Zobrazují se příspěvky se štítkemNamlouvání. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemNamlouvání. Zobrazit všechny příspěvky

Zaječí kolonie. Zajíci používají společné chodníky, honcují se převážně pouze mezi sebou a do své kolonie z jiné kolonie přijmou převážně mladé, ještě pohlavně nedospělé, jedince.

Zajíci na poli

BIOLOGIE ZAJÍCE POLNÍHO


Rostlinná potrava přijatá zajícem nebo králíkem po natrávení relativně rychle projde zažívacím traktem a je vypuzována ve formě měkké stolice.

Tyto měkké bobky zajíc i králík ihned sežerou (cerkofagie) a teprve tato potrava směřuje do obrovského slepého střeva, kde je bakteriální cestou rozložena a potřebné živiny a energie jsou vstřebány do těla. Tento systém příjmu zelené potravy je jakási obdoba náhrady přežvykování a složeného žaludku u přežvýkavých sudokopytníků. 
Protože obě skupiny patří mezi býložravce, je přirozené, že v zimních měsících musí energii z nedostatku zelené potravy nahradit z jiných zdrojů. U obou skupin se od konce léta začne ukládat uvnitř břišní dutiny a mezi svalovými provazci tuhý bílý tuk, tzv. běl či bílí. Při dostatku potravy v době tvorby tukových depot jsou u obou skupin tyto zásoby tak vysoké, že jejich postupným vstřebáváním je organismus schopen plně krýt energetické potřeby během celého zimního období.Proto také obě skupiny nepotřebují v zimě přikrmování jadrným krmivem, ale pouze senem, letninou, kaštany, žaludy, krmnou řepou a ohryzem. Toto přikrmování je potřebné zvláště v době, kdy je pro obě skupiny problematické dostat se pro nadbytek sněhu k zelené trávě, osení, stařině, malinčí apod.Významným znakem odlišujícím králíka a zajíce od hlodavců jsou právě hlodavé zuby. U zajíce a králíka jsou v horní čelisti dva páry řezáků, druhý pár zezadu těsně přiléhá k prvému, zuby druhého páru jsou malé a často ani neproráží do ústní dutiny. U hlodavců je pouze jeden pár řezáků a řezáky jsou pokryty silnou vrstvou skloviny jen na přední straně, takže zuby vytvářejí velmi účinné dláto. U zajíce a králíka je menší vrstva skloviny i na jejich zadní straně, řezáky proto nejsou tak ostré a rostoucí měkkou trávu oba druhy hlavně uškubávají a nepřehryzují. Dále přední nohy hlodavců jsou uzpůsobeny k přidržování potravy, což u zajíce i králíka není možné, ale přidržování potravy napomáhá rozštěpený horní pysk. 

Pouze v měsících září až listopadu neprobíhá u zajíců rozmnožování, od druhé poloviny prosince již můžeme často honcování pozorovat. Doba březosti je 42 až 44 dny a mláďata se rodí na vysokém stupni vývoje. Novorození zajíčci jsou již osrstění, mají otevřené oči a odklopené ušní boltce a jsou schopni udržovat tělesnou teplotu (funkční termoregulace). Tato vysoká tělesná vyspělost mláďat zajíce souvisí s prodlouženou dobou gravidity. Obecně podle stupně vývoje zárodků v děloze, vyspělost zárodku zajíce okolo 30. dne gravidity odpovídá stupni vyspělosti novorozených mláďat například u králíka. Znamená to tedy, že přibližně až 14tidenní přenášení zárodků v děloze umožňuje dosáhnout jejich vysokého stupně vývoje. Počet mláďat ve vrhu zajíce se pohybuje v rozmezí od jednoho do čtyř, nejmenší vrhy jsou jarní a podzimní, nejpočetnější pozdně jarní a letní. Prakticky při každé graviditě se z vaječníků uvolňuje více vajíček než se narodí mláďat. Stejně jako u pravých hlodavců i u nepravých se vyvinula schopnost resorpce (vstřebávání) nadbytečných nebo poškozených plodů zahnízděných v děložní sliznici. Počet resorbovaných plodů většinou závisí na výživném stavu matky, ale také na hustotě populace daného druhu a dostatku či nedostatku potravních zdrojů. Resorbované nadbytečné plody pomáhají ramlici dodat potřebnou energii k zajištění optimálního vývoje zbývajících plodů během prodloužené gravidity. 

