Zobrazují se příspěvky se štítkemKrmeliště pro vysokou. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKrmeliště pro vysokou. Zobrazit všechny příspěvky

ZIMA A HLAD V LESE. Nedostatek potravy způsobí oslabení organizmu, vede ke snížení reprodukce, zvyšuje náchylnost k onemocnění a může vést až k úhynu!

U Krakonošova krmelce je hajnej
z Krkonošských Pohádek

Volně žijící zvířata získávají potravu v závislosti na anatomické a morfologické stavbě trávicího ústrojí.


V každém ročním období má volně žijící zvěř jiné potravní nároky. Musí být schopna opatřit si takové množství potravy, aby plně pokryla svou energetickou potřebu v závislosti na zdravotním stavu, kondici, pohlaví atd. K této činnosti je nutné zajistit zvěři dostatek kvalitních krmiv, klidu a krytu.
Nemá-li zvěř možnost získat kvalitní potravu, je nucena přijímat potravu nevhodnou, případně hladoví nebo migruje a hledá jiné, vhodnější lokality. Nedostatek kvalitní potravy, vody, klidu a krytu jsou limitní faktory rozvoje a kvality populací druhů na daném území.

Déle trvající nedostatek vhodné potravy způsobí oslabení organizmu, vede ke snížení reprodukce, zvyšuje náchylnost k onemocnění a může vést až k úhynu. Jde o přirozenou zákonitost, s níž je myslivecká praxe dobře obeznámena.
Přirozený trvalý pohyb zvěře za potravou je důležitým fyziologickým činitelem k podpoře trávení a metabolismu.

Přirozeným jevem je také koncentrace většího počtu jedinců zvěře na úživnějších lokalitách, zvláště v souvislosti s pěstováním plodin a lesních dřevin, které jsou pro zvěř atraktivní např. kukuřice, řepka, plodonosné a okusové listnáče. V těchto lokalitách může docházet k výrazným škodám jak na lesních, tak i zemědělských porostech. Přirozenější pro zvěř je hledání potravy na větší vzdálenosti. Tím samovolně dochází k migraci a osvěžování krve. To má význam pro snižování stupně příbuznosti v dané populaci a zlepšuje kondici zvěře. Zvěř, která je v dobré kondici, snáze odolá nejen námaze, ale také nepříznivým klimatickým podmínkám (zimní období s dobou nouze).
Složení krmiv předkládaných zvěři v době nouze musí odpovídat po stránce kvalitativní i kvantitativní ročnímu období a fyziologickým potřebám zvěře.

Potřeba krmiv je všeobecně závislá na přírodních podmínkách, na druhu zvěře, početním stavu, věku a pohlaví.

Jak zmenšit riziko poškození sluchu? Když je problém jak chránit sluch, existuje možnost, a to zmenšit hluk výstřelu. Tlumiče hluku výstřelu.

Jak zmenšit riziko poškození sluchu

Vysoká zvěř (jelen) v krmelišti

Je nesporné, že hluk vznikající při výstřelu je pro zdraví velmi nebezpečný a bylo by velmi žádoucí něco udělat pro ochranu sluchu.

 Běžné ochranné prostředky sluchu je při lovu ovšem možné využít jen velmi omezeně, protože zejména při osamělém lovu je nutné poslouchat zvuky zvěře.Podobně to ovšem platí i na společných lovech, kde je slyšení signálů nezbytné i pro bezpečnost všech účastníků lovu. Sluchátka na uších se tak mohou uplatnit snad jen v bažantnicích a ve všech ostatních případech střílí bez ochrany. Hlukem jsou navíc z hlediska šíření zvuku výrazněji ohroženy okolní osoby (honci, personál), kteří jsou vystaveni mnohem větší zátěži.

Když je problém jak chránit sluch, existuje druhá možnost, a to zmenšit hluk výstřelu. 

