se celoplošná vyšší úživnost s přirozenou potravní různorodostí a pestrostí, zcela určitě dojdeme k tomu, že se množství zvěře zase nijak drasticky snižovat nemusí.

Roháč obecný je nejznámější představitel brouků z čeledi roháčovitých. Jedná se o největšího brouka Evropy

Roháč obecný

Roháč obecný


 se vyskytuje od poloviny května do konce července v dubových, ale i smíšených lesích. Často se však vyskytuje i v parcích měst.  Samec dosahuje délky 37 až 75 milimetrů a vyznačuje se mohutnými kusadly, které připomínají parohy. Samice jsou 30 až 45 milimetrů velké, kusadla ji chybí. Roháč obecný je nejznámější představitel brouků z čeledi roháčovitých. Jedná se o největšího brouka Evropy

Za teplých večerů brouci poletují s hlasitým bzukotem. Přes den se roháči rádi zdržují na kmenech, z kterých prýští stromová šťáva, která broukům chutná.  Samice kladou svá vajíčka do trouchnivějících pařezů a kmenů dubů. Larvy se zprvu živí humusem, později žerou dřevo. Vyvíjejí se 3 až 5 let a dosahují délky 10 centimetrů. Už na kukle je patrné podle zřetelných „parohů“, zda brouk bude samec.

 Přirozenými nepřáteli roháčů jsou straky, jezevci, lišky, ježci, černá zvěř, kočky a hlavně datlové.

PŘÍRODA NÁS VÍTÁ. Přírodní čas. Tisícileté hodiny věků.

Good Morning My Friends!
Zátiší s liškou


 Díky za znovuzrození dne kdy nic nebolí a máme svůj úsměv. Volby, volby, co to je? Přetahování deprivantů o pozice moci.

PŘÍRODA NÁS VÍTÁ.
Přírodní čas.

Tisícileté hodiny věků.



Rosnatka okrouhlolistá, masožravka

Rosnatka okrouhlolistá, masožravka

Rosnatka,



latinsky „Drosera", je masožravá rostlina, která svoji přirozenou potřebu zabíjet drobný hmyz skrývá za svou nevšední krásu. Její specifický půvab způsobují drobné žláznaté výrůstky tak zvané „tentakuke" s kapičkami lepkavých, lesklých sekretů, které vypadají jako nevinná ranní rosa.


Ve skutečnosti jimi svoji kořist pevně připoutá, rozloží trávicím sekretem a doplní si tak potřebné živiny.

LIŠKA. Nejcennější liščí kožešina je v prosinci. Liška, Lovecké stezky, Příroda, Příroda a lidé,


Nejcennější liščí kožešina je v prosinci

Lišky mají velmi dokonalý sluch, zrak i čich


Tyto vlastnosti z ní  dělají úspěšné lovce. Srst lišek se každoročně vyměňuje. Koncem zimy začíná línání. Měkká a lesknoucí se srst ztrácí pružnost, láme se a vypadává. Začátek výměny srsti závisí na ukončení zimy. Je-li  dlouhá zima, línání se opožďuje. Většinou bývá línání ukončeno v květnu, u nemocných zvířat až v červnu. Na místech vylínané srsti dorůstají delší chlupy, tzv. pesíky, zatímco jemná a hustá podsada v letním ošacení zcela chybí. Letní srst začne k podzimu houstnout a prodlužovat se. Koncem října potom vyrůstá na liščím těle – podsada. Na konci listopadu můžeme spatřit lišky, které mají zimní srst. 

 Nejcennější liščí kožešina je v prosinci. Později již dochází k drobnému otírání a kvalita se snižuje.     

Teritorium lišky zaujímá podle úživnosti až několik kilometrů čtverečních. Hranice svého teritoria si liška značkuje močí nebo trusem, který zanechává na nápadných místech, jako jsou pařezy, kameny, krtiny či větší trsy trávy. Vždy jde o vyvýšené místo v terénu, odkud se pach trusu lépe šíří do okolí. Na trusu ulpívají výměšky řitních žláz. Pro vzájemnou komunikaci používají lišky kromě různých zvuků i pachové značky. Především jde o známou pachovou žlázu, která je uložena u kořene ocasu a nese název – „fialka“.

