Zobrazují se příspěvky se štítkemDravci. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemDravci. Zobrazit všechny příspěvky

Mají krátký hákovitě zahnutý zobák, ve kterém přesahuje ostrá horní část zobáku nad dolní částí a slouží k trhání kořisti.

Řád dravců (Accipitriformes)) 
Káně lesní


tvoří vzájemně příbuznou skupinu, která se vyznačuje velmi
podobnými vlastnostmi.

Stavba těla je přizpůsobena k útočnému a dravému způsobu života, případně k požírání padlin. Mají krátký hákovitě zahnutý zobák, ve kterém přesahuje ostrá horní část zobáku nad dolní částí a slouží k trhání kořisti. Kořen zobáku a okolí nozder je kryt zrohovatělou kůží (ozobím).

Samice jsou někdy větší než samci (jestřáb, krahujec). Dospělci žijí v párech a hnízdí obvykle jednotlivě na stromech. Nohy (stojáky) mají silné a krátké s ostrými drápy, které slouží k uchvácení kořisti. Oči (světla) jsou velké a umožňují jim vnímat pohybující se kořist na velké vzdálenosti. Hnízdí obvykle jednou do roka na stromech, skalách i na zemi. Hnízdo mají jednoduché, neupravené a často je používají i několik let.

Velké druhy snášejí 1 - 2 vejce, u menších druhů je počet vajec větší. Mláďata jsou krmivá. Vyskytují se téměř po celém světě ve všech suchozemských biotopech.





POŠTOLČÍ TRAGEDIE. Lovec, který ránu vypálil, se o osud poštolky dále nestaral. Přehodil si pušku přes rameno a odcházel. Všecek les zůstal v úděsu. #Les, Poštolka, Dravci, Idiots With Guns, Lovecké příběhy, Mateřství a péče o potomstvo, Milování světu vládne, Milování v přírodě, Ptáci

Poštolka

Les je snad jediné místo, kde se lidská duše povznese a ráda se oddává tichému snění milých, hřejivých vzpomínek


Velebný chrám velkého ticha, míru a pokoje. Komu z těch, v jejichž žilách koluje zelená krev, by se nevyloudilo tolik dojmů, prožitých v lesní tišině při jediném slově: les! Snad není člověka, který by nedovedl ocenit jeho vznešenou a čistou krásu, když kráčí po jeho úzkých cestách, stezkách a cestičkách ve stínu velikánů.

Žel je stále dost lidí, kteří chodí do lesa z jiných, jen ne ušlechtilých pohnutek. Velmi často přímo vandalsky si počínají v tomto velebném chrámu lesní krásy, a jde-li pak člověk lesem a je jen trochu založen pro soulad, bolí ho srdce. Především však je to srdce myslivcovo, jež bolí dvojnásobně, když vidí zpustošený, zneuctěný les.