Z výčtu zdrojů hluku výstřelu je zřejmé, že ze dvou významných zdrojů je možné omezovat pouze ránu výstřelu. Třesk nadzvukových střel sice může být ještě hlasitější, ovšem z fyzikální podstaty jeho vzniku jej nelze odstranit. Jedinou možností je předejít jeho vzniku použitím speciálního náboje, který má sníženou úsťovou rychlost střely na podzvukovou hodnotu. Toho je možné docílit snížením hmotnosti prachové náplně (oproti standardní munici stejného typu), popřípadě laborováním rychle hořícím prachem. Stejným mechanizmem vzniklý svist u podzvukové (subsonické) střely již v podstatě není třeba brát v úvahu. Jeho intenzita je tak nízká, že omezuje slyšitelnost svistu jen v omezené vzdálenosti od trajektorie střely.

Ránu výstřelu je ovšem možné relativně účinně utlumit použitím speciálních úsťových zařízení nazývaných tlumiče hluku výstřelu. Ty nějakým mechanismem brání nerušenému výtoku plynů a odebírají jim co nejvíce tlakové a tepelné energie. Používání tlumičů hluku výstřelu ovšem naráží na překážky v podobě našeho zákona o zbraních a střelivu a o myslivosti, podle kterých je tlumič zakázaným doplňkem. Sami přiznáváme, že jako většina našich myslivců, jsme tlumič měli spojen s pytláctvím či pachateli jiné trestné činnosti a nepovažovali jej za nijak užitečný. Názor jsme ovšem změnili okamžitě poté, co jsme měli možnost z takových zbraní střílet. Smyslem tohoto zákazu je v naší zemi pravděpodobně omezení trestné činnosti, která by teoreticky mohla být provozováno snadněji, pokud bude střelba málo hlasitá. To je sice pravda, ovšem jedná se zároveň asi o jediný, a podle nás celkem sporný, argument pro zákaz tlumičů.

 Zejména to platí v případě loveckých zbraní, jejichž střely vysoce překračují rychlost zvuku.

Zakazování tlumičů hluku výstřelu u loveckých zbraní proto považujeme za zbytečné. Jednak si myslíme, že ten, kdo se skutečně rozhodne pytlačit, tak si pro tuto činnost klidně opatří jakoukoliv zakázanou zbraň či její doplněk, a jednak je již z obrázku zřejmé, že třesk nadzvukové střely je tak silný, že v určité vzdálenosti od ústí hlavně je hodnota hluku velmi podobná zbrani bez tlumiče.

Rozhodně není možné z loveckých zbraní střílet tak, že to nikdo nebude slyšet a tlumiče by zejména šetřily uši střelců a ostatních osob a psů v jejich blízkosti. Není možné vyloučit, že by někdo využil menšího hluku k tomu, aby z legální zbraně něco upytlačil, ale že by poctiví myslivci najednou začali hromadně pytlačit, protože jejich výstřely budou slyšet na poloviční vzdálenost než dříve? To vzhledem k výše uvedenému nepovažujeme za významné riziko v porovnání s tím, jak škodlivě hluk působí na lidi a psy.
Všichni, kteří používáme zbraně, bychom si měli uvědomit, že riskujeme zdraví svoje, ale zejména všech, kteří jsou v okolí zbraně a jediný výstřel je může připravit o sluch. Je v tom obrovské riziko pro nás, ale také např. pro firmy, jejichž zaměstnanci jsou jako personál vystaveni hluku výstřelů. I tady platí, že kde není žalobce, tak není ani soudce, ale odškodné lidem za trvalé poškození zdraví a pokuty od úřadu bezpečnosti práce by mohly být likvidační.
Podobná situace je při střelbě na zvěř, kolem které jsou psi, což je velmi častý případ při dosledech. V tomto případě pes obdrží 160 a více dB a pokud neohluchne hned, tak po několika výstřelech určitě. Uvědomme si, že zákon o ochraně zvířat proti týrání na takové chování pamatuje, kdy se za utrpení považuje: „stav způsobený podnětem, který u zvířete způsobuje bolest, zranění a zdravotní poruchu“. Týráním je pak: „vyvolávání bezdůvodně nepřiměřeného působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy“. Za přestupek podle tohoto zákona můžeme dostat pokutu až 500 tisíc.