Opět podobně jako u myšovitých hlodavců, i u ramlic dojde okamžitě po porodu k aktivaci vaječníků, nastoupí říje a samice je schopna oplodnění a současně s kojením novorozených mláďat zajišťovat i vývoj nových plodů. Navíc relativně často dojde k říji a oplodnění ramlice ještě před porodem mláďat, takže děloha mimo zárodků blížících se k porodu, obsahuje i zárodky v počátečním stupni vývoje (superfetace). Tento jev je nejčastější v letních měsících a podle výsledků z umělých chovu se vyskytuje až u 60 % ramlic Je jasné, že tato vlastnost může výrazně zlepšit reprodukční kapacitu zaječí zvěře. V případě, že ramlice není v poporodní říji oplodněna, nastupuje další říje až po ukončení laktace.

Novorozená mláďata jsou plně připravena k samostatnému způsobu života, matka je kojí pouze jedenkrát za 24 hodin mlékem, které má jednu z nejvyšších energetických hodnot v živočišné říši, Mláďata se nerozptylují příliš daleko od místa kde byla porozena, jejich areál představuje pouze několik čtverečních metrů. Ramlice do tohoto místa ke kojení přichází velmi obezřetně, většinou okolo tohoto místa oběhne kruh a potom delšími skoky se přiblíží k mláďatům. Snaží se tak snížit možnost sledování své pachové cesty predátory a ochránit tak mláďata. Ta v prvých dnech po narození ještě nemají své pachové žlázy aktivní. Pachové žlázy u zajíce jsou pouze tři. Párové žlázy jsou na obou lících, jejich sekret zajíci otírají na přední běhy při čistění a značkují tak svou stopu, nepárová žláza je na čenichu, její sekret značí hlavně místo příjmu potravy, a další žláza je nad řitním otvorem, její sekret se otírá o bobky. Zajímavá vlastnost při kojení mláďat je skutečnost, že jestliže v areálu kde ramlice porodila svá mláďata a přichází je kojit, se nacházejí i mláďata jiné samice, neodmítne je nakrmit také. Délka laktace, kojení, je relativně velmi krátká a trvá asi tři týdny. Mláďata již od třetího dne po narození začínají přijímat i zelenou potravu, jejíž podíl se neustále zvyšuje. Vzhledem k poměrně častým vrhům, nedojde u ramlice po dobu rozmnožování nikdy k úplnému útlumu činnosti mléčné žlázy, jen v době kojení se její aktivita výrazně zvýší.

Plocha teritoria dospělého zajíce je 300 ha a na rozdíl prakticky od všech ostatních zvířat, zajíc je svému teritoriu věrný po celý svůj život a nikdy jej neopouští. Je-li z něj vyhnán (např. predátorem, mechanizací apod.), po uklidnění situace se na své místo opět vrací. To můžeme všichni zaznamenat při honech, kdy zajíce, kterým se podařilo včas uniknout z leče, vidíme během krátké doby vracet se zpět do místa ze kterého byli vyhnáni. Jsou popsány případy, kdy značkovaní dospělí zajíci po vypuštění se vrátili do svého teritoria z mnohakilometrových vzdáleností. Dlouhou dobu se držela tradice, že zajíc je samotářské zvíře nezávislé na ostatních příslušnících svého druhu. Zjistilo se ale, že podobně jako králík, i zajíc vytváří určitý typ kolonie a její příslušníci si navzájem pomáhají, používají společné chodníky, honcují se převážně pouze mezi sebou a do své kolonie z jiné kolonie přijmou převážně mladé, ještě pohlavně nedospělé, jedince. Areál jedné kolonie se většinou pohybuje okolo 500 ha.

Na základě předložených biologických a etologických údajů je možno se vyjádřit i k podmínkám, které jsou pro zaječí zvěř optimální a naopak ukázat na některé životní podmínky, které negativně ovlivňují jejich stavy. V prvé řadě je to současná zemědělská mechanizace a ekonomika zemědělské činnosti. Moderní zemědělské stroje na úpravu polností (setí, chemická ochrana apod.) mají velmi široký záběr a vysoké pojezdové rychlosti a uvědomíme-li si, že mladí zajíčci mají svůj životní areál pouze několik čtverečných metrů, je jasné, že tato mláďata nemají naději uniknout, zvláště když jejich základní reakcí před nebezpečím není útěk, ale přitisknutí se k zemi.

