Zobrazují se příspěvky se štítkemFotografie z myslivosti. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFotografie z myslivosti. Zobrazit všechny příspěvky

#Srnčí zvěř, Lovy srnčí zvěře, Srnče, Čiplenka, Fotografie z myslivosti, Lovy fotoaparátem

Srnčí zvěř v létě. Čiplenka
V prvním měsíci doby lovu holé srnčí zvěře (září) se dá čiplenka ještě spolehlivě rozeznat od starších srn. 

Většinou se zdržuje v blízkosti své matky, která vodí malá srnčata. Potkáme-li v této době srnu se srnčaty a další, zpravidla tělesně slabší nevodící srnou, jedná se s největší pravděpodobností o matku a její dceru z předchozího roku.

Čiplenky jsou na podzim zřetelně větší než odrostlá srnčata, ale slabší než starší srny. V podzimních měsících však mohou nadějná srnčata tělesně slabší čiplenku přerůst.Spolehlivě rozeznat silné srnče od slabé čiplenky pak lze pouze podle tvaru a velikosti hlavy – srnče ji má užší a kratší, s menšími slechy; čiplenka delší, klínovitou a s výraznými slechy. I tyto věkové indicie mají ovšem svá úskalí a záludnosti. V mnoha případech se tyto znaky opticky vyrovnávají.Pokud to situace dovolí, je nejspolehlivější metodou při rozlišování odrostlých srnčat a čiplenek sledovat jejich chování k srně – matce. Srnčata se k ní přimykají vždy těsněji než její o rok starší potomci.

V kalendářně třetím roce života všechny srny vodí srnčata a jejich věk již nelze spolehlivě odhadnout. V tomto roce dokončují svůj tělesný vývoj, dosahují až 90 % maximálně dosažitelné hmotnosti a jejich tělesné parametry již nelze považovat za spolehlivý ukazatel věku. Rozeznat dvouletou vodící srnu od zdravé starší srny je téměř nemožné. Na připojených snímcích jsou chronologicky seřazeny srny jednotlivých věkových ročníků, od čiplenky nahoru. Postavy těchto zobrazených srn zcela výstižně demonstrují, jak těžké je odhadnout věk bez praktických zkušeností a nutného pozorování. Krk srny v závislosti na věku nezesiluje, takže prakticky neexistuje žádná šablona či všeobecně platný manuál, který by se dal do této oblasti spolehlivě aplikovat.

Krk vodících srn v porovnání s postavou se opticky jeví jako velice slabý a dlouhý, nesoucí zdánlivě protáhlou klínovitou hlavu s velkými slechy.

LOV NA SRNCE, Myslivecká zařízení, #Srnčí zvěř, Čekaná, Fotografie z myslivosti, Lovy fotoaparátem

Srneček jako koníček...čeká na svého myslivce
Myslivecká zařízení, to jsou zařízení, která nás myslivce prezentují v očích veřejnosti.

Na první pohled to tak nevypadá. Vkusných a estetických staveb v honitbách v minulosti bylo velmi poskrovnu. Stavělo se ze všeho, co bylo po ruce a podle toho to také vypadalo. I veřejnost to tak zřejmě brala, proto na to nikdo vcelku nepoukazoval.
 Ruku na srdce, kolik nepříjemností, a také pádů a úrazů už bylo se starými a špatnými posedy.

A nebyly a nejsou to jenom posedy. Totéž by se dalo říci o krmelcích, zásypech, soliskách a senících, pokud vůbec nějaké byly.

 Malé "jesličky" a myslivec s otýpkou na zádech, jak ji o víkendu nese do honitby, byly sympatické oku veřejnosti, avšak o skutečné myslivosti to nevypovídalo.

Raritní trofej. Srnec.

Trofejový srneček

Přes léto má jeho srst až mírně červený odstín, s příchodem zimy však její zbarvení znatelně tmavne.


 Samci mají relativně krátké, rovné parohy, které mohou u jedinců v dobrých podmínkách dorůstat až do délky 25 cm. Každým rokem, v rozmezí od října do listopadu, samci své paroží shazují a novým rokem jim narůstá nové, které je zpočátku pokryto jakousi sametovou vrstvou, která se nazývá lýčí. Srnčí paroží může být jednoduše zašpičatělé, ale stejně tak může mít naopak 4-6 výsad. 

