LOVECKÁ ZÁTIŠÍ v době digitální a mobilní fotografie

Lovecké (houbařské) zátiší

Věrohodně zachytit zvěř v pohybu a v jednom okamžiku, to dokázala až fotografie a film. 


Dříve musel malíř kreslit podle své vizuální paměti a obvykle také řadou rychlonáčrtů, namalovaných do svého skicáře. Jisté je, že dobře zachytit pohyb, a to jakýkoliv pohyb čehokoliv, ať již na plátně, kartonu nebo na fotografii a filmu, to je dodnes umění. Vždyť to předpokládá mít dobré oko, vizuální, chcete-li dokonce fotografickou, paměť a dost zkušeností. Tím větším překvapením jsou mnohé kresby pravěkých lovců v řadě jeskyní po celé Evropě. Tehdejší lovná zvěř totiž na pravěkých kresbách ožívá právě i v pohybu!

Daleko snadnější předlohou, a kromě jiného i barevně věrohodnější, je ulovená zvěř naaranžovaná ještě často s dalšími atributy do tzv. zátiší, ať již na stole nebo na jiné podložce, či zavěšená na stěně. 

Malíř v tomto případě maluje, podobně jako portrét s nehybnou stafáží a má také nepoměrně více času na svou práci, než když pozoruje pádící drobnou či vysokou zvěř. Také aranžmá je plně v jeho režii, ať již se jedná o atributy či místo a jejich optimální osvětlení. Hra světla a souznějících barev, to je oč se tu jedná především. A to s dokonalým zvládnutím řemesla (které se automaticky předpokládá) činí z obrazu umělecký předmět, který je zároveň pro majitele potěšením. 

Jestliže je kresba či obraz zhotoven na objednávku autora úlovku, pak je celkový vjem ještě umocněn vzpomínkami na získání zobrazených úlovků či trofejí spolu s dalšími okolnostmi úspěšného lovu.
Nejčastějšími atributy těchto zátiší je pernatá zvěř - bažanti, kachny, křepelky, koroptve, holubi (zejména holoubátka byla tehdy vyhledávanou lahůdkou), také dnes již vzácnější tetřevi, ojediněle i poštolky, káňata, sovy, dále zajíci, srnci, divočáci, jeleni, lišky a dokonce, i když vzácně, i jezevci atd.

Mobilní lovecké zátiší s liškou na pařezu
je zajímavé...
Ke klasice loveckých zátiší patří například dost známý mistrný obraz českého malíře Karla Purkyně (1834 - 1868) s ulovenou sovou sněžnou. Úlovky jsou doplňovány často zbraněmi a jinými trofejemi. Někdy, asi většinou na přání, autor do záběru zakomponoval i oblíbeného psa myslivce. Někdy je zátiší až přeplněno, což většinou kresbě či obrazu více uškodí než prospěje. Zde, stejně jako i jinde, platí, že méně bývá často více a také, že krása spočívá v jednoduchosti.

Myslivecká zátiší podle obrazů, kreseb a fotografií, se na dopisnicích (tak se zpočátku říkalo pohlednicím) začala objevovat převážně až koncem 90. let 19. století. Technika tisku byla a je záležitostí transformace předlohy na tiskovou matrici a poplatná technologii doby. Je uváděna u každého exempláře zvlášť.
Lovecká zátiší na pohlednicích mohou být posuzována o něco lépe než běžná zátiší s květinami a předměty denní potřeby. Avšak ani tak není jejich cena příliš vysoká, přestože se jedná o specifické téma. Do cenové úvahy je třeba zahrnout koncepce námětu, techniku kresby (obrazu), náročnost tiskové techniky, zájem sběratelů a současné cenové trendy.

SYNANTROPIE. V krajině utvářené, zdevastované a intoxikované člověkem dochází k zásadním změnám v rozsahu únosné kapacity prostředí pro populace zvěře.

Kuna lesní

Řada druhů zvěře zvyšuje kapacitní možnosti svého životního prostředí využíváním lidských aglomerací. Toto těsné soužití s člověkem je označováno jako synantropie. 


