Zobrazují se příspěvky se štítkemKoroptev. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKoroptev. Zobrazit všechny příspěvky

Největším dílem se na úbytku drobné zvěře podílí člověk zásahy do všech ekosystémů. Většina pozemků je obhospodařována vlastníky, kteří jsou také lovci, tam drobné se daří...

Koroptev polní

Francie - program "Kde přežije koroptev, přežije i člověk"  


Tento program byl ve své podstatě velmi jednoduchý, sedláci kteří se do něj zapojili se zavázali nepoužívat chemické prostředky na jeden záběr mechanizace od okraje každého zemědělského pozemku. Plochy jednotlivých plodin jsou ve Francii ale mnohem menší než v České republice, takže bylo bez chemie ponecháno mnohem více plochy než by tomu bylo u nás.

Na těchto neošetřených pozemcích, zvláště zvěř pernatá, opět našla dostatek potravy, hmyzu a plevelných semen. K úspěchu přispělo také to, že většina pozemků je obhospodařována vlastníky, kteří jsou také lovci. 

Přestože se nepodařilo koroptev dostat na stavy před rokem 1945, jak se očekávalo, výsledkem bylo zastavení poklesu všech
druhů drobné zvěře v honitbách.


#Koroptev, Drobná zvěř, Příroda a myslivost, Jak na to?

Koroptev polní (Perdix perdix Linné, Slepičky mají na křídlech příčné světlé pruhování a kohoutek mívá na prsou tmavou podkovu, ale mohou ji mít i starší slepičky.

Koroptev polní
Koroptev polní (Perdix perdix Linné, 1758) je původním druhem nejen u nás, ale i v dalších zemích např. v Rusku, Skandinávii, Řecku, na Krymu i v Malé Asii. Koroptve byly dovezeny i do Ameriky, na Nový Zéland, do Austrálie, na Havajské ostrovy, kde došlo k jejich rozšíření.

Koroptve žijí v monogamii a vyskytovaly se na polích nížin i pahorkatin ve vysokých početních stavech. Celková délka koroptve činí kolem 30 cm, a její hmotnost je mezi 350 - 450 gramy. Jak slepička, tak i kohoutek mají zespodu šedavé a z vrchu rezavě hnědé zbarvení. Slepičky mají na křídlech příčné světlé pruhování a kohoutek mívá na prsou tmavou podkovu, ale mohou ji mít i starší slepičky.

Postupným rozšiřováním zemědělství ve středověku, se v našich podmínkách pro koroptve, bažanty, zajíce a další lesostepní druhy postupně vytvářely vhodné životní podmínky. V 50. letech minulého století s nástupem nešetrného využívání prostředí dochází k trvalým nežádoucím změnám, na které reagovaly nejen koroptve, ale i další druhy výrazným poklesem stavů.
Koroptev polní žije do předjaří v hejnu, které se rozpadá a vytváří párky. Svému stanovišti jsou koroptve věrné a jen výjimečně se za potravou přemístí do příznivějších nižších poloh. Koroptve dávají v průběhu roku přednost rostlinné potravě. Zelená potrava obsahuje dostatek bílkovin, minerálních látek a vitamínů, které jsou potřebné na jaře v době reprodukce. Druhově je tato zelená potrava koroptví velmi pestrá a často se liší jen místním výskytem v časové dostupnosti.

Na podzim a v zimě dávají koroptve přednost potravě bohaté na polysacharidy a tuky, které jsou energeticky bohaté. Jedná se o značný rozsah semenných druhů, které mají vysoké zastoupení stravitelných tuků. Kuřata do jednoho měsíce jsou specializována na živočišnou potravu.