Navíc, když jeho spanilá zvěř je nesmyslně pronásledována a hubena. Ne ten, kdo vezme pušku a uloví kus, je myslivcem, ale ten, jenž dovede žít s každou větvičkou lesa, s každou lesní zvěří umí hovořit, jenž zná její radosti a žal, jenž dovede obětovat své pohodlí jen proto, aby v zimě při vysokém sněhu nezmírala nejkrutější smrtí - hladem. Snad právě zde někde začíná moje povídání o neukázněném lovci a křídlované poštolce. O lesní tragedii.
V hlubokém, vysokém stojáku se zvolna probouzí jitro. Červánky na obzoru blednou, pohasínají, jako by se potápěly v klidné hladině tohoto zeleného království. Slunce již pozvolna stoupá a líbá popraskanou kůru starých smrků. Z blízké loučky se vrací nasycený srnec. Les se zvolna probouzí, ozývá se kukačka i holub hřivnáč spokojeně zahouká v nedalekém laťáku při okraji polí. Kolem vysokého smrku, jež svou výškou přesahuje své druhy, je plno života. V opuštěném hnízdě si zde našla domov štíhlá poštolka.
Mladé poštolky na hnízdě u dobrého člověka
Bylo to v dubnovém ránu, kdy se vyhýbala nástrahám sličného samečka, zabloudila na starý smrk, kde hledala úkryt a našla i domov. Sameček miloval svou roztomilou družku a všemožně se staral, když jeho paní seděla na čtyřech nažloutlých vajíčkách, o potravu. Sotvaže jej sluníčko pošimralo na světlech, již letěl mu vstříc, vznesl se vysoko nad stromy, nad celičký les, rovnou do polí, kde jej vábila dobrá kořist. Tehdy nepohrdl ničím. Ať cestou viděl jakéhokoliv brouka či jiný hmyz, skončil jeho život v poštolčím zobáku. Nad polem zakroužil elegantně, celé své loviště si pěkně prohlédl a když našel, zatřepal křídly, srazil je k tělu a jako padající kámen dopadl na ustrašenou myšku. Pak letěl divoce domů, a zdaleka již oznamujíc svůj příchod a lovecké štěstí táhlým, ostrým křikem, zcela odlišným od zvuku vábivého. Tak do pozdního večera, dokud šedavé mlhy nezahalily les, létal a hledal.
Až tu jednou, když se vracel z lovu, vyletěla mu vstříc jeho družka zvěstovat radostnou událost. Tak posedla jej láska starostlivého otce. Oba pak létali a nestačili nosit hladovým krkům. Čtyři drobná holátka, v lovu ještě nevycvičená, žádostivě natahovala krčky a otvírala své zobáčky, tlačící se jeden přes druhého k mamince či tatínkovi, jenž právě přinesl sousto. Zvečera nastal klid, když uhoněná, ulétaná matička vzala svá písklata pod ochranu svých křídel. Často usínala s hladovým krkem, avšak s blahým mateřským uspokojením. A právě dnes, kdy ráno se tak kouzelně probouzelo nad lesy, vyletěla z hnízda, sotva slunce nahlédlo do její domácnosti. Avšak ani sameček nelenil a vyrazil na jitřní lov na repešská pole. Mateřskou láskou povzbuzena, vznesla se vysoko, jako by chtěla zvěstovat celému kraji své mateřské štěstí...
V tu dobu, co jásala v povětří, nedaleko od stromu se zastavil člověk. Až se staré smrky zachvěly, když ho spatřily, jak hledí do koruny, kde čtyři mladé poštolky vyváděly. Snad nikdy nebyly ty smrky tak vystrašeny, když uviděly, že ten člověk má na rameni pušku. 

Ne, nebyl to lesník, kterého celý les znal a vždy se na něho těšil. Ten, co stál nedaleko smrku, nebyl myslivec, ale sváteční střelec. Celý les čekal, co bude dál. Ale prapodivný ten lovec šel ještě dále od stromu, že si sám smrk myslel, že neštěstí je zažehnáno. Chyba. Lovec šel dál a usedl kryt skupinkou keřů.
Lovec
Nad lesy jásala matka poštolka, držíc v pařátech statnou myš. Klouzavým letem se blížila k lesu a zamířila k jeho nejvyššímu stromu, z něhož se ozýval hlas jejích robátek.
Tehdy třeskla rána nad lesy a stromy, když uslyšely tuto ošklivost, sklonily své pyšné hlavy, aby raději neviděly... Poštolka leknutím pustila svou kořist ze spárů a rychle mířila k hnízdu. Však co to? Pod pravým křídlem pociťuje bolest, ještě jedno mávnutí a nedoletěla. Klouzavým letem padla do jehličí a rychle hledala spásu v nízkém náletu, aby ji kryl a vzal pod svůj plášť. Lovec, který ránu vypálil, se o osud poštolky dále nestaral. Přehodil si pušku přes rameno a odcházel. Všecek les zůstal v úděsu.
Pod stromem neseděla, ale bokem ležela matka poštolka. Dvojnásobná bolest svírala její srdíčko, když slyšela svá drobátka, ale nemohla se k nim vznést. V pohasínajících světlech se jí mihl sameček, jenž ji volal a neustále hledal. Všechno bylo marné, svůj domov se čtyřmi mláďaty už nikdy neuvidí. Rána bolela čím dál víc a síly jí ubývaly. Ať se namáhala sebevíce, vzlétnout se jí nepodařilo.
Za lesy se pozvolna ztrácel rudý ruměnec slunce a milostivý soumrak lesa kryl bolest poštolky, jež v horečce usínala s doprovodem kdesi v dálce vyzvánějícího zvonu. Potom nastal klid...