V dobách, kdy stavy zajíců byly na vysoké úrovni, byla zemědělská půda rozčleněna na velké množství relativně malých políček, na kterých byla pestrá skladba plodin. V současné době, vzhledem k využití velmi výkonné mechanizace, dochází ke slučování pozemků do velkých celků a navíc vzhledem k ekonomice se stejné plodiny sejí na blízké polnosti. Vznikají tak obrovské celky monokultur. Uvážíme-li, že zajíc je věrný svému teritoriu, v menších polních celcích a navíc s pestrou skladbou plodin, po sklizní vždy našel prostory, kde byl dostatek klidu a potravních zdrojů. Ve velkých celcích monokultur dochází u něj po sklizni k výraznému nedostatku potravy, u ramlic se zvýší počet resorpci plodů a tím sníží počet mláďat ve vrhu. Současně se zvýší ztráta mláďat pro nedostatek krytu a potravy a u dospělé zvěře se sníží imunita a infekce hlavně kokcidiemi vede k výraznému oslabení organismu až k úhynům.

K využití poporodní říje ramlic je potřeba, aby v jejím areálu (nevzdaluje se příliš od vržených mláďat) byl k dispozici dostatek samců k oplodnění, protože délka říje je relativně velmi krátká. Vystupuje proto do popředí význam zachování dostatečných stavů zaječí zvěře (tj. minimálně normovaných stavů).V rámci každé honitby by bylo asi potřeba, aby odpovědní lidé vyhodnotili konkrétně pro podmínky dané v honitbě předložené poznatky z biologie a etologie zajíce polního. Bylo by vhodné tyto znalosti aplikovat na podmínky dané honitby a zabývat se možností zachování, nebo spíše zvýšení stavů zaječí zvěře. Významně k tomu může přispět projednání možnosti spolupráce se zemědělským podnikem či zemědělci hospodařícími na pozemcích honitby. Je nutno stále vycházet z toho, že zajíc patří mezi býložravce. 

Jeho základní přirozenou potravou byly hlavně luční rostliny, které svým složením tvořily velmi pestrou potravní paletu. Tyto louky s pestrou rostlinnou skladbou byly postupně likvidovány na úkor polí s obilím, řepou, vojtěškou apod. V poslední době i tato skladba doznala velkých změn, prakticky zmizely pole s vojtěškou a směskami na úkor velkých lánů kukuřic, řepky a slunečnice. Tak došlo k tomu, že zajíc má již relativně velmi málo možností k získání dostatku původní přirozené potravy, zvláště po sklizni jsou potravní podmínky pro něj katastrofální. Známe-li rozlohu areálu ve kterém se pohybuje zaječí kolonie, je jasné, že se v tomto období většina zajíců kolonie soustředí do míst, kde ještě mají možnost nalézt zelenou potravu a současně i kryt. Je proto nutno obezřetně provádět jejich lov na těchto zelených plochách, protože neuváženým odlovem můžeme zasáhnout do kmenového stavu příslušné zaječí kolonie. 

#Zajíc, Chov zvěře, Myslivecké fotografie, Namlouvání, Příroda a myslivost, 

Hnízdí holub hřivnáč. Kromě velikosti na něm upoutají nápadné bílé skvrny na stranách krku, ale zejména bílé ohbí křídla.

Holub hřivnáč na hnízdě
Kromě velikosti vás na něm jistě upoutají nápadné bílé skvrny na stranách krku, ale zejména bílé ohbí křídla.
Poslední ze jmenovaných znaků je nejnápadnější za letu, kdy se jeví jako výrazná bílá páska. Takovéto bílé zrcátko v křídle nemá žádný z našich holubů.
 V tom případě si můžete být zcela jisti, že právě pozorujete holuba hřivnáče, kterého jste třeba před chvílí zaslechli houkat někde ve skrytu vysokého stromu.

Nejkrásnější z holubů žijících ve střední Evropě je holub hřivnáč. V minulosti výhradně lesní, velice plachý pták.
V současné době je však častým obyvatelem větších městských parků a hřbitovů. Má rád i menší lesní remízky, větrolamy nebo větší zahrady.

Ve velkých městech hnízdí dokonce na stromech v ulicích, či náměstích.

Na jih Moravy přilétá ve velkých hejnech v první polovině měsíce března.
Brzy po příletu se samci ozývají svým typickým houkáním.