Počet synantropních druhů není příliš velký, ale hustota jejich populace je značně vysoká. Některé druhy zvěře jsou jen příležitostnými návštěvníky aglomerací. 
Jiné tam přicházejí pravidelně v určitém ročním období nebo v určité části dne a jinak se zdržují v okolní přírodě. Tzv. ferální druhy žijí ve vegetační době ve volné přírodě a mimo vegetaci žijí synantropně. Další druhy žijí v aglomeracích nepřetržitě.
 Z nich část se orientuje na lokality připomínající přírodní podmínky (parky, zahrady) a část žije vysloveně v zastavěných partiích města s minimem rostlinného porostu. Podkroví domu představuje pro ně velkou stromovou dutinu (např. kuna skalní), sklep naopak jeskyni nebo noru (např. ondatra). Prostředí měst a vesnic bývá pro zvěř především zdrojem podstatně většího a soustavně dosažitelného množství potravy, ale i míst, kde je možno se ukrývat nebo vyvádět mláďata. Ve městech je příznivější mikroklima (v zimě tepleji a na podzim sušeji) než ve volné přírodě. Voda zde rychleji odteče, takže nevzniká po déle trvajících deštích rozsáhlejší zamokření, které vadí zejména ještě malým a méně pohyblivým mláďatům. V aglomeracích je také méně přirozených nepřátel. 

Zvěř žijící v aglomeraci ale musí umět překonat přirozený odpor k nadměrnému hluku, zápachu a nočnímu osvětlení. Vlivem synantropie se mohou měnit i některé fyziologické funkce nebo prvky chování jedinců žijících v blízkosti člověka. Tak např. lasicovité šelmy nebo hlodavci v aglomeracích si vzhledem k plynulému přísunu potravy přestávají dělat zásoby. Synantropní populace solitérních druhů zvěře žijí v daleko větší hustotě i pachově předimenzovaném prostředí, proto musejí častěji a intenzivněji zdůrazňovat svou identitu používáním pachových žláz. Z toho důvodu podstatně více zapáchají než jejich příbuzní žijící ve volné přírodě. Zvěř žijící v aglomeracích, pokud není pronásledována, zkracuje svou útěkovou vzdálenost a stává se relativně krotkou. U stádní zvěře, žijící bez častého kontaktu s člověkem, může začlenění jedince s pozitivními synantropními zkušenostmi do jejich společenství navodit snížení plachosti před lidmi i u ostatních příslušníků tlupy. Naopak jedinec se špatnými zkušenostmi s člověkem může způsobit v celé tlupě přehnané úlekové reakce při zjištění přibližujícího se člověka. Také zvěř vystavená silné nepřízni počasí, povodním, sněhu a s ním spojeným nedostatkem potravy v zimě, se podrobuje přechodné synantropii přibližováním k lidským obydlím a částečnou ztrátou plachosti. Zvěř využívá aglomerací většinou na okrajích, v těsné blízkosti přírodního prostředí nebo v městských částech s vysokým podílem zeleně (vilové čtvrti, zahrádkářské a chatové kolonie, velkoplošné městské parky, okolí rekreačních vodních ploch, větší sportovní areály a pod.). 
Králík divoký

Z spárkaté zvěře navštěvují u nás aglomerace výjimečně divočáci (rozrytá travnatá fotbalová hřiště nebo travnaté plochy v parcích). Divočáci se zdržují i ve velkých městských hřbitovech. Ve Skandinávii a v Rusku se v noci také běžně pohybují v okrajových parkových částech měst losi. Rovněž jelenec běloocasý díky přemnožení proniká v Severní Americe do městských aglomerací, do parků a zahrad.

 Z drobné zvěře někdy žijí v neoplocených zahradách u chat a domků nebo i v městských parcích divocí králíci. Běžným obyvatelem městské zeleně bývají veverky a ježci. Ve sklepích domků poblíž potoků mohou mít občas úkryt ondatry. Také svišti se s oblibou zdržují poblíž frekventovaných horských turistických tras a obytných zařízení, kde se od návštěvníků dožadují potravy (taková kolonie se vyskytuje např. u Slezského domu ve Vysokých Tatrách nebo u Výšiny Františka Josefa pod Grossglocknerem v rakouských Alpách). 

Ze šelem, jako zdroj potravy i úkrytu odjakživa využívají lidská sídla kuna skalní (sídlící nejčastěji na půdách hospodářských budov), tchoř (v hromadách dříví nebo kamení) a kolčava (ve slámě nebo v seně skladovaném ve stozích nebo stodolách), které v blízkosti člověka loví synantropní hlodavce, ale i drůbež a domácí králíky. Častým konzumentem drůbeže je také liška, která může výjimečně v těsné blízkosti lidských sídel mít i svůj úkryt. V tomto ohledu byl dosti absurdní raritou i jezevec, který žil léta nepozorován ve skladištních prostorách Národního divadla v Praze. Řada šelem se přiživuje na skládkách odpadků hromadících se na okrajích měst a vesnic, někdy tam dokonce současně mají také své úkryty a vyvádí mláďata (typické u lišky). Příležitostné synantropní druhy (liška, mýval) konzumují v aglomeracích často zcela odlišnou potravu od té, kterou se živí v přírodě. Dokáží se dostat do různých obalů a vyzkoušet obsah zcela neznámých předmětů, na povrchu páchnoucích odpudivě. Vrcholným projevem synantropie je zřejmě vybírání zbytků potravin z uzavřených popelnic nebo kontejnerů na odpadky přímo u lidských obydlí, mnohdy v samém „betonovém“ centru města. 