A zase vyšlo slunce. Nové slunce s rudým ruměncem, pozlatilo les, v němž se probouzel nový život. U kmene, skryta všemu životu, ležela poštolka. Pro ni již dnes slunce nevyšlo. Ležela bokem, s nataženými pařáty a s otevřenými, krásnými světly. Zhasla. Zhasla uprostřed zeleně, uprostřed lesa, který jí dal život a ona zase dala jiným. Zhasla s bolestí ke svým robátkům, kterým nemohla pomoci, zhasla se zarytou bolestí a s výčitkami vůči člověku. Neodešla však do věčných lovišť sama. Sameček, který se nedovolal své milé a neuměl pro mláďata zpracovat potravu, opustil hnízdo a nikdy se již v tomto smrkovém lese neukázal.

Tak rána necitlivého svátečního lovce zničila ne jeden, ale pět ptačích životů. Ptáků, kteří nikomu neškodí, ba právě naopak. Život šel ovšem dál a vracel se k normálu. Jen koruny statných smrků Na Rovné ještě dlouho truchlily a smutek jim zněl ve větvích...

Jan SOMMER

Sokol stěhovavý Falco peregrinus. #Sokol stěhovavý, Sokolnictví, Dravci, Ptáci

Sokol stěhovavý

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) se vyskytuje se v Evropě a Asii. V české republice nebyl sokol nikdy hojným ptákem. 



V současnosti jsou jeho stavy odhadovány asi kolem 20 hnízdících párů. Sokol má rozpětí křídel až 115 cm, samec je menší a dosahuje hmotnosti jen kolem 0,6 kg a samice mívá až 1 kg. Dospělí jedinci mají temeno a týl modrošedý, tmavší příčně páskovaný hřbet a bílou, mírně načervenalou břišní stranu s pruhováním. Mladí ptáci mají tmavší spodek těla s podélnými skvrnami. Na lících mají nápadný tmavý "sokolí vous". Stojáky jsou žlutě zbarvené.
Obvykle žije v otevřené krajině bez větších lesních celků. Po příletu na hnízdo provádí svatební lety. Hnízdo si nestaví, ale zabírá je jiným ptákům (vranám, káním, jestřábům aj.). 

Vyhledává vysoké stromy, skaliska, skalní převisy. Koncem března až počátkem dubna snáší samice do hnízda 3 - 4 červeně skvrnitá vejce, na kterých sedí 28 - 29 dní. Mláďata jsou krmivá. Vzletná jsou asi po 35 - 40 dnech a hnízdo opouští. Po opuštění hnízda jsou ještě dlouhou dobu krmena. Pohlavní dospělosti dosahují až v příštím roce života.

Sokol loví převážně ptáky (nejčastěji holuby) až do velikosti kachny nebo bažanta, zpěvné ptactvo a méně drobné savce.
Kořisti se zmocňuje útokem shora ve velmi prudkém letu. Vzhledem k nízké početnosti v České republice je řazen mezi silně ohrožené druhy. V myslivosti může škodit v chovech pernaté zvěře. Je velmi ceněný v sokolnictví.

JESTŘÁB LESNÍ. Dravci.

JESTŘÁB LESNÍ

Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) se vyskytuje v Evropě, Asii, severní Americe, v severní a střední Asii a Africe. Velikostně je podobný káněti lesnímu. 