#Holub hřivnáč, aktivity radosti a milování života, Fotografie z myslivosti, Instinkty a pudy, Jaro, Namlouvání, Příroda a myslivost, 

Něco z kynologie. Odposlechnuto v baru. "To máte ty mladé kluky, je to úplně to samé".

Jsou feny co na psy troubit nemusí...ASTA.
(by katerinaLisova)


V baru v Dejvicích sedí dva starší muži a hlasitě se baví o kynologii, jeden má chovnou stanici. Říká tomu druhému, že si pořídil nějakou vzácnou rasu psa, čásek k němu pořídil také fenu, ale stěžoval si, že pes se k feně nemá a z chovu asi nebude nic .. fena mu nadbíhá, ale on nereaguje.


Vtom se otočí k nim barmanka a naštvaně jim povídá: "To máte ty mladé kluky, je to úplně to samé".

Pánové málem spadli ze židle.



#Fotografie z myslivosti, Humor o myslivosti, Kynologie, Vtipy, Instinkty a pudy, Láska, Namlouvání, Milování světu vládne, Mateřství a péče o potomstvo, Myslivecká zábava

Ptáci zpěv používají k tomu, aby na sebe upoutali pozornost samičky

Brhlík - ilustrační fotografie
Ptáci se zpěvem dorozumívají,
 mohou se upozorňovat na potravu, varovat se před nebezpečím, ale často zpěv používají například také k tomu, aby na sebe upoutali pozornost samičky. Vědci dnes dokonce dokáží odhalit, který pták si užívá záletnictví a který je naopak své samičce věrný, a to podle délky spermií ptačích samců.

„Překvapivě si zálety dopřává většina ptačích druhů. Ještě před 30 lety jsme si mysleli, že tomu tak není, domnívali jsme se, že většina ptáků je monogamních. S nástupem molekulárních metod určení otcovství bylo prokázáno, že přes 70 % ptačích druhů je někdy nevěrných.
Většině lidí se ale vybaví jako příklad partnerské věrnosti labutě.
„Kupodivu o naší bílé labuti se toho ví velice málo, ale existují studie o labuti černé, to je australský druh, který mohou posluchači vidět v zoologických zahradách. U ní bylo zjištěno, že je velmi promiskuitní. Z ptáků jsou nejvíce promiskuitní pěvci, čili běžné druhy ptáků, které vidíme kolem nás: kosi, sýkory.

Výzkum začal před deseti, dvanácti lety na Šumavě, kde si vědci vyhlédli chráněného pěvce hýla rudého.

„Obecně u těch spermií platí pravidlo, že vítěz bere vše. Čili ten, kdo se první dostane k vajíčku a oplodní jej, to je vítěz. My předpokládáme mnohem silnější kompetice spermií u promiskuitních druhů, neboť tam se mnohem častěji stává, že se v jedné samici vyskytnou spermie více samců...

„Existují extrémní případy. U strnada rákosního, což je náš druh pěvce, kterého najdete u rybníků v rákosinách, u něj byla nalezena mimopárová mláďata až v 70 % hnízd čili 70 % je nevěrných.

Zdroj: radio česko Tomáš Albrecht z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Přírodní výběr namlouvání představy lásky.Milování jako vybarvení přírody a jedinců, namlouvání a milování samotné. Aktivita přírody není tedy soustředěna na mateřství, ale na milování a přípravy projevy lásky a dokonale příjemné odměny radosti a uspokojení.

Obrázek z videa smějících se čtyřčat (video si na stránce vyhledejte)
Příroda nezjednodušila milování na samotný akt oplození a zrození potomstva,
ale napětí lásky je soustředěno k milování jako vybarvení přírody a jedinců, namlouvání a milování samotné. Aktivita přírody není tedy soustředěna na mateřství, ale na milování a přípravy projevy lásky a dokonale příjemné odměny radosti a uspokojení aktu kontaktu lásky se vším tím doprovodným zdobením a ucházením o partnera. Výběr je provázen vzrušením, napětím a silnými představami s výběrem v podvědomí. Pokud bychom se dotkli neurofyziologie a hormonálních změn organismu v době lásky, tak dojdeme ke složitému pokusu o vysvětlení. Některé informace jsou vědecky zkoumány, ale sám život v podobě milování - je složitý v přírodě i u vyšších organismů, že to bude ještě dlouho trvat, než postoupíme k poznání. Žádné sexuologické ordinace to neurychlí, milostné rituály jsou v přírodě dodržovány přísně.
Čáp bílý na hnízdě děti nenosí

Přirozené vazby lásky a milování ustanou rázně s příchodem mateřství i když podle druhu pokračuje věrnost a péče o potomstvo společná. Nevěsty se stanou ženami co se váží k dětem a mateřství nahrazuje dobu milování...přichází péče růst a výchova potomstva, ale to není to co patří k lásce jako takové ve smyslu milování (chybí mocná touha a hormonální výkyvy namlouvání)
Přichází život rodinný a starost o děti.