Bažantí kohoutek kodrcá....

Bažantí kohoutek kodrcá

Bažant obecný (Phasianus colchicus L.) 


Velikosti domácího kohouta s cca 40 cm dlouhým, špičatým klínem, který tvoří 18 rýdovacích per. Kohout je sytě bronzového zbarvení, hlava a krk je tmavomodrá. Nad světly jsou červené poušky, za hlavou vztyčitelné růžky. Na krku je zpravidla částečný nebo úplný bílý krční kroužek - tzv. obojek. Lysé stojáky mají u kohoutů nad zadním prstem ostruhu.

Slepice je celkově zemitě zbarvena s tmavě skvrnitým hřbetem a kratším klínem. Šat mláďat je podobný bažantí slepici. Prachový šat rezavě hnědý, na hřbetu černé skvrny.

SRNCEM PRONÁSLEDOVANÁ SRNA prchá a srnec ji nesmí ztratit, bez ohledu na to, kterým teritoriem se právě štvou. Srnčí říje, Příroda, aktivity radosti a milování života, Milování světu vládne.

Přišla srnčí říje a srnec pronásleduje říjnou srnu...

Srnec ve svém teritoriu nedokáže uhlídat vše a mladí srnci, pokud jsou obezřetní, dodržují vytvořenou hierarchii 


a včas se poroučejí ze scény, hlavně v době pastvy, si při okrajích teritorií nežijí špatně.

Ani teritoriální srnci se nemohou věčnými honičkami vyčerpávat, aby do říje vstupovali v plné kondici. V době říje se srny postupně stávají říjnými, barví ze svírky, ozývají se opakovaně pro srnce vábivým voláním. Srnec, bez ohledu na jakém stupni v hierarchii či teritoriálním území stojí, hledá zmateně, zkušený účelně s hlavou při zemi, do úmoru po lákavé zavětřené stopě barvící říjné srny. Používá hlavně čich a sluch než se s ní dostane do přímého kontaktu, potom srncem pronásledovaná srna prchá jako štvané zvíře a srnec jako pronásledující predátor ji nesmí ztratit, bez ohledu na to, kterým teritoriem se právě štvou. Srna se však snaží přiblížit a vrátit ke svému stávaništi. Přitom se mohou oddělit, při ztrátě kontaktu nebo jiným rušivým vlivem a roli pronásledovatele převezme později náhodně jiný srnec, který je nablízku. 

 Pověstné milostné kruhy jsou již závěrem náročné předehry, kdy konečně vyčerpaní "milenci"mohou započít akt plození.

Takto příroda prověřuje nejen kvalitu a vhodnost srnce pro reprodukci, ale i srny. Zkusme se vžít do role např. čiplenky, která poprvé prožívá tu hrůzu, že se za ní řítí mnohem větší, suptící pronásledovatel jako pes, který by ji měl strhnout. Prchá jako o život se všemi naučenými úhyby, odskoky a všemi způsoby, které mají za účel zmást pronásledovatele. Pak jistě pochopíme, že nemá čas ani možnost "vybírat" si partnera podle jakýchsi lidských měřítek a námi chápaných estetických znaků. Každá srna by mohla ohlásit znásilnění. Starší srny jednají s větším přehledem, ale všichni účastníci říje musí podat úctyhodné fyzické výkony, zdatnost a obratnost, uplatnit všechny své smysly, aby se mohli v říji prosadit. 

Následuje doba krátkého soužití, srnec i teritoriální po několik dní se od získané srny nevzdaluje, častokrát ji pokládá a je postupně více a více ve stavu vyčerpání. 