Samec je menší jak samice. Rozpětí křídel samice bývá až 120 cm, délka 70 cm a hmotnost 1,20 kg, u samců jen 0,75 kg. Dospělci jsou popelavě šedí na hrudi s příčným vlnkováním a žlutou oční duhovkou. Mladí ptáci jsou hnědě zbarvení na hrudi s podélným vzorem a tmavou oční duhovkou. Nohy mají žlutě zbarvené s mohutnými pařáty.
Jestřábi obývají většinou souvislé lesy od nížin po horské polohy. Hnízdo staví vysoko v korunách stromů, kde samice snáší v březnu až dubnu 2 - 4 nazelenalá vejce, na kterých sedí 38 - 40 dní. O mláďata se starají oba rodiče až do vylétnutí. Lovecké území má značnou rozlohu (3 - 5 tis. ha).

V potravě převládají ptáci (do velikosti kachny) a savci (do velikosti králíka). Z hlediska mysliveckého hospodaření může působit škody na bažantech, koroptvích i na domácí drůbeži. Kořist loví obvykle ve vzduchu nebo na zemi. Číhá v záloze a kořist překvapí náhlým útokem. Patří mezi chráněné druhy.

Ptáci na zahradě. Krahujec obecný

Krahujec obecný
Krahujec běžně hnízdí v jehličnatých lesích sousedícími se sady a skupinami stromů, mnohdy však i v otevřené krajině. Krahujec žije skrytým způsobem života a mnohdy se o jeho přítomnosti v okolí ani neví. Hnízdí v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je vždy ze suchých větviček a je umístěno obvykle ve smrkové mlazině. Na rozdíl od příbuzných druhů krahujec nevyužívá starých hnízd a každý rok si hnízdo postaví znovu. Samice snáší 4 - 6 oblých hustě hnědě skvrnitých vajec na kterých sedí sama po dobu asi 33 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče po dobu asi 4 týdnů na hnízdě a určitou dobu ještě i po jeho opuštění. Potrava - převážně drobné ptactvo, samec zdolá ptáky do velikosti kosa černého a samice si troufne i na zdivočelé holuby domácí. Krahujec obecný je částečně tažný pták, u nás většinou odlétají pouze mláďata, staří jedinci zůstávají ve svém revíru po celý rok, pouze v zimě se častěji objevují v blízkosti lidských obydlí, kde útočí na hejna vrabců a pěnkav.

Krahujec obecný (Accipiter nisus).

Sameček - svrchu zbarvený břidlicově šedě - je menší než hrdlička zahradní, samice - svrchu šedohnědá - naopak výrazně větší. Za letu vyniká dlouhý ocas a poměrně krátká křídla. Obratně kličkuje mezi stromy a keři; na kořist, kterou tvoří vesměs drobní ptáci, se vrhá prudkým útokem a často ji divoce pronásleduje.
 Obývá lesní porosty, zejména jejich okraje, i menší lesíky v polích anebo dokonce ve městech. Hnízdo si staví nejčastěji na jehličnanech blízko při kmeni a samička do něj v květnu snáší 4 až 5 vajíček. Samec se částečně podílí na zahřívání vajíček, především však samici zásobuje potravou. Rovněž potravu pro mláďata zpočátku obstarává pouze samec a samice ji mláďatům rozděluje. Naši ptáci jsou přelétaví až tažní, směřují vesměs k jihozápadu.

Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný.

Ptáci na zahradě. Krahujec samice na lovu potom co kořist unikla...

Krahujec samice 
Na svou kořist číhá na pozorovatelně ve větvích stromů, pokud je to nutné, tiše ji následuje a poté překvapí náhlým výpadem.

Často se uchyluje k aktivnějšímu způsobu lovu: Prolétává svým revírem bez předem určeného cíle a snaží se zaskočit nic netušící kořist nečekaným vpádem. Zaměřuje se především na nepřehledné a členité úseky (křoviny, husté lesy, zastavěná území...).
Létá skrytě (těsně nad zemí, podél stěn, prolétává křovinami a stromy...), aby byl kořistí spatřen co možná nejpozději a mohl se jí zmocnit dříve, než stihne patřičně zareagovat.

Ptáci v přírodě. Predátoři. Krahujec obecný. Jejich bezhlavost, dravost a nebojácnost se jim stává osudným....