Ale každé ráno zní ptačí písně už z noci co se do dne probouzí...a to nás vrací k touze pozorovat a učit se od přírody žít.

Člověk je deformován civilizací a vyvažuje denně zlo. Zaláskujme se, budeme přirození a lepší. Vytvořme si hry úsměvu a namlouvání z lásky k sobě, ostatním, okolnímu světu a jeho jiným obyvatelům co také hrají hry lásky a milování jako my.

Jsem pro vytěsnit z kola devianty včas , tak jako je to přirozené v říši jiných tzv. němých tvorů na světě. Přednost ať má možnost vzniku potomstva pro dobrou elitní inteligenci.

Nebo se babrejte dál ve válkách se sociopaty, diktátory a AlKajdami. Změny mohou být rychlejší tak jak sociální sítě umožní předávat informace všem.



Tajemství lesních hvozdů. Jaro je období narození mláďat zvěře. Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť.


Selata prasete divokého jsou pruhovaná
Putovali jste někdy sami hlubokým lesem
a měli možnost přiměřeně bloudit a pozorovat tu tichost, velikost i mohutnost stromů, hučení lesa a šumění potůčku? Kromě toho, že vás potrápí obtížný hmyz jako dotěrné mouchy a občas, pokud se posadíte i mravenci - můžete, budete-li se snažit a chovat zálesácky spatřit i rostlinky lesa i živočichy co tam žijí.
Chodíte do lesa rádi?
Ač se to na první pohled nemusí zdát, v lese kromě stromů a rostlin žije celá řada živočichů. Někteří z nich nám zůstávají neustále utajeni, s některými se zřídka setkáme a jiné potkáváme téměř na každém kroku při každé návštěvě lesa. Ať už jsou to bezobratlí živočichové, hadi, obojživelníci, ptáci nebo savci, všichni tvoří mezi sebou vzájemné vazby a jsou často navázáni i na konkrétní přírodní podmínky, půdu, klima nebo světlo. Při procházkách lesem třeba zjistíte, že někteří živočichové se vyskytují pouze v určitých oblastech a v určitých typech lesů, v určitém přírodním prostředí.
Jaro v lese (březen)
Začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, za země vyrážejí nové rostlinky.
Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií. To, co se děje v přírodě na jaře, můžeme přirovnat ke zrození a prvním letům života člověka.
Březen je měsíc přeměny zimy v jaro, čas tajícího sněhu a probuzení života.
Stromy jsou připraveny k pučení, v lese můžete najít první posly jara – bledule a sněženky.
Z jihu se již vracejí některé ptačí druhy (lindušky, sluky, čápi, vlaštovky...) a ptačí zpěv je stále intenzivnější.
Zajíci a jezevci mají mláďata a ve stojatých vodách se shromažďují k páření obojživelníci – skokani, ropuchy a čolci. Vyletují včely a probouzejí se první motýli - hlavně babočky a žluťásci řešetlákoví.
Netopýři se probouzejí ze zimního spánku.
V březnu začínají klást mláďata bachyně (samice prasete divokého).
 Jaké jsou možnosti pozorování přírody
Všimněte si baculatých čmeláků, kteří poletují u země, prohledávají různé otvory a nevšímají si rozvitých květů – jsou to samičky hledající vhodné hnízdo.
Mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své „kupy“. Nahřejí svoje tělíčka a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště. Jsou to tzv. „teplonoši“. Teprve později se rozlézají po okolí.
Může se vám stát, že v lese zpozorujete nebo potkáte neznámého živočicha. Prostřednictvím obrázků a fotografií je můžete identifikovat a zároveň se dozvíte spoustu informací a zajímavostí z jeho života. Seznámíte se s životními podmínkami jednotlivých živočichů, zjistíte, kde se s nimi můžete setkat i jak se rozmnožují.
Duben
Většina stromů a keřů začíná pučet a vyhání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky.
Z lesních stromů kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách jabloně a meruňky.
Začátkem dubna kvetou v listnatých lesích dymnivky, sasanky, podléšky a plicníky, u cest najdeme podběl a u potoka blatouchy.
Objevují se první houby (kačenky, špičky, penízovky).
Přilétá většina ptáků, tokají tetřívci, bažanti přepeřují do svatebního šatu.
Straky, kavky, káňata a jestřábi už mívají postavená hnízda, jiné druhy začínají stavět, objevují se první hejna hmyzu.
Probouzejí se ježci, vylézají ještěrky a hadi.
Myslivci po zimě čistí krmelce, kultivují a hnojí políčka pro zvěř, kontrolují liščí nory atd.
Čistí a dezinfikují krmná zařízení i jejich okolí.
Připravují políčka pro zvěř kde budou lovit (přiznejme si, krmí i střílí se zvěř co na políčko chodí)
V dubnu začínají klást mláďata muflonky.
Myslivci loví sele a lončáka prasete divokého, lišku, střílí škodnou v bažantnicích, koncem měsíce snáší vajíčka bažant.
V měsíci dubnu lze sledovat ohromné změny. Můžete sledovat pučení a kvetení stromů a keřů a zaznamenat do kalendáře, které stromy kdy vykvetly a kdy se objevily nové listy.