Tímto způsobem si doplňují jídelníček v mnoha městech USA mývalové, v Londýně lišky. 

Podobně se chovají také medvědi i když v přírodnějším prostředí hotelů a chat ve slovenských i dalších evropských horách. Mýval dokáže převrátit popelnici a přebrat z ní konzumovatelný obsah, který odděluje od nepoživatelné složky pomocí svých zručných a citlivých prstů na předních bězích. Jinou synantropní pozoruhodností je činnost kuny skalní, která s oblibou překusuje kabely v motorech přes noc volně zaparkovaných automobilů v německých městech. Poškozování motorových kabelů působí většinou osamostatňující se mláďata. Kuny do motoru lákají výpary, které unikají ze silikonových kaučuků, z nichž jsou kabely vyrobeny. Kuny si o kabely také brousí drápy a odnášejí si z nich kousky, jako výstelku do pelechu, který si přes noc často zbudují přímo v motoru. Bylo zjištěno, že poškozování kabelů může souviset i s teritoriálním chováním samců. Kuna sice přespává v motoru auta (mj. tam také kálí) i v zimě, ale tehdy nekouše do kabelů, neboť v té době neobhajuje své teritorium. Většinou jsou na jaře a v létě devastovány motory těch aut, která byla předchozí noc zaparkována na vzdálenějším místě.Tamní kuna cítí z motoru pach jiné kuny z předchozího místa parkování, takže na její značkování útočí. Kuna skalní také v nesoustavně obývaných budovách (rekreační objekty), pokud se dostane na jejich půdu, se z pouhé zvědavosti často prokouše a prohrabe dřevěným stropem do obytného prostoru, který pak prohledává a přitom zpřehází předměty v něm se nacházející. Liška žijící ve městě má vyvinutý cit pro provoz na silnici, takže jí dokáže bezpečně přecházet právě ve vhodný okamžik. Zcela mimořádnou zručnost projevil mýval, který si pomocí svých předních tlapek dokázal opatřit krytí své potřeby tekutin při déle než měsíčním náhodném uzavření v kamionu cestujícím z Kanady do České republiky. Kromě v nákladním prostoru transportovaných psích sucharů, kterými se mýval živil, dokázal také otvírat v kamionu umístěné pivní konzervy, jejichž obsahem po celý měsíc hasil svou žízeň. Mýval je kromě medvěda jediným druhem šelem (které se u nás se vyskytují), schopným si předními končetinami podávat potravu do tlamy. Jak se ukázalo dokáže svými prsty otevřít i poměrně složitý uzávěr plechové pivní konzervy. Lehce si také poradí s rozšroubováním závěru na plastové lahvi. Mýval také dokáže otevírat dveře různých budov, které jsou zajištěny vysouvací petlicí.

Divočák
 Opačný jev než je synantropní přibližování se zvěře člověku, představuje zdivočování domácích zvířat. Běžně se tak děje v našich oblastech u domácího králíka, kočky a případně i fretky, v exotických oblastech také u kozy, ovce, koně, prasete nebo psa. Jsou známy případy, kdy uprchlí severští tažní psi se připojili ke smečce vlků a žili s ní celá léta. Většinou, zejména v první fázi zdivočování, působí populace původně domácích zvířat na své přírodní životní prostředí destruktivně. Je např. známo, že divocí přežvýkavci ve svém původním prostředí při pastvě okusují rostliny tak, aby mohly znovu plně regenerovat. Naopak introdukované druhy přežvýkavců a zdivočelí domácí přežvýkavci spásají porost úplně, takže není schopen regenerace. Jedinci společensky žijících druhů, kteří byli vychováni v zajetí se někdy jen obtížně zapojují do skupiny volně žijících druhů zvěře, neboť některé jejich způsoby chování se odlišují. 
U divokých prasat k podobné situaci nedochází a jedinci ze zajetí se bez problémů začleňují do skupin volně žijících divočáků. Domácí zvířata kromě přímé potravní konkurence představují pro zvěř nebezpečí také zapojením do jejích parazitárních cyklů (shodné přenosné nemoci a společní parazité, případné mezihostitelství parazitů). Introdukované druhy mohou také přispívat k zavlečení nových parazitů (např. s jelencem byla do Evropy přenesena motolice obrovská). Zdivočet mohou snadno i krotká zvířata chovaná na farmách, pokud se jim podaří uprchnout ze zajetí do volné přírody (nutrie, norek, mýval). Zvěř je také příležitostně chována v zajetí. Přechodem mezi držením v zajetí a životem ve volnosti jsou oborní chovy některých sudokopytníků. Je-li v uzavřeném prostoru obory dostatek místa pro odpovídající počet zvěře, vhodné prostředí a zdroje potravy, většinou není zvěř příliš ve svých životních potřebách omezována. Chybí jí jen možnost přesunů na větší vzdálenosti. Pokud však nejsou pravidelné migrace příslušnému druhu zvěře vrozené a ve volné přírodě jsou vyvolávány pouze vnějšími příčinami, zvěř nemá potřebu opouštět místo svého trvalého pobytu. 