 Srnec obecný žije v lesích, za soumraku, kdy je nejaktivnější, velmi často navštěvuje zemědělskou krajinu a často proniká až na okraje měst. Obývá prakticky celou Evropu, ve velkém počtu chybí pouze na severu Skandinávie, zasahuje také až k pobřeží Kaspického moře a na území Malé Asie.  V České republice se jedná o nejhojnějšího sudokopytníka. V roce 1970 byla jeho početnost odhadována na 198 000 jedinců, v roce 2003 již na více než 300 000 jedinců (nejvíce od 60. let 20. století). 

 Živí se zejména nejrůznějšími bylinami, občas požírá také různé plody.

Zvláště v oblibě má přitom mladé výhonky trav s vysokým obsahem vlhkosti. Srnec obecný je relativně plachý a při ohrožení se často ozývá zvukem podobným psímu štěknutí. Většinu roku se zdržuje samostatně, výjimkou je pouze období rozmnožování.  Samci jsou polygamní a během začátku listopadu začínají bojovat o přízeň samic.

V tomto období jsou velmi agresivní a napadají všechny možné konkurenty, často svým parožím dokonce poškozují i vegetaci v okolí. Samice pohlavně dospívají ve věku 16 měsíců. Po deseti měsíční březosti rodí obvykle dvě hnědá, bíle skvrnitá mláďata (kolouchy) opačného pohlaví. Kolouši zůstávají několik prvních dnů nehybně skrytí v husté vegetaci, kam je chodí matka několikrát denně krmit. V případě, že samice zaregistruje v jejich blízkosti člověka nebo nějakého dravce, se často stává, že svá mláďata opustí.

SOVY. Puštík obecný, Kalous ušatý, Sova pálená

Sova pálená

Předjaří - čas soví lásky, nám dává příležitost se s nimi se s nimi seznámit


 Když ne bezprostředním pozorováním, tak alespoň večerním nasloucháním jejich hlasových projevů. Můžeme začít třeba už za humny vesnice nebo města, kde se v blízkosti nalézá menší les s trochou starších smíšených porostů.

Od února již tu uslyšíme po sešeření hlasité pleskavé zvuky ptačích křídel. V přestávkách ticha pak zase štěkavé houkání a ne zrovna ošklivé tremolo volání, které vždy před ukončením znatelně klesne.

 Je to sameček puštíka obecného, jenž si okázalým partem značí svůj hnízdní okrsek. Obdobně potom dává také na srozuměnou samičce, která už obvykle záhy v březnu sedí v dutině vykotlaného stromu na bílých kulatých vajíčkách, že jí přinesl myšici nebo hraboše. Nepřilétne-li si hned pro nabízenou potravu, přidá ještě nezvyklý jemný klokotavý trylek. Na ten určitě přilétne. Tak se s ní druh dvakrát za noc poctivě dělí o vše, co uloví celých 30 dní jejího sezení. Za špatného počasí to nemá jednoduché, aby v pomalém letu nízko nad zemí objevil hlodavce, ptáka, obojživelníka i plaza.

Mezi poli a loukami, tam kde stojí docela malý lesík nebo remízek, se docela rád usazuje pár kalousů ušatých. Místo mají určitě vyhlédnuté už od ledna a sameček se tu za dlouhých nocí ozývá monotónním táhlým, někdy také krátkým, voláním "húu", které je slyšet na kilometr cesty. Rád obletuje koruny stromů a v rozverných vzdušných hrách zatluče letkami pod tělem o sebe. Pro hnízdění si kalousí pár nikdy nic nestaví, usazuje se ve starém stračím hnízdě nebo menším dravčím. V březnu má samička už plnou snůšku pěti čistě bílých vajíček. Sedí na nich sama a sameček po celou dobu 28 dnů jí do hnízda přináší potravu. Až z 90 % hraboše polní; větší procento ptačí kořisti stoupne tehdy, kdy stav hlodavců je nízký.

