Zobrazují se příspěvky se štítkemLovy fotoaparátem. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLovy fotoaparátem. Zobrazit všechny příspěvky

MOTÁK POCHOP. Dravci, Moták pochop, Lovy fotoaparátem

Moták pochop
Moták pochop

Hnízdí hlavně v porostech rákosu, najdou se případy hnízd v polních plodinách.

Hnízdo staví na zemi, vzácně na keřích nebo stromech. Od poloviny dubna snáší nejčastěji 4-5 vajec(byly ale nalezeny snůšky až 10-ti kusové), doba sezení je 31-38 dní. Doba hnízdění je 34-40 dní.

Hlavní částí potravy jsou savci a ptáci do velikosti ondatry a koroptve. 

Občas požírá ptačí vejce (racek,lyska), v menší míře i žáby a hmyz.

#Srnčí zvěř, Lovy srnčí zvěře, Srnče, Čiplenka, Fotografie z myslivosti, Lovy fotoaparátem

Srnčí zvěř v létě. Čiplenka
V prvním měsíci doby lovu holé srnčí zvěře (září) se dá čiplenka ještě spolehlivě rozeznat od starších srn. 

Většinou se zdržuje v blízkosti své matky, která vodí malá srnčata. Potkáme-li v této době srnu se srnčaty a další, zpravidla tělesně slabší nevodící srnou, jedná se s největší pravděpodobností o matku a její dceru z předchozího roku.

Čiplenky jsou na podzim zřetelně větší než odrostlá srnčata, ale slabší než starší srny. V podzimních měsících však mohou nadějná srnčata tělesně slabší čiplenku přerůst.Spolehlivě rozeznat silné srnče od slabé čiplenky pak lze pouze podle tvaru a velikosti hlavy – srnče ji má užší a kratší, s menšími slechy; čiplenka delší, klínovitou a s výraznými slechy. I tyto věkové indicie mají ovšem svá úskalí a záludnosti. V mnoha případech se tyto znaky opticky vyrovnávají.Pokud to situace dovolí, je nejspolehlivější metodou při rozlišování odrostlých srnčat a čiplenek sledovat jejich chování k srně – matce. Srnčata se k ní přimykají vždy těsněji než její o rok starší potomci.

V kalendářně třetím roce života všechny srny vodí srnčata a jejich věk již nelze spolehlivě odhadnout. V tomto roce dokončují svůj tělesný vývoj, dosahují až 90 % maximálně dosažitelné hmotnosti a jejich tělesné parametry již nelze považovat za spolehlivý ukazatel věku. Rozeznat dvouletou vodící srnu od zdravé starší srny je téměř nemožné. Na připojených snímcích jsou chronologicky seřazeny srny jednotlivých věkových ročníků, od čiplenky nahoru. Postavy těchto zobrazených srn zcela výstižně demonstrují, jak těžké je odhadnout věk bez praktických zkušeností a nutného pozorování. Krk srny v závislosti na věku nezesiluje, takže prakticky neexistuje žádná šablona či všeobecně platný manuál, který by se dal do této oblasti spolehlivě aplikovat.

Krk vodících srn v porovnání s postavou se opticky jeví jako velice slabý a dlouhý, nesoucí zdánlivě protáhlou klínovitou hlavu s velkými slechy.

Volavka popelavá. Volavkám vyhovují rybniční oblasti a oblasti kolem tekoucích vod.

Volavka popelavá s úlovkem

Volavka popelavá (Adrea cinerea L.) patří do řádu brodiví (Ciconiifomes) a čeledi volavkovití (Ardeidae).

Vyskytuje se kolem sladkých vod ve všech světadílech a ve všech typech mělkých sladkovodních ekosystémů, od rákosin po jezera. Jedná se o ptáky velikostí i postavou podobné čápu bílému. Délka těla volavek se pohybuje mezi 90 - 98 cm a hmotnost 1 - 2 kg. Mají dlouhé brodivé nohy, výrazný esovitě prohnutý krk a dlouhý zobák.

Zbarvení je popelavě šedivé, krk bílý s černými skvrnami. Proužek nad okem přechází na hlavě v chocholku, která směřuje dozadu. Na voleti mají prodloužené peří, které visí dolů. Nohy (vesla) a zobák mají volavky žlutavě zbarvené. Pro volavky je charakteristická brodivá chůze v mělké vodě spojená s hledáním potravy. Na noc usedají do korun stromů. V letu mají charakteristicky esovitě prohnutý krk a pomalu mávají křídly. Pro volavky jsou typické výrazné hlasové projevy, které vydávají v letu i na hnízdě.