Pro chov v oboře i jiném typu zajetí jsou zcela nevhodné druhy zvěře, které žijí v určitém ročním období vyhraněně teritoriálně (např. srnec). Podstatně méně příznivá situace pro zvěř (zejména prostorově) vzniká při jejím chovu na farmách. Farmové chovy přežvýkavců (jelen, daněk, sika) a zejména klecové farmy kožešinových šelem (norek, liška, mýval) neposkytují svým chovancům dostatek individuálního životního prostoru. Při takovéto prostorově omezené existenci dochází u zvěře ke specifickému druhu chování - stereotypii. Tyto abnormální etologické projevy se mohou projevovat i u domácích zvířat (včetně psa a kočky) pokud jsou chovány na malém prostoru a nebo v trvalejší izolaci.



Doporučení: Cizí latinská slova v textu vyhledá pan Google! Při vašem vzdělání myslivce to bude potřeba!

Vojtěch Škaloud, Oldřich Tripes

VOLAVKA POPELAVÁ. Hnízda si staví na stromech, v posledních letech jsou stále častější případy, kdy zahnízdí i v rákosinách.

Poněkud menší než čáp bílý (Ciconia ciconia),
převážně šedá, spodina těla světlejší.

Volavka popelavá


 Hlava je bílá s černým pruhem od oka do týla a s černou chocholkou z prodloužených per. Ruční a loketní letky černé. Zobák žlutohnědý až žlutý, nohy tmavohnědé, nahoře žluté.
Hnízdí v koloniích, často společně s ostatními druhy koloniálně hnízdících ptáků. Hnízda si staví na stromech, v posledních letech jsou stále častější případy, kdy zahnízdí i v rákosinách. Od konce února do poloviny května snáší 1-7 vajec ve 2 až 4 denních intervalech. Po 25-28 dnech inkubace se líhnou postupně mláďata, ta se na hnízdě zdržují 6-7 týdnů a pak se rozlézají do okolí hnízda, na noc se ale vracejí zpět. Za další 2 týdny jsou už plně vzletná. Pohlavně dospívají ve dvou letech, nejvyšší zjištěný věk je 24,5 roku.

Potravu tvoří hlavně ryby (kolem 15 cm.), dále obojživelníci, plazi, drobní savci, hmyz, korýši a měkkýši.

V Evropě se početnost i areál druhu může značně měnit i během několika málo let. Hlavně po tuhých zimách se stavy snižují, v průběhu 2-7 let se opět dostávají do původních stavů. Mírnější zimy v posledních letech naopak vedou k šíření druhu na sever, takže můžou zahnízdit i v severní Skandinávii.
Severní populace jsou z větší míry tažné, zimují jižněji od hnízdišť, naše většinou ve Středomoří, menší část táhne až do oblasti Guinejského zálivu v tropické Africe. V Evropě se početnost v průběhu posledních cca 40 let silně zvýšila, v současnosti tam hnízdí více než 210 tisíc párů.V České republice hnízdí pravidelně na celém území v okolí větších vodních ploch

ROE STALKER. Swarovski Z8i riflescope rail mount on Blaser R8. Swarovski Z8i 2.3-18x56 puškohled namontován na Blaser R8 pušky s použitím Blaser QD sedlo pro uchycení.

Swarovski Z8i riflescope on Blaser R8


Just a short instructional video showing how to mount a rail mounted scope. This is Swarovski Z8i 2.3-18x56 riflescope mounted on a Blaser R8 rifle using Blaser QD saddle mount. This is Swarovski rail (SR), but the same principle applies to Zeiss and S&B type of rails.

 Jen krátké instruktážní video ukazuje, jak namontovat kolejnici namontovat rozsah. To je Swarovski Z8i 2.3-18x56 puškohled namontován na Blaser R8 pušky s použitím Blaser QD sedlo pro uchycení. To je Swarovski kolejnice (SR), ale stejný princip platí pro Zeiss a S a typu B kolejnic.