Zcela v těsné blízkosti lidských usedlostí, bohužel, ale dnes už sporadicky můžeme uslyšet víceslabičný srdcervoucí skřek sovy pálené. Kdo nezná její hlas, může jím být i nemile vystrašen. "Pálenka" si pro denní útulek, ale i pro hnízdění, vyhledává půdy hospodářských budov, věže kostelů nebo jiných starých staveb. V mnohých případech jí to je často osudné. Kuny skalní obvykle slídí v takových místech podstřešních zákoutí mezi krovy po zdivočelých holubech a nemají respekt ani před ní. Vůbec se nezaleknou příšerného hlasitého sovího skřeku, ani syčení vzrostlých mláďat. Za oběť jim padne celá rodina.

Sovy pálené vyletují až ve značné tmě na svůj lov. 

Nejraději pátrají po hraboších hned v zahradách, hřbitovech a nejbližším polním okolí. V roce mimořádného přemnožení malých hlodavců, kdy má velký nadbytek potravy, dokáže samička "pálenky" založit dvě rodiny s nezvykle početným množstvím vajec. Ornitologové jich také našli v jediném hnízdě dokonce až 13. Dospívání mláďat pak skončí ve zcela pozdním podzimu, protože vzletnost u nich začíná až po uplynutí dvou měsíců od vyklubání z vajec.

BUKAČ VELKÝ

Bukač velký - prohlédněte ve zvětšení F11

Bukač velký je pták velký asi jako bažant obecný


Má zavalité tělo s krátkýma nohama a silným krkem. Obě pohlaví a mláďata se navzájem neliší. Žije velmi skrytě v rákosinách, o jeho přítomnosti se mnohdy dozvíme pouze po hlase. V nebezpečí znehybní ve vzpřímeném postoji, se zobákem nahoru. Takto se chová i v otevřeném terénu, kde ani svým postojem nemůže uniknout pozornosti.

Hlas – je slyšitelný zejména v noci, kdy do dáli zní tlumené troubivé „y-prumb“ několikrát opakované. Na malou vzdálenost je slyšet i nadechování před samotným troubením.

Hnízdění – sporadicky hnízdí v rozsáhlých rákosinách. Hnízdí v dubnu až červenci jednou ročně. Hnízdo z rákosí bývá nízko nad mělčinou. Samice snáší 5 – 6  hnědých vajec, mláďata jsou poté jeden měsíc krmena na hnízdě a další měsíc než jsou schopna letu se potulují v rákosí.

Potrava – Živí se plevelnými rybami, žábami, měkkýši, korýši. Bukač velký je tažný pták přezimující většinou v západní a jižní Evropě. V ČR pravidelně zimuje několik jedinců. V období mimo hnízdění se může objevit i na polích, nebo u menších zarostlých vodních toků.

V Červeném seznamu ČR je v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.

Rozšířen je řídce v údolních nivách větších řek (Labe, Ohře, Dyje a Morava), výše položená hnízdiště jsou v rybničních pánvích jižních Čech a na rybnících na Českomoravské vrchovině – max. 540 m. n. m. V první polovině minulého století se početnost začala snižovat, úbytek byl nejsilnější od 50. let. Po 20 letech se úbytek zastavil a v posledních letech stavy pomalu stoupají.

TETŘEV Od konce března do poloviny května probíhá tetřeví tok. Tetřevi začínají tokat brzy ráno za prvního rozbřesku...

Tetřevi začínají tokat brzy ráno za prvního rozbřesku ...

Tetřevi začínají tokat brzy ráno za prvního rozbřesku....


Od podzimu až do jara se živí hlavně jehličím a pupeny stromů. Tetřevi s oblibou obírají pupeny buku z větví po lesní těžbě. Sbírají také semena stromů, zvláště bukvic, jedlí a smrků. Na jaře spásají různé byliny a zčásti sbírají i hmyz. V létě začnou brát bobule, napřed borůvky, později i brusinky a na rašeliništích klikvu.

Tetřevi jsou stálí ptáci, žijící na malých teritoriích. V zimě neopouštějí les, ani horské lesy s vrstvou sněhu přes jeden metr. Dovedou si ve sněhu vyhrabat hluboké tunely, aby se dostali k zemi a k potravě. Přespávají celoročně na stromech, avšak za mimořádně tuhých mrazů dovedou přespat i ve sněhu.