Konzumace živočišné složky je závislá na pěstovaných plodinách a celkové biodiverzitě prostředí.
Zakládáním krytových ploch, z víceletých bylin a travin, se dá pro přezimování vytvořit velmi vhodné prostředí tím, že sníh zůstane na prohnutých trsech a vytváří ochranu před větrem a mrazem. K této ochraně se dá využít i krmná kapusta, topinambur a také nesklízená hustě nasetá kukuřice.
Pro přikrmování ve volnosti je potřebné vybudovat dostatek vhodných krmných zařízení, pod kterými se vytvoří vrstva plev a senných zdrolků. Potrava se zahrabe do této vrstvy a koroptve si ji postupně vyhrabávají a konzumují. Tato hrabací vrstva zůstává suchá a tím se také udržuje tepelná izolace od země. Velmi vhodná, pro zimní přikrmování koroptví, je většina zadin i technických plodin.

Kukuřice a větší zrna některých obilovin i luskovin je nutné mechanicky upravit např. šrotováním.
Dužnaté krmivo je vhodné částečně rozřezat a menší kusy klást volně na zem. Průměrná denní spotřeba na kus a den se pohybuje kolem 30 g. Předkládání krmiv se doporučuje v ranních hodinách, aby ji do večera mohly koroptve přijmout v dostatečném množství a v klidu si na noc vytvořily "dýchánek".

Drobná zvěř, Koroptev, Příroda a myslivost, Otázky z myslivosti, Mateřství a péče o potomstvo, zvěř v zimě.

Koroptev polní
Koroptev polní (Perdix perdix Linné, 1758) je původním druhem nejen u nás, ale i v dalších zemích např. v Rusku, Skandinávii, Řecku, na Krymu i v Malé Asii. Koroptve byly dovezeny i do Ameriky, na Nový Zéland, do Austrálie, na Havajské ostrovy, kde došlo k jejich rozšíření.

Koroptve žijí v monogamii a vyskytovaly se na polích nížin i pahorkatin ve vysokých početních stavech. Celková délka koroptve činí kolem 30 cm, a její hmotnost je mezi 350 - 450 gramy. Jak slepička, tak i kohoutek mají zespodu šedavé a z vrchu rezavě hnědé zbarvení. Slepičky mají na křídlech příčné světlé pruhování a kohoutek mívá na prsou tmavou podkovu, ale mohou ji mít i starší slepičky.
Postupným rozšiřováním zemědělství ve středověku, se v našich podmínkách pro koroptve, bažanty, zajíce a další lesostepní druhy postupně vytvářely vhodné životní podmínky.
V 50. letech minulého století s nástupem nešetrného využívání prostředí dochází k trvalým nežádoucím změnám, na které reagovaly nejen koroptve, ale i další druhy výrazným poklesem stavů.

Koroptev polní žije do předjaří v hejnu, které se rozpadá a vytváří párky. 

Svému stanovišti jsou koroptve věrné a jen výjimečně se za potravou přemístí do příznivějších nižších poloh. Koroptve dávají v průběhu roku přednost rostlinné potravě. Zelená potrava obsahuje dostatek bílkovin, minerálních látek a vitamínů, které jsou potřebné na jaře v době reprodukce. Druhově je tato zelená potrava koroptví velmi pestrá a často se liší jen místním výskytem v časové dostupnosti.

Na podzim a v zimě dávají koroptve přednost potravě bohaté na polysacharidy a tuky, které jsou energeticky bohaté. Jedná se o značný rozsah semenných druhů, které mají vysoké zastoupení stravitelných tuků. Kuřata do jednoho měsíce jsou specializována na živočišnou potravu. Konzumace živočišné složky je závislá na pěstovaných plodinách a celkové biodiverzitě prostředí.
Zakládáním krytových ploch, z víceletých bylin a travin, se dá pro přezimování vytvořit velmi vhodné prostředí tím, že sníh zůstane na prohnutých trsech a vytváří ochranu před větrem a mrazem. K této ochraně se dá využít i krmná kapusta, topinambur a také nesklízená hustě nasetá kukuřice.