Bez ohledu na to, že můžeme snášet argumenty o vážných důvodech každé vypálené rány; o tom, že každý je na honu dobrovolně; o psech, pro které je lov naplněním jejich života a případně i krajní nouzi ve které zachraňujeme zdraví a život psa před poraněnou zvěří… Bez ohledu na to všechno, skutečně myslíte, že není čas, abychom se zamysleli nad tím, zda se občas nechováme bezohledně ke zdraví svému a ostatních a nepokusili se něco změnit na utrpení, které může být zbytečné a není nutné?

Ing. Radim PLHAL a Doc. Ing. Jiří KAMLER, Ph.D. Autoři působí na Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně

Vysoká zvěř, Lovy fotoaparátem, Fotografie z myslivosti, Krmelec, Krmeliště pro vysokou, Laně, Skupinka jelenů různého věku, Zima a hlad v lese

Daněk

Netrpělivě jsem čekal na ukončení lovecké sezóny, 


abych se posledním lovcům nepletl při lovu v jejich honitbách. Je po polovině ledna, doba lovu vysoké zvěře skončila.
Po domluvě s kamarádem – lesníkem se jdu podívat k seníku na zvěř, budu-li mít to štěstí a nějakou alespoň zahlédnu. Dnes jdu k seníku již po čtvrté. V noci napadl čerstvý sníh a lesní cesta, po které jdu k seníku, svítí bělobou, stejně jako v porostech na levé i pravé straně. Protože je téměř bezvětří, sníh zůstává i na suchých větvičkách, zbylých v porostech na kmenech smrků.

V porostu je tím nezvyklé světlo. Koruny smrků jsou obaleny starými vrstvami sněhu, který na nich ulpěl před několika dny a na větvích namrzl a jeho váhou větve přimyká téměř ke kmenům. Pod váhou sněhu se každou chvílí ozve silné prasknutí některého z kmenů, jako by se měl právě zlomit. Dovedu si představit, jak by vše dopadlo, kdyby začal foukat silný vítr, nebo dokonce vichřice.

Přicházím k seníku. Moc stop jelení zvěře nevidím, ale je to tím, že stopy jsou zapadány čerstvým sněhem. Odkládám věci a vcházím do seníku, abych naházel nové seno do jeslí, z předešlého krmení v jeslích nezbylo nic. Je mínus osm, a tak se prací trochu rozehřívám.

Konečně jsou jesle naplněny voňavým senem. Obcházím seník na druhou stranu, abych ještě přikrmil zvěř řepou a drceným obilím. Řepu a pak i drcené obilí nedávám do koryt, ale pohazuji a usypávám do starého smrkového porostu blíž a blíž k místu, kde se chci ukrýt. Beru si mé věci a do náruče seno a to ještě cestou k úkrytu pohazuji k řepě, jako návnadu, abych zvěř nalákal co nejblíže k sobě. Je to takový malý „podraz“ na zvěř, ale fungující, jak jsem v minulých dnech a letech zjistil.

Naštěstí počal foukat východní větřík, sice takový mrazící, ale zajišťující, že mne zvěř nenavětří. Rychle se zamaskovávám maskovací sítí, protože v protějších houštinách již vidím koloucha, který pečlivě sleduje prostor seníku. Ale to jsou na „návnadě“ již první hosté. Sojky, brhlíci, strakapoud a sýkorky. Brhlíci a sýkory se na hromádkách nezdrží, vždy berou do zobáků co nejvíce potravy a vylétají do korun smrků. Strakapoud sedí u jedné hromádky a hltavě polyká. Nejchamtivější jsou sojky, které se toho snaží nabrat do zobáků co nejvíce a pak se soustem vylétnout na nějakou suchou větev. Zvlášť se jim to nedaří, a tak jsou nervózní a napadají jedna druhou. Jak se ta ptačí havěť tak rychle slétla na místě je pro mne záhadou, pravděpodobně zjistila můj pohyb a tak se slétla zjistit, co jí bylo připraveno dobrého.

Jelen a laně
Smůla je v tom, že je nemohu fotografovat, protože mě v tom brání pařezy, popadané větve a zvlněný terén. Kolouch se vydává pomalým krokem k seníku, pozoruje, sleduje a větří. To jsou na okraji houštiny již i laně a pomalu následují koloucha. K mé smůle jdou za seník k jeslím se senem, takže na zvěř nevidím. Až po nějaké chvíli vychází kolouch zpoza seníku a naráží na mé stopy. A zřejmě po zkušenostech z předcházejících dnů na stopě nedůvěřivě nejistí, ale sleduje stopu, až nachází první hromádku návnady.