Od konce března do poloviny května probíhá tetřeví tok. V té době se kohouti slétávají na svá pravidelná tokaniště. Přilétají vždy večer po západu slunce a zahřadují každý na svůj obhajovaný strom. Tetřeví tok byl považován za jarní slavnostní událost lesa, podobně jako na podzim bývá jelení říje. 
Tyto slavné doby nám dodnes připomínají místní názvy v lesích jako Tok, V tokách a podobně, připomínají nám lepší časy tohoto krásného ptáka. Tetřeví tokaniště bývala velice trvalá. Nebylo vzácností, když některá tokaniště byla sledována lesním personálem 20 až 50 let. Stromy tetřevího tokaniště ani sousedící les nedal přirozeně žádný lesní hospodář pokácet, takže tyto porosty přežívaly dlouho, i přes dvě doby obmýtní, běžně 200 let.

Tetřevi začínají tokat brzy ráno za prvního rozbřesku
. Tetřeví sloka trvá přibližně 7 - 8 sekund. Když se více rozední, slétají se tetřevi na zem, na nevelká teritoria, která bojovně obhajují. Po skončení toku se tetřev otřepe a odlétá k slepici nebo slepicím, které přilétly na tokaniště ráno a čekaly opodál. Mnohokrát bylo pozorováno, že někteří tokající tetřevi ztrácejí vůči člověku svoji plachost, neodlétají před ním a dokonce se stávají útočnými.

O jezevci a myslivosti. Jezevec si vyhrabává složité podzemní nory často až několik desítek metrů dlouhé.

Jezevci

Jezevec lesní (Meles meles) se vyskytuje téměř v celé Evropě a Asii 


V České republice jsou dle mysliveckých výkazů jeho stavy odhadovány kolem 25 000 ks.  Jezevec je naše největší lasicovitá šelma. Má zavalité tělo o délce 60 - 80 cm s krátkými běhy (výška v kohoutku bývá kolem 15 cm) se širokými chodidly a dlouhými drápy. Dosahuje hmotnosti kolem 10 kg, na podzim až kolem 15 kg.
Na bílé hlavě má dva tmavé pruhy, které se táhnou přes světla ke slechům. Tělo je zbarveno šedě až šedohnědě.  Vyskytuje se téměř ve všech oblastech od nížin do hor v lesních porostech, kromě nížin a krajin s vysokou hladinou podzemních vod. Vyhovují mu teplejší lesnaté oblasti.

Jezevec si vyhrabává složité podzemní nory často až několik desítek metrů dlouhé. Noru i okolí udržuje v čistotě. Je aktivní převážně v nočních hodinách. 

Na zimu se ukládá na 3 - 4 měsíce k nepravému zimnímu spánku, kdy občas vylézá ven z nory. Během zimního období tráví tukové zásoby. Chrutí probíhá od jara až do letních měsíců. Březost je latentní. Jezevčice vrhá v únoru až březnu následujícího roku 3 - 5 mláďat, která jsou kojena až do počátku podzimu, kdy se osamostatní. Pohlavní dospělosti dosahují v druhém roce života. Jezevci se často shlukují v "hradu", kde žije více samic s mláďaty.

Jezevec se živí živočišnou i rostlinnou potravou. Z živočišné potravy převládá hmyz, larvy, drobní savci, žížaly, mláďata ptáků, vejce, plži, myši a hlodavci. Z rostlinné potravy to jsou semena, plody, kořínky, plody ovocných stromů, houby a polní plodiny. Jezevec může napáchat značné škody zejména v intenzivních chovech pernaté zvěře např. v bažantnicích.