Pro přikrmování ve volnosti je potřebné vybudovat dostatek vhodných krmných zařízení, pod kterými se vytvoří vrstva plev a senných zdrolků. Potrava se zahrabe do této vrstvy a koroptve si ji postupně vyhrabávají a konzumují. Tato hrabací vrstva zůstává suchá a tím se také udržuje tepelná izolace od země. Velmi vhodná, pro zimní přikrmování koroptví, je většina zadin i technických plodin. Kukuřice a větší zrna některých obilovin i luskovin je nutné mechanicky upravit např. šrotováním.
Dužnaté krmivo je vhodné částečně rozřezat a menší kusy klást volně na zem. Průměrná denní spotřeba na kus a den se pohybuje kolem 30 g.

Koroptev polní v zimě. Chov a přikrmování. Na podzim a v zimě dávají koroptve přednost potravě bohaté na polysacharidy a tuky, které jsou energeticky bohaté.

Po roce 1952 byla u nás zahájena tzv. Hospodářsko technická úprava pozemků (HTUP) za účelem ekonomického zefektivnění polnohospodářské produkce. Bezohledně došlo na polích k likvidaci tzv. neevidované zeleně. Nejdříve se odstranily meze a cesty, později keře a stromy v polích, lesíky a byly zavezeny mokřady.
Koroptev polní

 Následně došlo k odvodnění vzniklých lánů a v suchých oblastech bylo založeno plošné zavlažování. Po roce 1970 následovalo sloučení lánů do bloků s dalším odstraněním překážející zeleně pro centrální hospodaření rostlinné i živočišné produkce. Soustředěný skot byl potravně zajištěn tzv. jednotnou krmnou dávkou po celý rok (kukuřice, jadrná krmiva) a tím z prostředí ve velké míře zmizely pícniny.

Tyto zásahy se projevily nejdříve na chovech koroptví, již v druhé polovině 50. let a na ostatní drobné zvěři o 20 let později.

Naproti tomu se ve všech oblastech vytvořilo a dosud trvá vhodné prostředí pro spárkatou zvěř, která se těžce loví v blocích monokulturních plodin, kde vznikají značné škody.


Chovu pernaté zvěře v praxi by prospělo:

* využití části ploch dávaných do produkčního klidu na potravní a krytová políčka zvěři,
* ponechání určitých zemědělsky obhospodařovaných ploch bez chemického ošetření,
* poskytnutí prostoru k výsadbě trvalé zeleně, liniových pásů a remízků,
* chránění klidové části honiteb v době reprodukce zvěře,
* účelné a včasné přikrmování zvěře v době nouze jakostními druhy krmiv,
* zajištění dostatečné zásoby vody pro zvěř i za cenu vybudování vhodných napajedel.  

Na podzim a v zimě dávají koroptve přednost potravě bohaté na polysacharidy a tuky, které jsou energeticky bohaté. Jedná se o značný rozsah semenných druhů, které mají vysoké zastoupení stravitelných tuků. Kuřata do jednoho měsíce jsou specializována na živočišnou potravu. Konzumace živočišné složky je závislá na pěstovaných plodinách a celkové biodiverzitě prostředí.
Zakládáním krytových ploch, z víceletých bylin a travin, se dá pro přezimování vytvořit velmi vhodné prostředí tím, že sníh zůstane na prohnutých trsech a vytváří ochranu před větrem a mrazem. K této ochraně se dá využít i krmná kapusta, topinambur a také nesklízená hustě nasetá kukuřice.

Pro přikrmování ve volnosti je potřebné vybudovat dostatek vhodných krmných zařízení, pod kterými se vytvoří vrstva plev a senných drolků. Potrava se zahrabe do této vrstvy a koroptve si ji postupně vyhrabávají a konzumují. Tato hrabací vrstva zůstává suchá a tím se také udržuje tepelná izolace od země. Velmi vhodná, pro zimní přikrmování koroptví, je většina zadin i technických plodin. Kukuřice a větší zrna některých obilovin i luskovin je nutné mechanicky upravit např. šrotováním. Dužnaté krmivo je vhodné částečně rozřezat a menší kusy klást volně na zem.


Výběr vhodné zbraně pro lov drobné zvěře, technika střelby loveckou brokovou zbraní...Drobná zvěř, Koroptev, Lovecké brokovnice, Lovecké zbraně, Nastřelení lovecké zbraně, Střelectví.