Je čtrnáct hodin. Vzápětí vycházejí i laně a když vidí koloucha, jak si dopřává, rozbíhají se k němu a každá se snaží obsadit místo u některé z hromádek obilí nebo řepy. Ale to již přichází další zvěř, bez sledování a větření a hrne se ke zvěři přede mnou. Nastávají drobné šarvátky u hromádek obilí a boj o řepu, která je „na kost“ zmrzlá.

Kolouši ustupují laním a čekají na vhodnou příležitost se na hromádce přiživit. Sejdou li se dvě bojovné laně, stoupnou si na zadní běhy a buší do sebe přednímu běhy. Přitom málem praskají kosti a je to pro mne docela nepříjemný zvuk, jak se tlučou běhy přes běhy. Mám to dění dvacet až třicet metrů před sebou, takže vše dobře slyším a vidím, dokonce zvěř zřetelně cítím, protože větřík vane od zvěře ke mně.

Na cvakání uzávěrky foťáku zvěř reagovala jen z počátku ale ne úprkem, ale tím, že sledovala místo, kde jsem ukryt. Je to zajímavý pocit, když mne z tak malé vzdálenosti pozoruje bezpočet párů očí. Postupně zvěř již nijak na foťák nereaguje, i když zcela bezpečně o mé přítomnosti musí vědět.

Jsem do fotografování tak zabrán, že nevnímám, co se děje v mém okolí. Ve vzdálenosti, ani ne deset metrů ode mne, přibíhá další zvěř. Je to jiná tlupa. Míjí mne bez povšimnutí, až na jednoho jelena, dvanácteráka. Zastavuje se na mé úrovni a sleduje ten podivný předmět před sebou, tedy maskovací síť, za kterou jsem ukryt. Nemohu jej fotografovat, je moc blízko. Světla má od pozorování vypoulená, až mám obavu, že mu snad vypadnou. Zřetelně slyším, jak se nadechuje a vydechuje, větrník zkroucený, jako by se šklebil. Snaží se čichem zjistit, zda ten předmět není nebezpečný. Ale asi po půl minutě zjišťuje, že není a přidává se k ostatní zvěři.

Mám tak před sebou holou zvěř s kolouchy a osm jelenů. Ti to mají se sběrem návnady nejlehčí, protože když zvěř nechce do hromádky odstoupit, strčí do ní parohy a má místo volné. Když se setkají dva jeleni, odehraje se ústup bez nějakého konfliktu. Jen se několikrát stalo, že když nechce jelen od hromádky dobrovolně odstoupit, přicházející jelen prudce skloní hlavu, parožím proti hodujícímu jelenovi a ten dobrovolně odskakuje.

Hladové sojky
Docela legračně působí, vezme-li si laň nebo jelen do svíráku řepu a snaží se z toho zmrzlého kusu něco ukousnout. Ve svíráku si řepu přehazují jako „horký brambor“ a přitom pozorují místo, kde jsem ukryt.

Jako poslední na místo přišel jelen sika japonský. Pobíhá sem a tam, ve snaze najít kousek sousta. Je to takový malý čertík Bertík. Černý, jako uhel, špičáček, parohy, dá-li se to tak nazvat, do poloviny slechů. Ve své činnosti je neúnavný a občas se mu povede nějaké sousto doslova ukrást. Je takovou třešničkou na dortu.

Ani sojky, brhlíci a sýkory se nevzdávají a jakmile mají sebemenší příležitost, vždy nějaké sousto zhltnou. Postupně se drobné šarvátky vytrácejí, úměrně s ubývající návnadou. Vše se mění na pobíhání zvěře z místa na místo a hledání, zda náhodou něco ještě nezbylo. Nezbylo. Zmizely i hromádky sena, které jsem poházel kolem řepy.