Volavkám vyhovují převážně rybniční oblasti a oblasti kolem tekoucích vod. 

Přilétají ve větších skupinách již v březnu. Žijí v koloniích, kde se párují. Hnízda si staví na vysokých listnatých i jehličnatých stromech. Samice snáší 4 - 5 zelenomodrých vajec, na kterých se při sezení střídají obě pohlaví po 26 - 28 dní (zasedají již po snášce prvního vejce, proto se mláďata líhnou postupně). Mláďatům rodiče dávají natrávenou potravu nejdříve přímo do zobáku, později ji vyvrhují na okraje hnízda. Mláďata se v hnízdě zdržují v hnízdě 6 - 7 týdnů. V 8 až 9 týdnech již mláďata létají. Dospělosti dosahují ve věku dvou let.

Hlavní složkou potravy volavek je výhradně živočišná potrava, především ryby, ale také plži, hmyz, obojživelníci, plazi i hraboši aj. Dospělí jedinci spotřebují denně až 300 g živočišné potravy. Na podzim odlétají na jih, kde mají svá zimoviště. 

LOV NA SRNCE, Myslivecká zařízení, #Srnčí zvěř, Čekaná, Fotografie z myslivosti, Lovy fotoaparátem

Srneček jako koníček...čeká na svého myslivce
Myslivecká zařízení, to jsou zařízení, která nás myslivce prezentují v očích veřejnosti.

Na první pohled to tak nevypadá. Vkusných a estetických staveb v honitbách v minulosti bylo velmi poskrovnu. Stavělo se ze všeho, co bylo po ruce a podle toho to také vypadalo. I veřejnost to tak zřejmě brala, proto na to nikdo vcelku nepoukazoval.
 Ruku na srdce, kolik nepříjemností, a také pádů a úrazů už bylo se starými a špatnými posedy.

A nebyly a nejsou to jenom posedy. Totéž by se dalo říci o krmelcích, zásypech, soliskách a senících, pokud vůbec nějaké byly.

 Malé "jesličky" a myslivec s otýpkou na zádech, jak ji o víkendu nese do honitby, byly sympatické oku veřejnosti, avšak o skutečné myslivosti to nevypovídalo.

Myslivecké povídání A KOMENTÁŘ. Kráva Cecilka na fotografii. Máte rádi hovězí? Zvěřina je zdravější!

Kráva Cecilka je ušlechtilé zvíře a dává nám mléko... 

Myslivecké povídání


LOV A MYSLIVOST

Než se zvěřina dostane na prostřenou tabuli, někdo ji musí ulovit, Tedy ukončit život srnce či jelena, divočáka či muflona, nebo zajíce či bažanta. Tím někdo je v případě pravé zvěřiny (tedy zvěřiny ulovené v přírodě, kde má zvěř přirozenou a pestrou potravu, což zřejmě farmové chovy ani při těch nejlepších granulích a krmných směsích nenahradí) v lepším případě myslivec. Myslivec je ten, který smrtící ranou ukončí život zvířete, ale i ten, který umožní chutný gastronomický zážitek společnosti. Myslivec většinou ani konzumenty na konci této řady nezná, stejně jako konzument nezná onoho lovce. Dojde-li však ke kritice, ta bude padat na hlavu myslivce, konzument je vlastně nevinný, neboť on přece nestřílel a nezabíjel. Tak to v naší společnosti funguje už delší dobu.

 Smrtící mašinérii porážek jsme uzavřeli za zdi jatek a maso už pak jako každé další zboží lákavě nabízíme ve výkladních skříních. Někteří z nás ale tuší, co se v těchto masokombinátech odehrává a tak vepřové či hovězí maso nekonzumují. Když už nějaké to maso musí mít, tak drůbeží.

 Jenže!
I tomu božímu kuřeti musí někdo ukončit jeho dnes již počítačem řízený život. Takže zase nějaký ten smrtící kombinát. V těchto případech ale viníka nehledáme, maso, ať již červené nebo bílé, prostě do lidské potravy patří a řezníka nelze označit za vraha. Dělá přece svoji práci, za což mu i platíme.

To ale neplatí u myslivce. On přece zabíjet nemusí a za to, že zvěř usmrtí dokonce platí.