Koroptev polní
Při výběru vhodné zbraně pro lov drobné zvěře není rozhodující její ráže , ale především velikost použitých broků, obsažených v hromadné střele.

 Při použití malých broků (pod 2,7 mm) a zásahu zvěře na kratší vzdálenost dochází k znehodnocení téměř celého kusu a naopak při použití hrubých broků , jejichž velikost přesahuje 4,5 mm lovci často spoléhají na vyšší ranivý účinek těchto broků, střílejí na zvěř na nepřiměřeně velkou vzdálenost a pokud je zvěř zasažena, tak pouze jedním či dvěma broky; není usmrcena na místě, odlétá či odbíhá do značné vzdálenosti a zde hyne často až po několika hodinách. V obou případech dochází k výraznému znehodnocení zvěřiny.

Při střelbě na zvěř drobnou je rozhodujícím kritériem úspěšnosti vzdálenost, na kterou lovec zvěř hromadnou brokovou střelou zasáhne.

 Nezanedbatelný vliv má také zahrdlení brokové hlavně, velikost použitého broku, způsob jeho uložení v náboji a kvalita a hmotnost prachové nálože. Pro účinný a žádoucí zásah drobné zvěře brokovou ranou je požadovaný zásah 3 - 8 broky s rozptylem po celém těle. Takový zásah zaručuje rychlé usmrcení zasaženého kusu a přiměřené poškození zvěřiny. Optimální vzdálenost, která se také nazývá mysliveckou vzdáleností, se u lovecké střelby brokovou zbraní pohybuje mezi 15 - 40 m.  Při střelbě na menší vzdálenost (pod 12 m) za předpokladu plného zásahu dochází sice k okamžitému usmrcení zasaženého kusu, avšak výsledkem takového zásahu je totální znehodnocení zasažené drobné zvěře pernaté; u zajíce závisí míra znehodnocení na místě, kam dopadl brokový shluk.

Dodržování minimální myslivecké vzdálenosti (15 m) musí být zásadou každého dobrého myslivce. 

Při střelbě na větší vzdálenosti (nad 45 m) klesá pravděpodobnost úspěšného zásahu potřebným počtem broků, klesá jejich dopadová energie a kus , zasažený na vzdálenost větší než 50 m 1 brokem je sice většinou těžce poraněný, přesto však odlétá či odbíhá na značnou vzdálenost a jeho dohledání je velmi náročné a často bezúspěšné. (s výjimkou zásahu hlavy či páteře, kdy zasažený kus zůstává v ohni). Za zcela nemysliveckou je nutné považovat střelbu za odbíhajícím zajícem, kdy po prvních dvou chybených ranách myslivec přebije a ještě jednou zkusí "co kdyby to vyšlo". Drobné škubnutí v běhu zajíce je téměř nepostřehnutelné, přesto však téměř s jistotou znamená zásah a úhyn po několika hodinách strádání.

Vrcholem bouchalství je lov husí na tahu, kdy mnozí "střelci" střílí na vzdálenosti přes 100 m s vírou, že snad některý brok zasáhne krk či hlavu. Na jednu takto ulovenou husu připadají desítky husí, které odlétají s brokem v prsní svalovině či v břišní krajině a mnohé z nich později v důsledku těchto poranění hynou.

  Velikost loveckého broku se v současnosti (kdy se již neloví kvíčaly či koroptve) pohybuje v rozmezí 2,7 - 4,5 mm. Drobnější brok (do velikosti 3 mm) je výhodný pro lov bažantí zvěře (především v bažantnicích), pro lov kachen a bažantů ve volnosti je optimální brok mezi 3 - 4 mm a pro zaječí hony se používá brok 4 - 4,5 mm. Používání drobnějších broků (2 - 2,5 mm) při honech na bažanty způsobuje znehodnocení zvěřiny velkým počtem vstřelů (především u ran na malou vzdálenost), resp. zvěř zasažená těmito malými broky na větší vzdálenost uniká poraněna a musí být dohledávána.  Účinnost a menší rozptyl brokového shluku zvyšuje zahrdlení brokové hlavně a také velikost a kvalita prachové nálože.