Zvěř postupně odchází do protějších houštin. Bez spěchu, rozvážně. Teprve nyní si uvědomuji, že slunce již zapadlo a ozařuje již jen vrcholky smrků. Také se citelně ochladilo, což poznávám podle toho, jak se mě mráz vkrádá k tělu a jak mne zebou nohy. Pomalu balím své věci a přitom zjišťuji, že mám v batohu termosku s horkým čajem. Upíjím jej a cítím, jak tělo doslova pookřálo. Když byla zvěř přede mnou, nebyl na čaj čas. Také nespěchám. Dopíjím čaj a vydávám se ztemnělým lesem na zpáteční cestu. Byl to krásný den, naplněný krásnými zážitky.

U seníku se odehrávají i malé tragédie. Lesník, když zakrmoval zvěř, nalezl u seníku ležící laň, která na jeho příchod reagovala jen tím, že neznatelně zvedla hlavu, nebyla schopna se zvednout. Protože bylo zřejmé, že laň uhyne, bylo její trápení ukončeno. Po odvezení byla laň vyvrhnuta. Bylo zjištěno, že je březí, plod je mrtvý, již zahnívající, všude v okolí silný zánět. Při určení věku bylo zjištěno, že laň je ve věku 17 let, téměř bez chrupu. To také byla příčina jejího špatného zdravotního stavu a odumření plodu, protože nemohla přijímat potravu. Smutný konec, ale příroda je neúprosná.

Svatopluk Šedivý

Slušní myslivci ustoupí a podvolí se výhrůžkám. Co jim taky zbývá. Darebové jsou zákeřní a agresivní a shlukují se do rodinných klanů.

Přišlo období přirozených změn krajiny, ale v přírodě volná zvěř ještě žije. Je
Zubři na kameře online z odkazu
lovecká sezóna (pro někoho trvá po celý rok)


Věčný boj člověka, ochránce a lovce na maso (ne myslivce - lovce) trvá. 
Orel žije a dbejme na jeho ochranu v přírodě. 
Stupidní traviči z bývalých JZD a lesních traktoristů, pijáků a hospodských lovců likvidují pod heslem "zahnuté zobáky" vše, co není právě do mrazáku vhodné.

Pište o svých problémech, lovci se hádají pravidelně na  schůzích. Mezi sebou se i poperou. Ta závist žije v tupých palicích. 
Myslivec Šmejd většinou vyhraje spor. Potřebují se na honu. Co slyším, je to všude na venkově stejné.
Dokud s mlčením ostatních ty jejich mrazáky nejsou plné. Slušní myslivci ustoupí a podvolí se výhrůžkám. Co jim taky  zbývá. Darebové jsou zákeřní a agresivní a shlukují se do rodinných klanů. 

Maso patří přece domů nebo ne?

Chodíte na  ... on-line krmeliště černé zvěře   
a ptáků pravidelně z těchto stránek?

Cestu najdete po kliknutí do odkazů v minulých článcích (viděl jsem kromě černé (divočák) i srnčí, psíka mývalovitého a co vy.....na kameře pro ptáky by se měl ukázat orel mořský, jen trpělivost.

Pozn. divoká prasata na krmelišti hlady netrpí, jsou už vykrmená "jako prase"a jak jim chutná. Selata s bachyní vidíme už tady na snímku i videu od Libora Šejny.


Kamery na krmelišti a osvětlení se zapínají až napadne sníh a zvěř je v nouzi.

Vzpomínka na les plný sněhu. Příroda umí kreslit bíle i zeleně. To je zima i hlad. Pro zvěř v době nouze přichází dobrý myslivec...

Příroda umí kreslit bíle i zeleně. To je zima i hlad. Pro  hladovou zvěř v době nouze přichází
 dobrý myslivec...s hodnotným krmivem až do lesa, třeba na lyžích...
#Srnčí zvěř, Zvěř v zimě, Zima a hlad v lese, Myslivecká zařízení, Krmelec, Krmeliště pro vysokou, 