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

GREAT HUNTING

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

.22LR #Černá zvěř #Černá zvěř - bachyně #Daněk #Kančí steaky #Lovecké právo #Lovecké stezky #Srnčí zvěř #Waldemar Matuška 1 milion čtenářů Africký mor Aglomerace aktivity radosti a milování života Akutrauma Amerika Anatomie jelena Aport Balistika Bažant Bažant pečený Beatiful Nature Berneška Bobr Borrelióza Borůvky Bowhunting (lovecká lukostřelba) Bramborníček hnědý - Saxicola rubetra Brenneke Brhlík lesní broková dvojka broková kozlice Bukač velký Cazando con Arco Cesty Co budeme vařit dnes? Cviky poslušnosti Čáp bílý Čas lásek jelenů Čejka Čekaná Černá zvěř Černá zvěř - bachyně Černá zvěř - kňour Červenka obecná Čiplenka Čištění zbraně Čmelák Dalekohledy Dančí zvěř Daněk Datel černý deer rut Deer stalking Diana bohyně lovu Dívka s liškou Divočák Doby lovu zvěře Dosled Dostřelná rána Double Rifle Dravci Drobná zvěř Drozd kvíčala Dřevo a teplo Dudek chocholatý Ekologie Erika Evropská Unie Fotografie z myslivosti Gepard Golden Eagle Gorilla Hájovna U pěti buků Halali hamerles Happy Days Hejkalové Heligonky Hi Hirsch-König des Waldes Historie HMYZ Holub hřivnáč Honili myslivci Hořící špalek Houby Humor o myslivosti HUNTING Hunting Rifles Husa divoká Chile Atacama Chov zvěře Chrutí černé zvěře Chukar Partridge I am Back Idaho Idiots With Guns Instinkty a pudy Investiční zlaté mince Jagd Jaguar Jahody Jak na to? Jak zajíc přelstil líného hajného Jaro Jelen Jelen (Red Deer) Jelen útočí Jelení guláš Jelení kýta Jelení říje Jelení steak Jeřáb Jestřáb lesní Jezevec Jižní Amerika John Denver Kachna Kachna divoká Kalendárium Kalous ušatý KAMZÍK HORSKÝ Kančí gulášek Kančí kýta na smetaně Kančí kýta na víně Kančí ragů Kančí se šípkovou Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Káně lesní Kaňkování Katerina Lisova Kazatelna Klíště obecné Kňour útočí Koně Koroptev Krahujec obecný Králík krimi Kritické myšlení Krkavec velký Krkonošské pohádky Krmelec Krmeliště černé zvěře Krmeliště černé zvěře-kamery Krmeliště online Krmeliště pro vysokou Krmítko Krteček Křepelka polní Křivka obecná Kukačka obecná Kulíšek Kulovnice Kulový dvoják Kuna lesní Kuriozity Kvakoš noční Kynologie Labuť Lajky nelajky! Lama Laně Lankasterka Lasice hranostaj Láska Ledňáček Lejsek šedý Les Lesní plody Lesnická škola Lesník Lion (Lev) Liška Liška Eliška Lončák Los (Elk) lov Lov na daňky Lov na jelena Lov na lišku Lov na medvěda Lov na prase LOV NA SRNCE lov na vlky Lov ve svobodném světě LOVEC BŘÍDIL Lovecká optika Lovecká vášeň Lovecké brokovnice Lovecké příběhy Lovecké signály Lovecké stezky Lovecké štěstí Lovecké video Lovecké zátiší Lovecké zbraně Lovecký pes Lovu a přírodě zdar! Lovu zdar! Lovy černé zvěře Lovy fotoaparátem Lovy lukem a šípem Lovy na černou v Maďarsku Lovy srnčí zvěře Lucky deer Makov Malorážka Mannlicher Schönauer kulovnice Markazíni Mateřství a péče o potomstvo Mauser M03 Mauser M98 Medicina Medovina Medvěd Milování světu vládne Milování v přírodě Minutkový srnčí guláš Miška Montáže Moose Hunting Moták pochop Muflon Myslivci a konfliktní situace Myslivcův sen myslivec Myslivec a zvuky v přírodě Myslivecká mluva Myslivecká videa Myslivecká zábava Myslivecká zařízení Myslivecké