Krahujec obecný

Staré sokolnické heslo říká ,,Vzrůstem je krahujec sice malý, srdce má však velké!“



Je tím myšleno to, že drobný krahujec se často vrhá na svoji oběť, která je stejně velká, jako on sám. Útočí za svou kořistí do míst, kam by jiný dravec nezaletěl. Nejednou se stalo, že lovem zapálený krahujec vletěl otevřeným oknem k lidem až do místnosti. Často si ho lidé pletou s jestřábem. Oba dravci si jsou hodně podobní. Mají podobný ,,zlý“ výraz způsobený žlutým okem s černou zorničkou, dále oba mají dlouhý rýdovák a krátká kulatá křídla. Samozřejmostí jsou dlouhé pařáty přizpůsobené k lovu v křoví a v lese. Bříško mají též stejné – bílý podklad a černé příčné proužky (pouze u starých jestřábů). Mají i podobný způsob lovu a to přepadem. Kopírují terén a jsou velmi obratní. Díky dlouhému ocasu (rýdováku) se dokáží otočit takřka na místě. Nevydrží však delší dobu stíhat kořist.

 Pokud nic neuloví, posadí se na vyvýšené místo a trpělivě čekají, až se nic netušící oběť k nim přiblíží na bližší vzdálenost. Krahujec loví někdy i tak, že letí naplno přes střechy domů, kopíruje ploty, střechy, auta i keře a snaží se překvapit drobné ptáky a to hlavně vrabce. Často loví v blízkosti slepic. To se mu stává osudným, kde jsou slepice tam jsou ploty a do těch krahujec často naráží. Po úderu do hlavy běžně umírá. Lidé často nosí zraněné krahujce z přírody. Pro zajímavost s 10 přinesených krahujců, kteří byli nalezeni u plotu či pod oknem jich 8 uhyne!

Jejich bezhlavost, dravost a nebojácnost se jim stává osudným. Když hnízdí, tak na stromech mohou mít i 6 mláďat. Po měsíci jsou většinou na hnízdě již jen 4 a prvního roku života se dožijí sotva 2. Další rozdíl mezi jestřábem je, že krahujec obecný je o hodně menší.

Sameček je o něco málo větší než kos a samice má velikost hrdličky. Loví převážně drobné ptáky především vrabce, ale může ulovit i holuba.

Jestřáb lesní. Příroda. Ptáci v myslivosti. Dravci. Jestřáb a káně lesní hnízdí - koncem dubna.

Jestřáb lesní v zimě

Jestřáb lesní



 (Accipiter gentilis) je středně velký dravec, samička je velká asi jako káně, sameček o třetinu menší. 

Dospělí ptáci svrchu tmavohnědí a šedohnědí, spodinu těla mají bílou s hustým příčným vlnkováním. Za letu jsou nápadná relativně krátká, široká křídla a dlouhý ocas s příčnými pruhy. Loví ptáky a savce do velikosti zajíce, které uchvacuje během letu nízko při zemi či nad vegetací. Vyskytuje se v lesnaté krajině, ke hnízdění vyhledává vzrostlé porosty.

 Samička snáší do vysoko umístěného hnízda obvykle během dubna 3 až 4 vejce. Větší podíl na zahřívání vajíček má samice, které však samec obstarává potravu. Po vylíhnutí mláďat jim samice trhá kořist přinesenou samcem, později i loví. Stálý a potulný.

 Zákonem je zvláště chráněn jako ohrožený druh.



Něco nového k lovu. Způsoby lovu a historie. Lov s dravci. Kdy a kde sokolnictví vzniklo? #Způsoby lovu a historie, Ptáci, Dravci, Sokolnictví,

Naďulka na skvělé fotografii
Sokolnictví je přirozený způsob lovu, při kterém jsou využívány přirozené zbraně cvičeného dravce. 

Již od nepaměti bylo sokolnictví považováno za umění a s tímto názorem prezentovaným nejslavnějšími sokolníky všech dob se lze i v současnosti plně ztotožnit.