##Lovecké stezky, Co budeme vařit dnes?, Lovy fotoaparátem, Myslivecké tradice, Zvěřina a kuchyně myslivce


Paměť a Cecilka a bystrý myslivec nejprve srnčí spočítá - a potom střílí. Myslivecká zábava. Dobrý vtip!

NA PŘÁNÍ. TAKOVÝ FÍGL.
Lucembursko a krávy (z cesty do Lucemburku)

Sedí dva v kupé ve vlaku a ten jeden se dívá z okna a přitom si pořád mumlá: 
"Dvacet, dvacet pět ... třicet čtyři! - Patnáct, třicet, padesát, osmdesát ... devadesát pět!" Druhý pán ho poslouchá, nedá mu to a zeptá se: 
"Prosím vás, co to pořád počítáte?" 
"Ale, vždycky, když projedeme kolem nějakého stáda, tak si spočítám počet kusů dobytka," odpoví ten první. 
"To není možné, abyste to stihl spočítat za tak krátkou dobu," diví se ten druhý.
"Víte co, za chvíli budeme projíždět kolem našeho statku, schválně, jestli spočítáte přesně, kolik mám krav," navrhne. Když projíždějí kolem toho statku, první pán se dívá a mumlá:
"Dvacet, padesát, osmdesát ... sto dvacet čtyři!"
"To je úžasné, to je úplně přesně!" žasne druhý pán.
"Jak je možné, že to spočítáte tak rychle?"
"No, víte, je v tom takový fígl," svěřuje se první pán.
"Já jim nejprve spočítám nohy a pak to vydělím čtyřmi."

Kvíčala a špaček bojují o jablko...

Kvíčala a špaček

Nádherná fotka, gratuluji 


U nás už je kvíčala také a dnes se vrátil brávník na jmelí, takže jsme měli krásné srovnání jak velký je brávník, kvíčala a kos. Další potvrzení mé teorie že nic kromě brávníka, brkoslava a pěnice černohlavé jmelí nežere.

Kos radši krade slepícím vařené brambory i když má nad sebou kouli jmelí narvaného bobulkami a 10 metrů ochmet na dubu obsypaný žlutými bobulemi.  Kos žere ovšem šípek páč ho ozobali i z vánočních truhlíků a svícnu.


Zdroj: sociální sítě Ptáci na zahradě

BUKAČ VELKÝ

Bukač velký - prohlédněte ve zvětšení F11

Bukač velký je pták velký asi jako bažant obecný


Má zavalité tělo s krátkýma nohama a silným krkem. Obě pohlaví a mláďata se navzájem neliší. Žije velmi skrytě v rákosinách, o jeho přítomnosti se mnohdy dozvíme pouze po hlase. V nebezpečí znehybní ve vzpřímeném postoji, se zobákem nahoru. Takto se chová i v otevřeném terénu, kde ani svým postojem nemůže uniknout pozornosti.

Hlas – je slyšitelný zejména v noci, kdy do dáli zní tlumené troubivé „y-prumb“ několikrát opakované. Na malou vzdálenost je slyšet i nadechování před samotným troubením.

Hnízdění – sporadicky hnízdí v rozsáhlých rákosinách. Hnízdí v dubnu až červenci jednou ročně. Hnízdo z rákosí bývá nízko nad mělčinou. Samice snáší 5 – 6  hnědých vajec, mláďata jsou poté jeden měsíc krmena na hnízdě a další měsíc než jsou schopna letu se potulují v rákosí.

Potrava – Živí se plevelnými rybami, žábami, měkkýši, korýši. Bukač velký je tažný pták přezimující většinou v západní a jižní Evropě. V ČR pravidelně zimuje několik jedinců. V období mimo hnízdění se může objevit i na polích, nebo u menších zarostlých vodních toků.

V Červeném seznamu ČR je v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.

Rozšířen je řídce v údolních nivách větších řek (Labe, Ohře, Dyje a Morava), výše položená hnízdiště jsou v rybničních pánvích jižních Čech a na rybnících na Českomoravské vrchovině – max. 540 m. n. m. V první polovině minulého století se početnost začala snižovat, úbytek byl nejsilnější od 50. let. Po 20 letech se úbytek zastavil a v posledních letech stavy pomalu stoupají.