fotografie Myslivecké léto Myslivecké písničky Myslivecké pověsti Myslivecké ráno Myslivecké tradice Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Myslivecký ples Myslivecký soud Myslivost a Michaela Na loveckých stezkách Na lovu muflonů Na stojáka Na Větrné Hůrce Naháňky Namlouvání Nástřel Nastřelení lovecké zbraně Naše domovy a chalupy Názory myslivců Nepravidelný desaterák New Zealand O Evě a Adamovi Obory a zvěř Odchyt pernaté Once Upon a Time in The West Ondatra Optika Orel bělohlavý Orel na hnízdě Ornitologie Osudový srnec Otázky z myslivosti otrava Památka myslivce Pamětní mince Páření Čmelák královna Pasování Paul Mauser Pečená kachnička Pečené prasátko Peregrine falcon Pernatá zvěř pes Pes přítel myslivce PF Podzim Pohádka O chytré kmotře lišce Pohádka o Vánocích Pohádka stromů Polák chocholačka Polesí Strzalowo Polesí Strzalowo Polsko Posed Poslední hon Poslední hryz Poslední leč Poštolka Potápka chocholatá Pranostiky a příroda Pravidla lovu srnčí zvěře Predátoři První srnec Příhody z loveckého batohu Příroda Příroda a lidé Příroda a myslivost Příroda a zdraví Přírodní fantazie Přírodní srnčí kýta Pstruh pečený Psychopati Ptáci Puškohledy Puštík obecný Pytláci Radost a uspokojení Raffle ball hunting Rákosník obecný Raroh Red Deer Cam Reklama a lov Roček Roháč obecný Ruger’s M77 RSI Ryby Rychlý srnec Rys ostrovid Rytíři lesů Říje Řízky na roštu Sádlo z jezevce Sauer 101 Sekáč Sele prasete divokého Shozy Siga Skorec vodní Skřivan Skupinka jelenů různého věku Skupinový život Slanisko Slavnosti sněženek Slípka zelenonohá Slivovice Sluka lesní Slunce Sociální sítě Sojka obecná Sokol stěhovavý Sokolnictví South Africa Sovy Společné lovy Srnče Srnčí guláš po myslivecku Srnčí játra Srnčí na kořenové zelenině pečené v troubě a houskový knedlík Srnčí říje Srnčí zvěř Srnec Srnec jako ze zlata Srnec Škůdník Srnec v červnu Sršeň asijský Sršeň obecná Stádo tlupa rudl Stalo se Stehlíci a ledoví muži Straka obecná Strakapoud velký Strašidla Strzalowo Střelectví Střevlík Střízlík obecný sv. Hubert Svíčková Svišť Svítilna TK09 SWAROVSKI Swedisch Fire Torch Sýc rousný Sýkorky Synantropie Sysel Šelmy Šípková omáčka ke zvěřině Škodná Šoulačka Špičák Švestky Tasmánský čert Teritorium Termovize Tetřev hlušec Tetřívek obecný TCHOŘ Tom Miranda Tombola Trofeje Trojákové čtyřče - rarita Trubači Tři jednou ranou Ťuhýk Újeď úmrtí Upíři USA Úspěšný lov Vábení Velikonoční sekaná Vepřové maso Verše myslivce Veverky VIDLÁK Vlha pestrá VLK V KANADĚ Vnadiště Vodouš kropenatý Vodouš šedý Volavka popelavá VORAŘI Vtipy Vydra Výřad Vysoká Vysoká zvěř Vytápění chalupy Vzdělání a příroda Webové kamery Welshspringerspaniel Wildlife Woodcock Hunting Yukon Photon XT/RT Zahrady Zacházení se zbraní Záchranná stanice Zajíc Zákony a předpisy o myslivosti Záraz Zdraví Ze života černé zvěře Zeiss Zima a hlad v lese Zimní oblečení a obutí Zlato a šperky Značení zvěře Zoologie Zpracování zvěřiny Způsoby lovu a historie Zubři Zůstal v ohni Zvěř a počasí Zvěř v zimě Zvěř živě Zvěřina Zvěřina a kuchyně myslivce Zvěřinová paštika Zvěřinové recepty Zvěřinový guláš Ženy a myslivost Žít ve svobodě Životní srnec

HUNTING

Vybraný příspěvek

SRNEČEK A LES. Starší srnci začínají shazovat paroží, mladší až v prosinci!

SRNEČEK A LES