Pak lze pozorovat, že se srna klidně paství a srnec vedle ní ulehne, když se ta o pár metrů vzdálí, srnec za ní popojde, ledabyle utrhne něco vegetace a znovu v blízkosti srny zalehne. To jsou známky velké vyčerpanosti po enormním výdeji energie nenahrazované příjmem potravy, ale čerpané ze zásob organizmu. V žádném případě již tento srnec nemůže sledovat co se děje v jeho teritoriu, může být i mimo něj i ohrožován jiným sokem, ba ani o dění ve svém okolí nemá zájem, odevzdaně kopíruje pohyb srny. Tyto popsané fáze nemusí proběhnout všechny, počáteční mohou odpadnout nebo se zkrátit, když se např. srna setkává se srncem ve stejném pastvišti nebo jejich stávaniště jsou v jednom teritoriu. Po opadnutí vášně a splnění první fáze rozmnožování se srna po co nejmenší ztrátě kontaktu se srnčetem k němu natrvalo vrací, přechází do normálního životního denního rytmu. 

Srnec ihned nebo po krátké rekonvalescenci může a nemusí vyhledávat druhou nebo i třetí říjnou srnu, s více či méně vyčerpávajícím průběhem dobývání a vlastního pokládání. Absolvovat celou říji vyžaduje od srnce vynikající fyzické a zdravotní předpoklady, zásobu energie, schopnost užití všech smyslů a v nemenší míře i uplatnění zkušeností z předchozích let a zděděných instinktů. To vše spolu s genetickým typem předává svým potomkům. Srnčí říje spadá u nás do období konce července a začátku srpna. V této době 2 - 3 týdnů musí být oplozeny všechny srny, které vstoupily do říje. Připraveni splnit své životní poslání jsou k tomu s plným nasazením za každých okolností i všichni srnci schopní rozmnožování. A tak, po vyčerpání dospělých srnců, se podle složení populace ke konci říje dostává i na mladší ročníky, což neškodí ani tak ve spojení s dospělou srnou, ale je nevhodné u mladých srnek. 

Po skončení říje se vyčerpaní srnci ztratí, "zmizí". Odpočívají v krytu, je to velká změna po rušné říji, jejíž dobu, trvání a průběh ovlivňuje hlavně počasí vrcholícího léta, nadmořská výška, prostředí a hustota populace i její složení. Za krásného letního počasí je její průběh nejzřetelnější a nejtypičtější. Dosavadní rozdíly jedinců v hierarchii a teritoria jsou již během říje a po ní rozrušeny, zapomenuty, neobnovují se územní značení, hraby a ostrouhávání. Později se vynořují a mladší zapojují i do tlup, v září, s příchodem podzimu, všechna zvěř se ve zvýšené míře paství před zimou k vytvoření fyzických zásob pro zimní období. Srnci před zimou shazují parůžky a všechna zvěř postupně přebarvuje do zimního osrstění. Srna, která nevstoupila do říje nebo nebyla z jakýchkoli důvodů oplodněna, může být říjná v listopadu a plod se vyvíjí přímo bez utajené březosti. Srnčí zvěř je věrná svému stávaništi, krátkodobě ho mění jen kvůli lepší potravní nabídce, klidu apod. zavládne mír a smír všech mezi všemi. Srny dále vodí svá srnčata, zaučují je na denních příhodách, chrání je před nepřáteli a jsou zárukou toho, že mladý, nezkušený dorost přečká obtížné zimní období. 

V našich podmínkách hlubokého sněhu po několik zimních měsíců totiž žádné srnče bez matky zimu nepřečká. Tehdy přichází vhod nedoceněná pomoc myslivců. Zima může mít u nás dvě nebo i více obtížných kritických fází, které tato zvěř musí prožívat. Bývá to vždy po napadnutí velké vrstvy čerstvého sněhu anebo po slabém přimrznutí povrchu zavlhlé silné vrstvy sněhu, který neunese tenké spárky běhů srnčí zvěře. Především mladá zvěř, pokud není včas odvedena starší srnou do nižších poloh nebo nemá přístup k dobře dotovanému krmelci, trpí velkými ztrátami. Obtížně se pohybuje, je snadným terčem pro pytláky, toulavé psy a lišky. Těžko překonává terénní překážky, mantinely u silnic a břehy vodních toků. Tehdy dochází k největším ztrátám. Dalším obdobím, které může mít kritický dopad na srnčí populaci, je přechod ze zimní na jarní zelenou potravu. 