ZAJÍC. Většina menších druhů zvěře (hlodavci, zajíc, králík, ale i menší a středně velké šelmy) trpí zamořením prostředí, takže jejich stavy neustále klesají...

Zajíc

V krajině utvářené, zdevastované a intoxikované člověkem 


dochází k zásadním změnám v rozsahu únosné kapacity prostředí pro populace zvěře. Většina menších druhů zvěře (hlodavci, zajíc, králík, ale i menší a středně velké šelmy) trpí zamořením prostředí, takže jejich stavy neustále klesají nebo setrvávají na velmi nízké úrovni a velikost populací této zvěře se nezvyšuje. Populace některých větších druhů (spárkatá zvěř, rys, liška) pokud nejsou regulovány intenzivním lovem, dosahují v krajině utvářené člověkem vysokých stavů, neboť je výrazně zvyšována úživnost jejich životního prostředí (polní kultury jsou po dobu své vegetace podstatně větším zdrojem potravy, než může poskytnout přirozená louka nebo lesní porost). Také v zimě zlepšuje člověk potravní kapacitu prostředí pro sudokopytníky záměrným přikrmováním a udržováním jejich vysokých stavů vytváří současně dobrý zdroj potravy pro rysa (živá zvěř) i lišku (kadavery). Zanedbatelný pro zvyšování stavů těchto druhů zvěře není ani záměrný boj člověka s jejich chorobami (plošné odčervování spárkaté zvěře a vakcinace lišek proti vzteklině). Příkladem může být porovnání únosnosti základních druhů prostředí pro výši stavů srnčí zvěře. V souvislém smíšeném lese, daleko od luk a polí, je optimální hustota zazvěření 2 - 3 jedinci na 1 km2. V případě dosáhne-li počet jedinců srnčí zvěře 10 na 1 km2, není již les sám schopen přirozené obnovy, protože většina semenáčků a mladých stromků bude postižena okusem.

V prostředí, kde převažují luční porosty, střídající se s menšími listnatými lesíky, je snesitelná hustota zazvěření srnčím, bez vlivu na poškození vegetace a za předpokladu zimního přikrmování, 20 - 30 jedinců na 1 km2. Na polích osetých ozimy se uživí dokonce 50 - 70 kusů srnčí zvěře na 1 km2, aniž by porosty byly nevratně poškozeny. U druhů zvěře s velkým akčním rádiem (rys, vlk, los) může za střídajících se příznivých a nepříznivých podmínek docházet k tzv. oscilacím hranic areálu dočasného rozšíření (tj. jeho střídavého zvětšování a zmenšování). To souvisí především se střídavým růstem a poklesem populační hustoty na původním trvale osídleném území. Při zhoršených podmínkách prostředí se rozšíření určitého druhu zvěře začne zmenšovat až na poměrně malé území (tzv. refugium), z něhož se pak po obnovení příznivých podmínek příslušný druh opět šíří do okolních oblastí. Pokud se příznivé podmínky neobnoví, může dojít k vyhynutí tohoto druhu zvěře v určité oblasti. Při dlouhodobě změněných podmínkách může trvat omezení areálu výskytu až několik set let.
Například srnec ve Švédsku setrvával v prostorově omezeném refugiu více než 100 let, než se opětovně rozšířil. Také tchoř, který zcela vymizel z Finska na dobu téměř 350 let, později opět zaujal areál svého rozšíření v jeho původním rozsahu. Rozšiřování určitého druhu má však často omezení daná místními geografickými poměry. Tak šíření lesních druhů brání rozsáhlejší bezlesé oblasti (např. rys), šíření horských druhů zamezují okolní nížiny a naopak. Zvěř, která přirozeně rozšiřuje areál svého druhu do méně příznivých podmínek (severní nebo horské oblasti) obvykle v nově osídlených oblastech dorůstá menší velikosti a dosahuje méně početních přírůstků. Naopak zvěř šířící se do příznivějších podmínek (včetně umělého vysazování) se intenzivněji množí a tělesně lépe prospívá. To často souvisí i s nedostatkem místních regulačních činitelů jejich početnosti (predátorů a parazitů). Opačná situace vzniká při přenesení horských druhů zvěře do nížinného prostředí (např. kamzíků nebo svišťů do velkoměstské ZOO). Horská zvěř ve svém původním prostředí poměrně zřídka onemocní, neboť ve velkých nadmořských výškách se vyskytuje jen málo choroboplodných mikroorganismů. V nížině však mohou být napadena četnými původci ochoření, neboť postrádají ve svém přirozeném prostředí v podstatě nepotřebnou imunitu.