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

GREAT HUNTING

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

.22LR #Černá zvěř #Černá zvěř - bachyně #Daněk #Kančí steaky #Lovecké právo #Lovecké stezky #Srnčí zvěř #Waldemar Matuška 1 milion čtenářů Africký mor Aglomerace aktivity radosti a milování života Akutrauma Amerika Anatomie jelena Aport Balistika Bažant Bažant pečený Beatiful Nature Berneška Bobr Borrelióza Borůvky Bowhunting (lovecká lukostřelba) Bramborníček hnědý - Saxicola rubetra Brenneke Brhlík lesní broková dvojka broková kozlice Bukač velký Cazando con Arco Cesty Co budeme vařit dnes? Cviky poslušnosti Čáp bílý Čas lásek jelenů Čejka Čekaná Černá zvěř Černá zvěř - bachyně Černá zvěř - kňour Červenka obecná Čiplenka Čištění zbraně Čmelák Dalekohledy Dančí zvěř Daněk Datel černý deer rut Deer stalking Diana bohyně lovu Dívka s liškou Divočák Doby lovu zvěře Dosled Dostřelná rána Double Rifle Dravci Drobná zvěř Drozd kvíčala Dřevo a teplo Dudek chocholatý Ekologie Erika Evropská Unie Fotografie z myslivosti Gepard Golden Eagle Gorilla Hájovna U pěti buků Halali hamerles Happy Days Hejkalové Heligonky Hi Hirsch-König des Waldes Historie HMYZ Holub hřivnáč Honili myslivci Hořící špalek Houby Humor o myslivosti HUNTING Hunting Rifles Husa divoká Chile Atacama Chov zvěře Chrutí černé zvěře Chukar Partridge I am Back Idaho Idiots With Guns Instinkty a pudy Investiční zlaté mince Jagd Jaguar Jahody Jak na to? Jak zajíc přelstil líného hajného Jaro Jelen Jelen (Red Deer) Jelen útočí Jelení guláš Jelení kýta Jelení říje Jelení steak Jeřáb Jestřáb lesní Jezevec Jižní Amerika John Denver Kachna Kachna divoká Kalendárium Kalous ušatý KAMZÍK HORSKÝ Kančí gulášek Kančí kýta na smetaně Kančí kýta na víně Kančí ragů Kančí se šípkovou Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Káně lesní Kaňkování Katerina Lisova Kazatelna Klíště obecné Kňour útočí Koně Koroptev Krahujec obecný Králík krimi Kritické myšlení Krkavec velký Krkonošské pohádky Krmelec Krmeliště černé zvěře Krmeliště černé zvěře-kamery Krmeliště online Krmeliště pro vysokou Krmítko Krteček Křepelka polní Křivka obecná Kukačka obecná Kulíšek Kulovnice Kulový dvoják Kuna lesní Kuriozity Kvakoš noční Kynologie Labuť Lajky nelajky! Lama Laně Lankasterka Lasice hranostaj Láska Ledňáček Lejsek šedý Les Lesní plody Lesnická škola Lesník Lion (Lev) Liška Liška Eliška Lončák Los (Elk) lov Lov na daňky Lov na jelena Lov na lišku Lov na medvěda Lov na prase LOV NA SRNCE lov na vlky Lov ve svobodném světě LOVEC BŘÍDIL Lovecká optika Lovecká vášeň Lovecké brokovnice Lovecké příběhy Lovecké signály Lovecké stezky Lovecké štěstí Lovecké video Lovecké zátiší Lovecké zbraně Lovecký pes Lovu a přírodě zdar! Lovu zdar! Lovy černé zvěře Lovy fotoaparátem Lovy lukem a šípem Lovy na černou v Maďarsku Lovy srnčí zvěře Lucky deer Makov Malorážka Mannlicher Schönauer kulovnice Markazíni Mateřství a péče o potomstvo Mauser M03 Mauser M98 Medicina Medovina Medvěd Milování světu vládne Milování v přírodě Minutkový srnčí guláš Miška Montáže Moose Hunting Moták pochop Muflon Myslivci a konfliktní situace Myslivcův sen myslivec Myslivec a zvuky v přírodě Myslivecká mluva Myslivecká videa Myslivecká zábava Myslivecká zařízení Myslivecké