Koroptve v honitbě a vzpomínka na staré časy

Kdo ty hejnka koroptviček pamatujete - povídejte o tom

Koroptve,

pokud mají přístup k potravě v zimě přečkají stejně jako ptáci se živí bobulemi semínky, drobným hmyzem atp.
V houfu v závětří se chrání před větrem.

Zmizelo kus krásné přírody a drobné zvěře všech druhů...jak krásné bylo ty chvíle kdy při chůzi polní honitbou vzlétaly hejna koroptviček s hlasitým čiřikáním.

Mladí myslivci už znají jen prasata a jelení farmy. Přejdete na lov pštrosů. Nebo zůstanete u černé zvěře a střelby na vše co se hýbe.

Brokovnice už jen na střelnici. Asfaltoví holubi.

Drobná zvěř a nostalgie myslivce.
Nevíte co to znamená? Ptejte se myslivců pamětníků mladí lovci prasat a lišek!

HUNTING

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

GREAT HUNTING

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

Příroda a myslivost Fotografie z myslivosti Lovecké příběhy Černá zvěř Myslivecké fotografie Myslivecká videa Myslivecká zábava Způsoby lovu a historie Ptáci Příroda Srnčí zvěř Zvěřina a kuchyně myslivce lov Lovecké stezky Myslivecké tradice Černá zvěř - bachyně Lovy fotoaparátem Srnec Liška Názory myslivců Drobná zvěř Lovy srnčí zvěře Kuriozity Jelen (Red Deer) Lovy černé zvěře Lovecké zbraně Sele prasete divokého Zvěř v zimě Čekaná Humor o myslivosti Úspěšný lov Les Lov ve svobodném světě #Lovecké stezky Střelectví Honili myslivci Ze života černé zvěře Mateřství a péče o potomstvo Jelení říje Lovu zdar! Instinkty a pudy Jak na to? Příroda a lidé Vysoká zvěř Zima a hlad v lese Černá zvěř - kňour Trofeje Zvěřinové recepty Ženy a myslivost Hunting Rifles Daněk Pravidla lovu srnčí zvěře Srnče aktivity radosti a milování života Myslivec a zvuky v přírodě Bažant Myslivci a konfliktní situace Myslivecké ráno Krmeliště černé zvěře-kamery Kulovnice Přírodní fantazie Žít ve svobodě Doby lovu zvěře Nastřelení lovecké zbraně Optika Srnčí říje Vábení Zákony a předpisy o myslivosti #Srnčí zvěř Jaro Myslivecké písničky Otázky z myslivosti Sociální sítě Čas lásek jelenů Divočák Jelen Pes přítel myslivce Srnec v červnu Muflon Naháňky Společné lovy Zajíc Dalekohledy Diana bohyně lovu Historie Lovecký pes Puškohledy South Africa Chrutí černé zvěře Dravci Krmelec Lovecké brokovnice Myslivcův sen Naše domovy a chalupy Pranostiky a příroda Vtipy Lovecká optika Radost a uspokojení Erika Heligonky Myslivecká mluva Myslivecká zařízení Obory a zvěř Zpracování zvěřiny Bowhunting (lovecká lukostřelba) Happy Days Krmítko Poslední hon Vnadiště #Lovecké právo Houby Idiots With Guns Myslivecké léto Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Namlouvání Pernatá zvěř Poslední leč Sojka obecná Stalo se Zacházení se zbraní deer rut Kachna Kachna divoká Kančí gulášek Koroptev Lovecké štěstí Myslivecké pověsti Na lovu muflonů Orel na hnízdě Reklama a lov Rytíři lesů Srnec Škůdník Tombola Veverky Vysoká Čištění zbraně Aport Dančí zvěř Dřevo a teplo Halali Hirsch-König des Waldes Husa divoká Jak zajíc přelstil líného hajného Krahujec obecný Kritické myšlení Krmeliště pro vysokou Kynologie Laně Lovecké zátiší