 Lze pozorovat přilétající ptáky i stavbu hnízd. Také je zajímavé ověřit, zda platí známá pranostika, že na sv. Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři. V tomto čase, kdy je vegetace ještě nízká, je lze za teplých dnů na vyhřátých kamenech velmi dobře pozorovat.


#Jaro, Pranostiky a příroda, Příroda a myslivost, Sele prasete divokého, Namlouvání, Ptáci, Happy Days, Instinkty a pudy,

HUNTING

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

GREAT HUNTING

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

Příroda a myslivost Fotografie z myslivosti Lovecké příběhy Černá zvěř Myslivecké fotografie Myslivecká videa Myslivecká zábava Způsoby lovu a historie Ptáci Příroda Srnčí zvěř Zvěřina a kuchyně myslivce lov Lovecké stezky Myslivecké tradice Černá zvěř - bachyně Lovy fotoaparátem Srnec Liška Názory myslivců Drobná zvěř Lovy srnčí zvěře Kuriozity Jelen (Red Deer) Lovy černé zvěře Lovecké zbraně Sele prasete divokého Zvěř v zimě Čekaná Humor o myslivosti Úspěšný lov Les Lov ve svobodném světě #Lovecké stezky Střelectví Honili myslivci Ze života černé zvěře Mateřství a péče o potomstvo Jelení říje Lovu zdar! Instinkty a pudy Jak na to? Příroda a lidé Vysoká zvěř Zima a hlad v lese Černá zvěř - kňour Trofeje Zvěřinové recepty Ženy a myslivost Hunting Rifles Daněk Pravidla lovu srnčí zvěře Srnče aktivity radosti a milování života Myslivec a zvuky v přírodě Bažant Myslivci a konfliktní situace Myslivecké ráno Krmeliště černé zvěře-kamery Kulovnice Přírodní fantazie Žít ve svobodě Doby lovu zvěře Nastřelení lovecké zbraně Optika Srnčí říje Vábení Zákony a předpisy o myslivosti #Srnčí zvěř Jaro Myslivecké písničky Otázky z myslivosti Sociální sítě Čas lásek jelenů Divočák Jelen Pes přítel myslivce Srnec v červnu Muflon Naháňky Společné lovy Zajíc Dalekohledy Diana bohyně lovu Historie Lovecký pes Puškohledy South Africa Chrutí černé zvěře Dravci Krmelec Lovecké brokovnice Myslivcův sen Naše domovy a chalupy Pranostiky a příroda Vtipy Lovecká optika Radost a uspokojení Erika Heligonky Myslivecká mluva Myslivecká zařízení Obory a zvěř Zpracování zvěřiny Bowhunting (lovecká lukostřelba) Happy Days Krmítko Poslední hon Vnadiště #Lovecké právo Houby Idiots With Guns Myslivecké léto Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Namlouvání Pernatá zvěř Poslední leč Sojka obecná Stalo se Zacházení se zbraní deer rut Kachna Kachna divoká Kančí gulášek Koroptev Lovecké štěstí Myslivecké pověsti Na lovu muflonů Orel na hnízdě Reklama a lov Rytíři lesů Srnec Škůdník Tombola Veverky Vysoká Čištění zbraně Aport Dančí zvěř Dřevo a teplo Halali Hirsch-König des Waldes Husa divoká Jak zajíc přelstil líného hajného Krahujec obecný Kritické myšlení Krmeliště pro vysokou Kynologie Laně Lovecké zátiší Lovy lukem a šípem Myslivecký ples Myslivost a Michaela Once Upon a Time in The West Pasování Pohádka O chytré kmotře lišce Pytláci Příroda a zdraví Shozy Webové