Zvěř po přečkání zimy, kdy přežívá z vlastních tukových zásob a převážně z ohryzu a okusu dřevin, případně je přikrmována u krmelců, se náhle po několika měsících půstu dostane na vzrostlejší trávu či na ozimé obilí, přesytí se jimi a v průjmech uhyne. Podobný stav mohou vyvolat i dietní chyby při přikrmování v krmelcích např. celým zrním ječmene nebo pšenicí, zmrzlou vyhozenou siláží ze statků apod. 

Všem těmto situacím lze zabránit a předejít tím, že srnčí zvěř je v zimním období navyklá na přikrmování, kromě sušené letniny, kterou již v předjaří málo přijímá, i dužnatým krmivem a hlavně ovsem nebo i obilným šrotem s otrubami a plevami (v poměru cca 1 : 1), kterými zvěř nikdy nepohrdne a toto krmivo vždy zabrání tomu, aby se v období náhlého přechodu stala riziková, nezvyklá, potrava převažující a předejde se dalším ztrátám, hlavně na mladé zvěři. Takto neoslabená zvěř přečká za pomoci myslivců lépe těžké zimní období a zdravá vstupuje do jara, očekávaného období hojnosti, spojeného s tvorbou paroží, přebarvováním, pokračujícím vývojem plodů u srn.

Bohumil Lhota

VOLAVKA POPELAVÁ. Hnízda si staví na stromech, v posledních letech jsou stále častější případy, kdy zahnízdí i v rákosinách.

Poněkud menší než čáp bílý (Ciconia ciconia),
převážně šedá, spodina těla světlejší.

Volavka popelavá


 Hlava je bílá s černým pruhem od oka do týla a s černou chocholkou z prodloužených per. Ruční a loketní letky černé. Zobák žlutohnědý až žlutý, nohy tmavohnědé, nahoře žluté.
Hnízdí v koloniích, často společně s ostatními druhy koloniálně hnízdících ptáků. Hnízda si staví na stromech, v posledních letech jsou stále častější případy, kdy zahnízdí i v rákosinách. Od konce února do poloviny května snáší 1-7 vajec ve 2 až 4 denních intervalech. Po 25-28 dnech inkubace se líhnou postupně mláďata, ta se na hnízdě zdržují 6-7 týdnů a pak se rozlézají do okolí hnízda, na noc se ale vracejí zpět. Za další 2 týdny jsou už plně vzletná. Pohlavně dospívají ve dvou letech, nejvyšší zjištěný věk je 24,5 roku.

Potravu tvoří hlavně ryby (kolem 15 cm.), dále obojživelníci, plazi, drobní savci, hmyz, korýši a měkkýši.

V Evropě se početnost i areál druhu může značně měnit i během několika málo let. Hlavně po tuhých zimách se stavy snižují, v průběhu 2-7 let se opět dostávají do původních stavů. Mírnější zimy v posledních letech naopak vedou k šíření druhu na sever, takže můžou zahnízdit i v severní Skandinávii.
Severní populace jsou z větší míry tažné, zimují jižněji od hnízdišť, naše většinou ve Středomoří, menší část táhne až do oblasti Guinejského zálivu v tropické Africe. V Evropě se početnost v průběhu posledních cca 40 let silně zvýšila, v současnosti tam hnízdí více než 210 tisíc párů.V České republice hnízdí pravidelně na celém území v okolí větších vodních ploch

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

GREAT HUNTING

Vybraný příspěvek

SRNEČEK A LES. Starší srnci začínají shazovat paroží, mladší až v prosinci!