VOLAVKA POPELAVÁ

Volavka popelavá

Volavka popelavá


 (Adrea cinerea L.) patří do řádu brodiví (Ciconiifomes) a čeledi volavkovití (Ardeidae). Vyskytuje se kolem sladkých vod ve všech světadílech a ve všech typech mělkých sladkovodních ekosystémů, od rákosin po jezera. Jedná se o ptáky velikostí i postavou podobné čápu bílému. Délka těla volavek se pohybuje mezi 90 - 98 cm a hmotnost 1 - 2 kg. Mají dlouhé brodivé nohy, výrazný esovitě prohnutý krk a dlouhý zobák. Zbarvení je popelavě šedivé, krk bílý s černými skvrnami. Proužek nad okem přechází na hlavě v chocholku, která směřuje dozadu. Na voleti mají prodloužené peří, které visí dolů. Nohy (vesla) a zobák mají volavky žlutavě zbarvené. Pro volavky je charakteristická brodivá chůze v mělké vodě spojená s hledáním potravy. Na noc usedají do korun stromů. V letu mají charakteristicky esovitě prohnutý krk a pomalu mávají křídly. Pro volavky jsou typické výrazné hlasové projevy, které vydávají v letu i na hnízdě.

Přilétají ve větších skupinách již v březnu. Žijí v koloniích, kde se párují. Hnízda si staví na vysokých listnatých i jehličnatých stromech.

Samice snáší 4 - 5 zelenomodrých vajec, na kterých se při sezení střídají obě pohlaví po 26 - 28 dní (zasedají již po snášce prvního vejce, proto se mláďata líhnou postupně). Mláďatům rodiče dávají natrávenou potravu nejdříve přímo do zobáku, později ji vyvrhují na okraje hnízda. Mláďata se v hnízdě zdržují v hnízdě 6 - 7 týdnů. V 8 až 9 týdnech již mláďata létají.
Dospělosti dosahují ve věku dvou let.
Hlavní složkou potravy volavek je výhradně živočišná potrava, především ryby, ale také plži, hmyz, obojživelníci, plazi i hraboši aj. Dospělí jedinci spotřebují denně až 300 g živočišné potravy. Na podzim odlétají na jih, kde mají svá zimoviště.

Chválíme myslivce, autora tohoto zátiší s úlovkem...Gratuluji, výborně provedeno. Zkuste to také tak!

Příkladné lovecké zátiší s divočákem, loveckým psem, batohem a kulovnicí
Možná nám myslivec a dobrý fotograf  napíše pár řádek k průběhu lovu divočáka...a i ten pes nás zaujal!

Děkujeme!


PŘÍRODĚ A LOVU ZDAR!

Skorec vodní - Cinclus cinclus. Ptáci, Skorec vodní,Lovy fotoaparátem, Ornitologie

Skorec vodní - Cinclus cinclus 

Skorec vodní - Cinclus cinclus


Hnízdí podél mělkých vodních toků
ve vrchovinách, často zalesněných, hlavně u rychlých potoků s vyčnívajícími kameny, na nichž sedává, méně v nížinách u řek s peřejemi.
Hnízdo je téměř vždy blízko vody, často pod mosty, v zemních dutinách či mezi kořeny pod břehem, někdy např. pod jezy, je skryto tak, že ptáci k němu musí prolétnout vodní clonou. Má tvar uzavřené velké koule s postranním oválným vletovým otvorem. Vnější část je hlavně z mechu, vnitřní ze stonků, listů a kořínků, výstelka je převážně ze suchého listí.
Hnízdo používá několik let. Hnízdí od března do července 2x ročně. Na 4-6 čistě bílých vajíčkách sedí samice 15-17 dní.

Mláďata krmí oba rodiče. Po vyvedení dovedou ihned plavat i pod vodou. Potrava se skládá hlavně z larev vodního hmyzu, korýšů a drobných měkkýšů. Loví je ve vodě. Na mělkých místech se brodí a potápí jen hlavu, na hlubších se ponoří celý.

Počíná si při tom velmi obratně, ostrými drápky se přidržuje kamenů, pomáhá si křídly jako vesly a potravu sbírá zobákem nejen ze dna a různých štěrbin, ale i tak, že převrací a odhazuje stranou menší kamínky. Husté peří má vždy dobře promaštěné, proto se mu nepromáčí a zadržuje vzduch, takže pták pobíhající pod vodou je obalen stříbrnými vzduchovými bublinkami.