Lovy lukem a šípem Myslivecký ples Myslivost a Michaela Once Upon a Time in The West Pasování Pohádka O chytré kmotře lišce Pytláci Příroda a zdraví Shozy Webové kamery Zvěřinový guláš broková kozlice Škodná Bažant pečený Co budeme vařit dnes? Holub hřivnáč Kančí kýta na víně Lovecké signály Mannlicher Schönauer kulovnice Milování světu vládne Montáže Raffle ball hunting Srnec jako ze zlata Stádo tlupa rudl Tetřev hlušec Verše myslivce Zubři Zvěřina Zůstal v ohni broková dvojka sv. Hubert #Kančí steaky 1 milion čtenářů Cazando con Arco Chov zvěře Dívka s liškou Evropská Unie Golden Eagle Jelení guláš Kuna lesní Lankasterka Lesník Lion (Lev) Liška Eliška Lucky deer Láska Markazíni Podzim Polesí Strzalowo Psychopati Red Deer Cam Roček Siga Skupinový život Sokolnictví Straka obecná Volavka popelavá Zvěřinová paštika Záchranná stanice hamerles Amerika Cesty Chile Atacama Drozd kvíčala Hejkalové Jagd Jelení kýta Jestřáb lesní Jezevec John Denver Kalendárium Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Krkavec velký Kukačka obecná Káně lesní Kňour útočí Lesnická škola Lesní plody Lončák Los (Elk) Makov Malorážka Mauser M98 Moose Hunting Nástřel Odchyt pernaté Ornitologie PF Památka myslivce Pečená kachnička Pečené prasátko Pohádka stromů Polák chocholačka Posed Poslední hryz Rychlý srnec Skupinka jelenů různého věku Slanisko Sokol stěhovavý Sovy Srnčí guláš po myslivecku Strzalowo Svíčková Synantropie Teritorium VORAŘI Wildlife Zahrady Zdraví Zeiss Zimní oblečení a obutí Zvěř a počasí Újeď Čáp bílý Šoulačka Šípková omáčka ke zvěřině #Daněk #Waldemar Matuška #Černá zvěř - bachyně Aglomerace Anatomie jelena Berneška Borrelióza Borůvky Brenneke Chukar Partridge Datel černý Double Rifle Dudek chocholatý Filip Gepard Gorilla Hořící špalek Hájovna U pěti buků Investiční zlaté mince Jaguar Jahody Jelen útočí Kalous ušatý Kančí kýta na smetaně Kančí se šípkovou Kaňkování Klíště obecné Krmeliště černé zvěře Krteček Kulový dvoják Kvakoš noční Křepelka polní Labuť Lama Lasice hranostaj Ledňáček Lovy na černou v Maďarsku Mauser M03 Medicina Medvěd Minutkový srnčí guláš Miška Na stojáka Nepravidelný desaterák O Evě a Adamovi Orel bělohlavý Osudový srnec Pamětní mince Paul Mauser Polesí Strzalowo Polsko Potápka chocholatá Páření Čmelák královna Ruger’s M77 RSI Rys ostrovid SWAROVSKI Sauer 101 Skřivan Slivovice Sluka lesní Slunce Sršeň obecná Stehlíci a ledoví muži Strakapoud velký Strašidla Svišť Swedisch Fire Torch Sýkorky Tetřívek obecný Tom Miranda Trojákové čtyřče - rarita Tři jednou ranou Upíři Velikonoční sekaná Vlha pestrá Vodouš šedý Vydra Vytápění chalupy Welshspringerspaniel Woodcock Hunting Zlato a šperky Zoologie Zvěř živě Čejka Červenka obecná Čiplenka Čmelák Špičák Švestky Ťuhýk Životní srnec

Vybraný příspěvek

Myslivecká fotografie úlovku srnce ukázkově předvedená na sociální síti. Kulovnice a klobouk leží správně mimo zvěř.

Letošní první roček, 11 kg.,CZ 527 v ráži .222 Rem,  poloplášťová střela RWS 3,24g Zdařilá fotografie a takové se často nevidí. Někom...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...