SRNEČEK A LES

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

.22LR #Černá zvěř #Černá zvěř - bachyně #Daněk #Kančí steaky #Lovecké právo #Lovecké stezky #Srnčí zvěř #Waldemar Matuška 1 milion čtenářů 500 Nitro Express Africký mor Aglomerace aktivity radosti a milování života Akutrauma Amerika Anatomie jelena Aport Australian Water Buffalo Balistika Bažant Bažant pečený Beatiful Nature Berneška Borrelióza Borůvky Bowhunting (lovecká lukostřelba) Bramborníček hnědý - Saxicola rubetra Brenneke Brhlík lesní broková dvojka broková kozlice Bukač velký Cazando con Arco Cesty Co budeme vařit dnes? Cviky poslušnosti Čáp bílý Čas lásek jelenů Čejka Čekaná Černá zvěř Černá zvěř - bachyně Černá zvěř - kňour Červenka obecná Čiplenka Čištění zbraně Čmelák Dalekohledy Dančí zvěř Daněk Datel černý deer rut Deer stalking Diana bohyně lovu Dívka s liškou Divočák Doby lovu zvěře Dosled Dostřelná rána Double Rifle Dravci Drobná zvěř Drozd kvíčala Dřevo a teplo Dudek chocholatý Ekologie Erika Evropská Unie Fotografie z myslivosti Gepard Golden Eagle Gorilla Hájovna U pěti buků Halali hamerles Happy Days Hejkalové Heligonky Hi Hirsch-König des Waldes Historie HMYZ Holub hřivnáč Honili myslivci Hořící špalek Houby Humor o myslivosti HUNTING Hunting Rifles Husa divoká Chile Atacama Chov zvěře Chrutí černé zvěře Chukar Partridge I am Back Idaho Idiots With Guns Instinkty a pudy Investiční zlaté mince Jagd Jaguar Jahody Jak na to? Jak zajíc přelstil líného hajného Jaro Jelen Jelen (Red Deer) Jelen útočí Jelení guláš Jelení kýta Jelení říje Jelení steak Jeřáb Jestřáb lesní Jezevec Jižní Amerika John Denver Kachna Kachna divoká Kalendárium Kalous ušatý KAMZÍK HORSKÝ Kančí gulášek Kančí kýta na smetaně Kančí kýta na víně Kančí ragů Kančí se šípkovou Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Káně lesní Kaňkování Katerina Lisova Kazatelna Klíště obecné Kňour útočí Koně Koroptev Krahujec obecný Králík krimi Kritické myšlení Krkavec velký Krkonošské pohádky Krmelec Krmeliště černé zvěře Krmeliště černé zvěře-kamery Krmeliště pro vysokou Krmítko Krteček Křepelka polní Křivka obecná Kukačka obecná Kulíšek Kulovnice Kulový dvoják Kuna lesní Kuriozity Kvakoš noční Kynologie Labuť Lajky nelajky! Lama Laně Lankasterka Lasice hranostaj Láska Ledňáček Lejsek šedý Les Lesní plody Lesnická škola Lesník Lion (Lev) Liška Liška Eliška Lončák Los (Elk) lov Lov na daňky Lov na jelena Lov na lišku Lov na medvěda Lov na prase LOV NA SRNCE lov na vlky Lov ve svobodném světě LOVEC BŘÍDIL Lovecká optika Lovecká vášeň Lovecké brokovnice Lovecké příběhy Lovecké signály Lovecké stezky Lovecké štěstí Lovecké video Lovecké zátiší Lovecké zbraně Lovecký pes Lovu a přírodě zdar! Lovu zdar! Lovy černé zvěře Lovy fotoaparátem Lovy lukem a šípem Lovy na černou v Maďarsku Lovy srnčí zvěře Lucky deer Makov Malorážka Mannlicher Schönauer kulovnice Markazíni Mateřství a péče o potomstvo Mauser M03 Mauser M98 Medicina Medovina Medvěd Milování světu vládne Milování v přírodě Minutkový srnčí guláš Miška Montáže Moose Hunting Moták pochop Muflon Myslivci a konfliktní situace Myslivcův sen myslivec Myslivec a zvuky v přírodě Myslivecká mluva