Z našich druhů zvěře došlo k osídlovacím invazím v relativně nedávné době postupně u ondatry, prasete divokého, losa, psíka mývalovitého a rysa.

Ostatní druhy, vesměs uměle vysazené (sika, jelenec, muflon, kamzík a koza bezoárová) byly od počátku pod přímou záměrnou kontrolou člověka, a proto se mohly populace těchto druhů zvěře rozšířit jen v souladu s jeho zájmy. Uměle vysazená ondatra sledovala rozvojem své populace klasický osidlovací princip v prostředí, kde neměla mezidruhově potravního konkurenta. Po dosažení populační nasycenosti prostředí, řešil tento druh svou další expanzi rozšiřováním areálu po Evropě. V současné době je stejně jako další menší druhy zvěře ondatra postižena devastací prostředí, takže její stavy klesají hluboko pod hranici populačních možností.
 Prase divoké se rozšířilo rovněž na základě klasického osidlovacího principu, navíc v prostředí, které mu po stránce úživnosti i vegetačních úkrytů bylo značně vylepšeno zemědělskou činností člověka (velkoplošné monokultury kukuřice, obilovin i okopanin a kalamitní přemnožování hraboše polního). Neusměrněný, byť intenzivní lov zaměřený spíše na větší dospělé jedince, zapříčinil reakci v podobě rychlejšího dospívání bachyněk a vysoká potravní nabídka umožnila vícečetné i častější vrhy selat. V současné době je kapacita prostředí pro populaci divočáků zhruba nasycena, vzhledem ke škodám na zemědělských plodinách je však její výše pro člověka neúnosná.

Losí populace se u nás zvětšuje jen pozvolna, neboť její rozsah je limitován požadavkem na vyhraněný, dosti vzácný typ životního prostředí (močálovitá krajina jezerních nebo rybničních pánví). Psík mývalovitý svou populaci rovněž pozvolna početně rozšiřuje, ovšem její vývoj je jednak pod intenzivní loveckou kontrolou (celoroční odstřel), a jednak potravní nabídka drobných živočichů (kteří tvoří významnou složku jeho potravy) není ve zdevastovaném prostředí příliš vysoká. Současně v jeho případě působí na omezené rozšiřování i vliv mezidruhové konkurence našich původních šelem (liška, tchoř, hranostaj). Rys, který byl teprve relativně nedávno uměle vysazen a dosud nepodléhá rozsah jeho populace lovecké kontrole, se dostal do fáze rychlého nárůstu počtu jedinců (i když u větších savců není tato rychlost tak intenzivní jako u menších živočichů). Populační rozmach rysa je navíc umožněn enormně vysokými stavy srnčí a mufloní zvěře, které jsou hlavní součástí jeho potravy. V oblasti prvotního vysazení (Šumava) je prostředí pro populaci rysa již plně nasyceno a její další růst se realizuje prostřednictvím rozšiřování areálu druhu do vhodných lokalit s vysokým podílem souvislejších lesních porostů. Po dosažení maxima však již dochází k pozvolnému poklesu stavů rysa.

Vojtěch Škaloud, Oldřich Tripes

ZAJÍC. Zajíc, zvláště pohlavně dospělý, je vysoce teritoriální zvíře a z tohoto svého prostoru, teritoria, prakticky nikdy nevychází. Zajíc, Teritorium, lov, Příroda a lidé

Zajíc v květnu

Uvnitř krytin, hlavně kukuřice, je mladá zaječí zvěř snadným úlovkem pro přemnoženou černou zvěř a lišky


Při současném neekologickém trendu zemědělské výroby můžeme hovořit o tom, jak vůbec zaječí zvěř v přírodě alespoň udržet. Myslivci svou vlastní činností nejsou schopni v plné míře nahradit pro zajíce nedostatečné životní podmínky, protože biologické zákony, stanovující životní podmínky, jsou jednou dané a není možno je měnit.

Je nutno si uvědomit, že zajíc, zvláště pohlavně dospělý, je vysoce teritoriální zvíře a z tohoto svého prostoru, teritoria, prakticky nikdy nevychází. Navíc, podobně jako králík, vytvářejí se na určitém území jakési kolonie, uzavřené celky, tvořené jedinci žijícími uvnitř této kolonie. Zajíc své teritorium není schopen opustit ani v případě, že v důsledku posklizňových prací zde nenachází téměř žádnou vhodnou potravu.

Na nekrytých plochách, hlavně po sklizni, se mladí zajíčci nedokážou dostatečně schovávat a jsou snadným terčem lovu nejen pro šelmy, ale hlavně pro dravce (výrazně se zde negativně projevuje moták pochop) a také krkavce a i výry, jejichž stavy stoupají a často loví i v polních oblastech. Uvnitř krytin, hlavně kukuřice, je mladá zaječí zvěř snadným úlovkem pro přemnoženou černou zvěř a lišky.