kamery Zvěřinový guláš broková kozlice Škodná Bažant pečený Co budeme vařit dnes? Holub hřivnáč Kančí kýta na víně Lovecké signály Mannlicher Schönauer kulovnice Milování světu vládne Montáže Raffle ball hunting Srnec jako ze zlata Stádo tlupa rudl Tetřev hlušec Verše myslivce Zubři Zvěřina Zůstal v ohni broková dvojka sv. Hubert #Kančí steaky 1 milion čtenářů Cazando con Arco Chov zvěře Dívka s liškou Evropská Unie Golden Eagle Jelení guláš Kuna lesní Lankasterka Lesník Lion (Lev) Liška Eliška Lucky deer Láska Markazíni Podzim Polesí Strzalowo Psychopati Red Deer Cam Roček Siga Skupinový život Sokolnictví Straka obecná Volavka popelavá Zvěřinová paštika Záchranná stanice hamerles Amerika Cesty Chile Atacama Drozd kvíčala Hejkalové Jagd Jelení kýta Jestřáb lesní Jezevec John Denver Kalendárium Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Krkavec velký Kukačka obecná Káně lesní Kňour útočí Lesnická škola Lesní plody Lončák Los (Elk) Makov Malorážka Mauser M98 Moose Hunting Nástřel Odchyt pernaté Ornitologie PF Památka myslivce Pečená kachnička Pečené prasátko Pohádka stromů Polák chocholačka Posed Poslední hryz Rychlý srnec Skupinka jelenů různého věku Slanisko Sokol stěhovavý Sovy Srnčí guláš po myslivecku Strzalowo Svíčková Synantropie Teritorium VORAŘI Wildlife Zahrady Zdraví Zeiss Zimní oblečení a obutí Zvěř a počasí Újeď Čáp bílý Šoulačka Šípková omáčka ke zvěřině #Daněk #Waldemar Matuška #Černá zvěř - bachyně Aglomerace Anatomie jelena Berneška Borrelióza Borůvky Brenneke Chukar Partridge Datel černý Double Rifle Dudek chocholatý Filip Gepard Gorilla Hořící špalek Hájovna U pěti buků Investiční zlaté mince Jaguar Jahody Jelen útočí Kalous ušatý Kančí kýta na smetaně Kančí se šípkovou Kaňkování Klíště obecné Krmeliště černé zvěře Krteček Kulový dvoják Kvakoš noční Křepelka polní Labuť Lama Lasice hranostaj Ledňáček Lovy na černou v Maďarsku Mauser M03 Medicina Medvěd Minutkový srnčí guláš Miška Na stojáka Nepravidelný desaterák O Evě a Adamovi Orel bělohlavý Osudový srnec Pamětní mince Paul Mauser Polesí Strzalowo Polsko Potápka chocholatá Páření Čmelák královna Ruger’s M77 RSI Rys ostrovid SWAROVSKI Sauer 101 Skřivan Slivovice Sluka lesní Slunce Sršeň obecná Stehlíci a ledoví muži Strakapoud velký Strašidla Svišť Swedisch Fire Torch Sýkorky Tetřívek obecný Tom Miranda Trojákové čtyřče - rarita Tři jednou ranou Upíři Velikonoční sekaná Vlha pestrá Vodouš šedý Vydra Vytápění chalupy Welshspringerspaniel Woodcock Hunting Zlato a šperky Zoologie Zvěř živě Čejka Červenka obecná Čiplenka Čmelák Špičák Švestky Ťuhýk Životní srnec

Vybraný příspěvek

Myslivecká fotografie úlovku srnce ukázkově předvedená na sociální síti. Kulovnice a klobouk leží správně mimo zvěř.

Letošní první roček, 11 kg.,CZ 527 v ráži .222 Rem,  poloplášťová střela RWS 3,24g Zdařilá fotografie a takové se často nevidí. Někom...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...