fotografie Myslivecké léto Myslivecké písničky Myslivecké pověsti Myslivecké ráno Myslivecké tradice Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Myslivecký ples Myslivecký soud Myslivost a Michaela Na loveckých stezkách Na lovu muflonů Na stojáka Na Větrné Hůrce Naháňky Namlouvání Nástřel Nastřelení lovecké zbraně Naše domovy a chalupy Názory myslivců Nepravidelný desaterák New Zealand O Evě a Adamovi Obory a zvěř Odchyt pernaté Once Upon a Time in The West Ondatra Optika Orel bělohlavý Orel na hnízdě Ornitologie Osudový srnec Otázky z myslivosti otrava Památka myslivce Pamětní mince Páření Čmelák královna Pasování Paul Mauser Pečená kachnička Pečené prasátko Peregrine falcon Pernatá zvěř pes Pes přítel myslivce PF Podzim Pohádka O chytré kmotře lišce Pohádka o Vánocích Pohádka stromů Polák chocholačka Polesí Strzalowo Polesí Strzalowo Polsko Posed Poslední hon Poslední hryz Poslední leč Poštolka Potápka chocholatá Pranostiky a příroda Pravidla lovu srnčí zvěře Predátoři První srnec Příhody z loveckého batohu Příroda Příroda a lidé Příroda a myslivost Příroda a zdraví Přírodní fantazie Přírodní srnčí kýta Pstruh pečený Psychopati Ptáci Puškohledy Puštík obecný Pytláci Radost a uspokojení Raffle ball hunting Rákosník obecný Raroh Red Deer Cam Reklama a lov Roček Roháč obecný Ruger’s M77 RSI Ryby Rychlý srnec Rys ostrovid Rytíři lesů Říje Řízky na roštu Sádlo z jezevce Sauer 101 Sekáč Sele prasete divokého Shozy Siga Skorec vodní Skřivan Skupinka jelenů různého věku Skupinový život Slanisko Slavnosti sněženek Slípka zelenonohá Slivovice Sluka lesní Slunce Sociální sítě Sojka obecná Sokol stěhovavý Sokolnictví South Africa Sovy Společné lovy Srnče Srnčí guláš po myslivecku Srnčí játra Srnčí na kořenové zelenině pečené v troubě a houskový knedlík Srnčí říje Srnčí zvěř Srnec Srnec jako ze zlata Srnec Škůdník Srnec v červnu Sršeň asijský Sršeň obecná Stádo tlupa rudl Stalo se Stehlíci a ledoví muži Straka obecná Strakapoud velký Strašidla Strzalowo Střelectví Střevlík Střízlík obecný sv. Hubert Svíčková Svišť Svítilna TK09 SWAROVSKI Swedisch Fire Torch Sýc rousný Sýkorky Synantropie Sysel Šelmy Šípková omáčka ke zvěřině Škodná Šoulačka Špičák Švestky Tasmánský čert Teritorium Termovize Tetřev hlušec Tetřívek obecný TCHOŘ Tom Miranda Tombola Trofeje Trojákové čtyřče - rarita Trubači Tři jednou ranou Ťuhýk Újeď úmrtí Upíři USA Úspěšný lov Vábení Velikonoční sekaná Vepřové maso Verše myslivce Veverky VIDLÁK Vlha pestrá VLK V KANADĚ Vnadiště Vodouš kropenatý Vodouš šedý Volavka popelavá VORAŘI Vtipy Vydra Výřad Vysoká Vysoká zvěř Vytápění chalupy Vzdělání a příroda Webové kamery Welshspringerspaniel Wildlife Woodcock Hunting Yukon Photon XT/RT Zahrady Zacházení se zbraní Záchranná stanice Zajíc Zákony a předpisy o myslivosti Záraz Zdraví Ze života černé zvěře Zeiss Zima a hlad v lese Zimní oblečení a obutí Zlato a šperky Značení zvěře Zoologie Zpracování zvěřiny Způsoby lovu a historie Zubři Zůstal v ohni Zvěř a počasí Zvěř v zimě Zvěř živě Zvěřina Zvěřina a kuchyně myslivce Zvěřinová paštika Zvěřinové recepty Zvěřinový guláš Ženy a myslivost Žít ve svobodě Životní srnec

HUNTING

Vybraný příspěvek

SRNEČEK A LES. Starší srnci začínají shazovat paroží, mladší až v prosinci!

SRNEČEK A LES