Dovede plavat i na hladině.

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

GREAT HUNTING

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

.22LR #Černá zvěř #Černá zvěř - bachyně #Daněk #Kančí steaky #Lovecké právo #Lovecké stezky #Srnčí zvěř #Waldemar Matuška 1 milion čtenářů Africký mor Aglomerace aktivity radosti a milování života Akutrauma Amerika Anatomie jelena Aport Balistika Bažant Bažant pečený Beatiful Nature Berneška Bobr Borrelióza Borůvky Bowhunting (lovecká lukostřelba) Bramborníček hnědý - Saxicola rubetra Brenneke Brhlík lesní broková dvojka broková kozlice Bukač velký Cazando con Arco Cesty Co budeme vařit dnes? Cviky poslušnosti Čáp bílý Čas lásek jelenů Čejka Čekaná Černá zvěř Černá zvěř - bachyně Černá zvěř - kňour Červenka obecná Čiplenka Čištění zbraně Čmelák Dalekohledy Dančí zvěř Daněk Datel černý deer rut Deer stalking Diana bohyně lovu Dívka s liškou Divočák Doby lovu zvěře Dosled Dostřelná rána Double Rifle Dravci Drobná zvěř Drozd kvíčala Dřevo a teplo Dudek chocholatý Ekologie Erika Evropská Unie Fotografie z myslivosti Gepard Golden Eagle Gorilla Hájovna U pěti buků Halali hamerles Happy Days Hejkalové Heligonky Hi Hirsch-König des Waldes Historie HMYZ Holub hřivnáč Honili myslivci Hořící špalek Houby Humor o myslivosti HUNTING Hunting Rifles Husa divoká Chile Atacama Chov zvěře Chrutí černé zvěře Chukar Partridge I am Back Idaho Idiots With Guns Instinkty a pudy Investiční zlaté mince Jagd Jaguar Jahody Jak na to? Jak zajíc přelstil líného hajného Jaro Jelen Jelen (Red Deer) Jelen útočí Jelení guláš Jelení kýta Jelení říje Jelení steak Jeřáb Jestřáb lesní Jezevec Jižní Amerika John Denver Kachna Kachna divoká Kalendárium Kalous ušatý KAMZÍK HORSKÝ Kančí gulášek Kančí kýta na smetaně Kančí kýta na víně Kančí ragů Kančí se šípkovou Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Káně lesní Kaňkování Katerina Lisova Kazatelna Klíště obecné Kňour útočí Koně Konopí Koroptev Krahujec obecný Králík krimi Kritické myšlení Krkavec velký Krkonošské pohádky Krmelec Krmeliště černé zvěře Krmeliště černé zvěře-kamery Krmeliště online Krmeliště pro vysokou Krmítko Krteček Křepelka polní Křivka obecná Kukačka obecná Kulíšek Kulovnice Kulový dvoják Kuna lesní Kuriozity Kvakoš noční Kynologie Labuť Lajky nelajky! Lama Laně Lankasterka Lasice hranostaj Láska Ledňáček Lejsek šedý Les Lesní plody Lesnická škola Lesník Lion (Lev) Liška Liška Eliška Lončák Los (Elk) lov Lov na daňky Lov na jelena Lov na lišku Lov na medvěda Lov na prase LOV NA SRNCE lov na vlky Lov ve svobodném světě LOVEC BŘÍDIL Lovecká optika Lovecká vášeň Lovecké brokovnice Lovecké příběhy Lovecké signály Lovecké stezky Lovecké štěstí Lovecké video Lovecké zátiší Lovecké zbraně Lovecký pes Lovu a přírodě zdar! Lovu zdar! Lovy černé zvěře Lovy fotoaparátem Lovy lukem a šípem Lovy na černou v Maďarsku Lovy srnčí zvěře Lucky deer Makov Malorážka Mannlicher Schönauer kulovnice Markazíni Mateřství a péče o potomstvo Mauser M03 Mauser M98 Medicina Medovina Medvěd Milování světu vládne Milování v přírodě Minutkový srnčí guláš Miška Montáže Moose Hunting Moták pochop Muflon Myslivci a konfliktní situace Myslivcův sen myslivec Myslivec a zvuky v přírodě Myslivecká mluva Myslivecká videa Myslivecká zábava Myslivecká zařízení Myslivecké