Myslivecká videa Myslivecká zábava Myslivecká zařízení Myslivecké fotografie Myslivecké léto Myslivecké písničky Myslivecké pověsti Myslivecké ráno Myslivecké tradice Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Myslivecký ples Myslivecký soud Myslivost a Michaela Na loveckých stezkách Na lovu muflonů Na stojáka Na Větrné Hůrce Naháňky Namlouvání Nástřel Nastřelení lovecké zbraně Naše domovy a chalupy Názory myslivců Nepravidelný desaterák New Zealand O Evě a Adamovi Obory a zvěř Odchyt pernaté Once Upon a Time in The West Ondatra Optika Orel bělohlavý Orel na hnízdě Ornitologie Osudový srnec Otázky z myslivosti otrava Památka myslivce Pamětní mince Páření Čmelák královna Pasování Paul Mauser Pečená kachnička Pečené prasátko Peregrine falcon Pernatá zvěř pes Pes přítel myslivce PF Podzim Pohádka O chytré kmotře lišce Pohádka stromů Polák chocholačka Polesí Strzalowo Polesí Strzalowo Polsko Posed Poslední hon Poslední hryz Poslední leč Poštolka Potápka chocholatá Pranostiky a příroda Pravidla lovu srnčí zvěře Predátoři První srnec Příhody z loveckého batohu Příroda Příroda a lidé Příroda a myslivost Příroda a zdraví Přírodní fantazie Přírodní srnčí kýta Pstruh pečený Psychopati Ptáci Puškohledy Puštík obecný Pytláci Radost a uspokojení Raffle ball hunting Raroh Red Deer Cam Reklama a lov Roček Roháč obecný Ruger’s M77 RSI Ryby Rychlý srnec Rys ostrovid Rytíři lesů Říje Řízky na roštu Sádlo z jezevce Sauer 101 Sekáč Sele prasete divokého Shozy Siga Skorec vodní Skřivan Skupinka jelenů různého věku Skupinový život Slanisko Slavnosti sněženek Slípka zelenonohá Slivovice Sluka lesní Slunce Sociální sítě Sojka obecná Sokol stěhovavý Sokolnictví South Africa Sovy Společné lovy Srnče Srnčí guláš po myslivecku Srnčí játra Srnčí na kořenové zelenině pečené v troubě a houskový knedlík Srnčí říje Srnčí zvěř Srnec Srnec jako ze zlata Srnec Škůdník Srnec v červnu Sršeň asijský Sršeň obecná Stádo tlupa rudl Stalo se Stehlíci a ledoví muži Straka obecná Strakapoud velký Strašidla Strzalowo Střelectví Střevlík Střízlík obecný sv. Hubert Svíčková Svišť Svítilna TK09 SWAROVSKI Swedisch Fire Torch Sýc rousný Sýkorky Synantropie Sysel Šípková omáčka ke zvěřině Škodná Šoulačka Špičák Švestky Teritorium Termovize Tetřev hlušec Tetřívek obecný TCHOŘ Tom Miranda Tombola Trofeje Trojákové čtyřče - rarita Trubači Tři jednou ranou Ťuhýk Újeď úmrtí Upíři USA Úspěšný lov Vábení Velikonoční sekaná Vepřové maso Verše myslivce Veverky VIDLÁK Vlha pestrá VLK V KANADĚ Vnadiště Vodouš kropenatý Vodouš šedý Volavka popelavá VORAŘI Vtipy Vydra Výřad Vysoká Vysoká zvěř Vytápění chalupy Vzdělání a příroda Webové kamery Welshspringerspaniel Wildlife Woodcock Hunting Yukon Photon XT/RT Zahrady Zacházení se zbraní Záchranná stanice Zajíc Zákony a předpisy o myslivosti Záraz Zdraví Ze života černé zvěře Zeiss Zima a hlad v lese Zimní oblečení a obutí Zlato a šperky Značení zvěře Zoologie Zpracování zvěřiny Způsoby lovu a historie Zubři Zůstal v ohni Zvěř a počasí Zvěř v zimě Zvěř živě Zvěřina Zvěřina a kuchyně myslivce Zvěřinová paštika Zvěřinové recepty Zvěřinový guláš Ženy a myslivost Žít ve svobodě Životní srnec

HUNTING