Plochy oseté řepkou jsou pro zajíce velmi nevhodné, zajíc v nich prakticky není schopen přežívat a rozmnožovat se, protože v nich nenachází možnost vhodné potravy.

Bylo by proto potřeba, aby v tomto případě se začalo tímto problémem velmi intenzivně zabývat především Ministerstvo zemědělství. Jedná se hlavně o problematiku systému zemědělské výroby, kterou by bylo potřeba řešit nejen z hlediska finanční výnosnosti, ale i z hlediska ochrany životního prostředí. Doporučení nemají vcelku žádný pozitivní dopad, je nutno tuto problematiku řešit právní formou, aby nemohlo platit heslo „co není zakázáno je dovoleno“.

Problematikou ochrany životního prostředí by se mělo také začít zabývat i Ministerstvo životního prostředí, protože nedochází jen k ovlivňování životního prostředí lovné zvěře, ale z polí mizí velké množství rostlinných druhů a také i ptactva
(např. skřivan polní, čejka apod.). Bylo by potřeba alespoň snížit velikost lánů a obnovit zelené pásy mezi jednotlivými plochami (biopásy?) a začít brát vážně různá upozornění a rozhodnutí Evropské Unie o ochraně ornice a o nutnosti bránit životní prostředí nejen na vybraných lokalitách, ale obecně v celém systému přírody.

Že se touto problematikou velmi podstatně zabývá i EU je patrné i ze současných požadavků Evropského parlamentu, který od roku 2013 požaduje, aby finanční dotace byla o 30 % zkrácena těm zemědělcům (nebo zemědělským podnikům), u kterých nedojde k vyřazení nejméně 7 % zemědělské půdy z hospodaření. Tyto zemědělské plochy, vyřazené z hospodaření, mají být přednostně využity k ekologickým účelům a přednostně vyhrazeny pro pásy okolo polí, a to buď jako úhory či křovinné pásy. Navíc každý zemědělec bude muset na své zemědělské ploše pěstovat nejméně tři rozdílné kultury v doporučeném procentuálním poměru.