fotografie Myslivecké léto Myslivecké písničky Myslivecké pověsti Myslivecké ráno Myslivecké tradice Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Myslivecký ples Myslivecký soud Myslivost a Michaela Na loveckých stezkách Na lovu muflonů Na stojáka Na Větrné Hůrce Naháňky Namlouvání Nástřel Nastřelení lovecké zbraně Naše domovy a chalupy Názory myslivců Nepravidelný desaterák New Zealand O Evě a Adamovi Obory a zvěř Odchyt pernaté Once Upon a Time in The West Ondatra Optika Orel bělohlavý Orel na hnízdě Ornitologie Osudový srnec Otázky z myslivosti otrava Památka myslivce Pamětní mince Parkinsonova nemoc Páření Čmelák královna Pasování Paul Mauser Pečená kachnička Pečené prasátko Peregrine falcon Pernatá zvěř pes Pes přítel myslivce PF Podzim Pohádka O chytré kmotře lišce Pohádka o Vánocích Pohádka stromů Polák chocholačka Polesí Strzalowo Polesí Strzalowo Polsko Posed Poslední hon Poslední hryz Poslední leč Poštolka Potápka chocholatá Pranostiky a příroda Pravidla lovu srnčí zvěře Predátoři První srnec Příhody z loveckého batohu Příroda Příroda a lidé Příroda a myslivost Příroda a zdraví Přírodní fantazie Přírodní srnčí kýta Pstruh pečený Psychopati Ptáci Puškohledy Puštík obecný Pytláci Radost a uspokojení Raffle ball hunting Rákosník obecný Raroh Red Deer Cam Reklama a lov Roček Roháč obecný Ruger’s M77 RSI Ryby Rychlý srnec Rys ostrovid Rytíři lesů Říje Řízky na roštu Sádlo z jezevce Sauer 101 Sekáč Sele prasete divokého Shozy Siga Skorec vodní Skřivan Skupinka jelenů různého věku Skupinový život Slanisko Slavnosti sněženek Slípka zelenonohá Slivovice Sluka lesní Slunce Sociální sítě Sojka obecná Sokol stěhovavý Sokolnictví South Africa Sovy Společné lovy Srnče Srnčí guláš po myslivecku Srnčí játra Srnčí na kořenové zelenině pečené v troubě a houskový knedlík Srnčí říje Srnčí zvěř Srnec Srnec jako ze zlata Srnec Škůdník Srnec v červnu Sršeň asijský Sršeň obecná Stádo tlupa rudl Stalo se Stáří a nemoc Stehlíci a ledoví muži Straka obecná Strakapoud velký Strašidla Strzalowo Střelectví Střevlík Střízlík obecný sv. Hubert Svíčková Svišť Svítilna TK09 SWAROVSKI Swedisch Fire Torch Sýc rousný Sýkorky Synantropie Sysel Šelmy Šípková omáčka ke zvěřině Škodná Šoulačka Špičák Švestky Tasmánský čert Teritorium Termovize Tetřev hlušec Tetřívek obecný TCHOŘ Tom Miranda Tombola Trofeje Trojákové čtyřče - rarita Trubači Tři jednou ranou Ťuhýk Újeď úmrtí Upíři USA Úspěšný lov Vábení Velikonoční sekaná Vepřové maso Verše myslivce Veverky VIDLÁK Vlha pestrá VLK V KANADĚ Vnadiště Vodouš kropenatý Vodouš šedý Volavka popelavá VORAŘI Vtipy Vydra Výřad Vysoká Vysoká zvěř Vytápění chalupy Vzdělání a příroda Webové kamery Welshspringerspaniel Wildlife Woodcock Hunting Yukon Photon XT/RT Zahrady Zacházení se zbraní Záchranná stanice Zajíc Zákony a předpisy o myslivosti Záraz Zdraví Ze života černé zvěře Zeiss Zima a hlad v lese Zimní oblečení a obutí Zlato a šperky Značení zvěře Zoologie Zpracování zvěřiny Způsoby lovu a historie Zubři Zůstal v ohni Zvěř a počasí Zvěř v zimě Zvěř živě Zvěřina Zvěřina a kuchyně myslivce Zvěřinová paštika Zvěřinové recepty Zvěřinový guláš Ženy a myslivost Žít ve svobodě Životní srnec

HUNTING

Vybraný příspěvek

SRNEČEK A LES. Starší srnci začínají shazovat paroží, mladší až v prosinci!

SRNEČEK A LES