HUNTING

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

GREAT HUNTING

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

Příroda a myslivost Fotografie z myslivosti Černá zvěř Lovecké příběhy Myslivecké fotografie Myslivecká videa Myslivecká zábava Způsoby lovu a historie Ptáci Příroda Srnčí zvěř Zvěřina a kuchyně myslivce lov Lovecké stezky Myslivecké tradice Černá zvěř - bachyně Srnec Lovy fotoaparátem Liška Názory myslivců Drobná zvěř Lovy srnčí zvěře Kuriozity Jelen (Red Deer) Lovy černé zvěře Lovecké zbraně Sele prasete divokého Zvěř v zimě Humor o myslivosti Les Úspěšný lov Čekaná Lov ve svobodném světě #Lovecké stezky Střelectví Honili myslivci Ze života černé zvěře Mateřství a péče o potomstvo Jelení říje Instinkty a pudy Jak na to? Lovu zdar! Příroda a lidé Vysoká zvěř Zima a hlad v lese Černá zvěř - kňour Trofeje Zvěřinové recepty Hunting Rifles Ženy a myslivost Daněk Pravidla lovu srnčí zvěře Srnče aktivity radosti a milování života Myslivec a zvuky v přírodě Bažant Myslivci a konfliktní situace Myslivecké ráno Krmeliště černé zvěře-kamery Kulovnice Přírodní fantazie Žít ve svobodě Doby lovu zvěře Nastřelení lovecké zbraně Optika Srnčí říje Vábení Zákony a předpisy o myslivosti #Srnčí zvěř Jaro Myslivecké písničky Otázky z myslivosti Čas lásek jelenů Divočák Pes přítel myslivce Sociální sítě Srnec v červnu Jelen Muflon Naháňky Společné lovy Dalekohledy Diana bohyně lovu Historie Lovecký pes Puškohledy South Africa Zajíc Chrutí černé zvěře Dravci Krmelec Lovecké brokovnice Myslivcův sen Naše domovy a chalupy Pranostiky a příroda Vtipy Lovecká optika Radost a uspokojení Erika Heligonky Myslivecká mluva Myslivecká zařízení Obory a zvěř Zpracování zvěřiny Bowhunting (lovecká lukostřelba) Happy Days Krmítko Poslední hon Vnadiště #Lovecké právo Houby Idiots With Guns Myslivecké léto Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Pernatá zvěř Poslední leč Sojka obecná Stalo se Zacházení se zbraní deer rut Kachna Kachna divoká Kančí gulášek Koroptev Lovecké štěstí Myslivecké pověsti Na lovu muflonů Namlouvání Orel na hnízdě Reklama a lov Rytíři lesů Srnec Škůdník Tombola Veverky Vysoká Čištění zbraně Aport Dančí zvěř Dřevo a teplo Halali Hirsch-König des Waldes Husa divoká Jak zajíc přelstil líného hajného Krahujec obecný Kritické myšlení Krmeliště pro vysokou Kynologie Laně Lovy lukem a šípem Myslivecký ples Myslivost a Michaela Once Upon a Time in The West Pasování Pohádka O chytré kmotře lišce Pytláci Příroda a zdraví Shozy Webové kamery Zvěřinový guláš broková kozlice Škodná Bažant pečený Co budeme vařit dnes? Holub hřivnáč Kančí kýta na víně Lovecké signály Lovecké zátiší Mannlicher Schönauer kulovnice Milování světu vládne Montáže Raffle ball hunting Srnec jako ze zlata Stádo tlupa rudl Tetřev hlušec Verše myslivce Zubři Zvěřina Zůstal v ohni broková dvojka sv. Hubert #Kančí steaky 1 milion čtenářů Cazando con Arco Dívka s liškou Evropská Unie Golden Eagle Jelení guláš Kuna lesní Lankasterka Lesník Lion (Lev) Liška Eliška Lucky deer Láska Markazíni Podzim Polesí Strzalowo Psychopati Red Deer Cam Roček Siga Skupinový život Sokolnictví Straka obecná Volavka popelavá Zvěřinová paštika Záchranná stanice hamerles Amerika Cesty Chile Atacama Chov zvěře Drozd kvíčala Hejkalové Jagd Jelení kýta Jestřáb lesní Jezevec John Denver Kalendárium Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Krkavec velký Kukačka obecná Káně lesní Kňour útočí Lesnická škola Lesní plody Lončák Los (Elk) Makov Malorážka Mauser M98 Moose Hunting Nástřel Odchyt pernaté Ornitologie PF Památka myslivce Pečená kachnička Pečené prasátko Pohádka stromů Polák chocholačka Posed Poslední hryz Rychlý srnec Skupinka jelenů různého věku Slanisko Sokol stěhovavý Sovy Srnčí guláš po myslivecku Strzalowo Svíčková Synantropie Teritorium VORAŘI Wildlife Zahrady Zdraví Zeiss Zimní oblečení a obutí Zvěř a počasí Újeď Čáp bílý Šoulačka Šípková omáčka ke zvěřině #Daněk #Waldemar Matuška #Černá zvěř - bachyně Aglomerace Anatomie jelena Berneška Borrelióza Borůvky Brenneke Chukar Partridge Datel černý Double Rifle Dudek chocholatý Filip Gepard Gorilla Hořící špalek Hájovna U pěti buků Investiční zlaté mince Jaguar Jahody Jelen útočí Kalous ušatý Kančí kýta na smetaně Kančí se šípkovou Kaňkování Klíště obecné Krmeliště černé zvěře Krteček Kulový dvoják Kvakoš noční Křepelka polní Labuť Lama Lasice hranostaj Ledňáček Lovy na černou v Maďarsku Mauser M03 Medicina Medvěd Minutkový srnčí guláš Miška Na stojáka Nepravidelný desaterák O Evě a Adamovi Orel bělohlavý Osudový srnec Pamětní mince Paul Mauser Polesí Strzalowo Polsko Potápka chocholatá Páření Čmelák královna Ruger’s M77 RSI Rys ostrovid SWAROVSKI Sauer 101 Skřivan Slivovice Sluka lesní Slunce Sršeň obecná Stehlíci a ledoví muži Strakapoud velký Strašidla Svišť Swedisch Fire Torch Sýkorky Tetřívek obecný Tom Miranda Trojákové čtyřče - rarita Tři jednou ranou Upíři Velikonoční sekaná Vlha pestrá Vodouš šedý Vydra Vytápění chalupy Welshspringerspaniel Woodcock Hunting Zlato a šperky Zoologie Zvěř živě Čejka Červenka obecná Čiplenka Čmelák Špičák Švestky Ťuhýk Životní srnec

Vybraný příspěvek

Myslivecká fotografie úlovku srnce ukázkově předvedená na sociální síti. Kulovnice a klobouk leží správně mimo zvěř.

Letošní první roček, 11 kg.,CZ 527 v ráži .222 Rem,  poloplášťová střela RWS 3,24g Zdařilá fotografie a takové se často nevidí. Někom...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...