Kdy a kde sokolnictví vzniklo?
Přesný vznik sokolnictví není znám. Je však pravděpodobné, že vzniklo ve stepích střední Asie, kde pro jeho vznik byly velmi vhodné přírodní podmínky, k nimž patřila zejména prostorná otevřená krajina středoasijských stepí. O asijském původu sokolnictví svědčí i historické prameny z doby druhého tisíciletí před n. l., které se nalezly v Indii a Íránu. Sokolnictví znali a využívali Etruskové a Chetité. Až do dnešních dnů se téměř v nezměněné podobě se všemi znaky lidového lovu dochovalo v Kirgízii. V ostatních zemích se stalo výsadou panovníků a feudálů.

Do střední Evropy sokolnictví proniklo prokazatelně na konci 4. st. n. l. v době velkého stěhování národů. Od poloviny prvního tisíciletí existují právní předpisy, které lov a nakládání s loveckými dravci upravovaly a byla jimi přísně postihována krádež sokolnických dravců. Od 6. st. pak bylo sokolnictví postupně zaváděno ve všech vyspělých evropských zemích, především na panovnických dvorech a v řadách vyšší šlechty, kde sloužilo hlavně jako podívaná a zábava. V řadách nižších skupin obyvatel (rozuměno nižší šlechta, nikoliv poddaní) se sokolnický lov využíval jako pomocný zdroj pro získání obživy. 

V 10. století již bylo sokolnictví rozšířeno na všech evropských, asijských a severoafrických panovnických dvorech a chovy dravců (především sokolů) se staly jejich samozřejmou součástí. Ve středověku, zejména raném, hrálo sokolnictví významnou ekonomickou i politickou roli a zanechalo výrazné stopy v různých národních kulturách (pověsti, legendy, poezie, výtvarné umění). Sokoli často bývali z politických důvodů darováni. Dravci vhodní pro sokolnické účely byli také předmětem obchodování a byla po nich značná poptávka. K významnému rozvoji sokolnictví došlo v období křížových výprav, kdy byly do Evropy přineseny nové poznatky, např. používání čepiček k tzv. "zastínění", tj. zakrytí výhledu dravce.

Lov s dravci představoval až do konce 17. st. významnou součást loveckých způsobů obyvatel v celé střední a západní Evropě. V souladu s tehdejším právem byli sokolníky téměř výlučně panovníci a příslušníci šlechty. Ve druhé polovině 18. st. pak dochází k poměrně rychlému úpadku sokolnictví, který byl způsoben zejména zdokonalováním lovu palnými zbraněmi a vzrůstající oblibou parforsních honů. Úpadek sokolnictví byl dán také celospolečenským vývojem a postupným zánikem feudalismu.
Pouze v Anglii zásluhou venkovské šlechty nedošlo k zániku sokolnických tradic a sokolnický způsob lovu zde zůstal zachován bez přerušení až do dnešních dnů. Obdobná situace je také ve střední Asii, u Baškirů a Kazachů a na území Malé Asie. V ostatních evropských státech v 18. st. sokolnický způsob lovu zanikl. V polovině 19. st. pak v Nizozemí došlo k obnovení sokolnického způsobu lovu, když v roce 1840 byl založen klub jeho příznivců. 

K obrození sokolnictví došlo postupně na území Evropy mezi světovými válkami, kdy v jednotlivých zemích z iniciativy jednotlivců začínají vznikat zájmová sdružení těch, kterým tento způsob lovu učaroval.


#Myslivecké fotografie, Způsoby lovu a historie, Ptáci, Dravci, Sokolnictví,


Dravci. Krahujec obecný

Krahujec obecný
Krahujec obecný
žije skrytým způsobem života v lesích, zvláště jehličnatých, ale v zimě ho můžeme spatřit i v parcích nebo jiných stromových porostech poblíž lidských sídel. Většina populací je stálá, včetně té v Česku. Dnes patří mezi přísně chráněné druhy, ale např. v roce 1933 padlo za obět lovců přes 20 tisíc jedinců.
Krahujec obecný žije skrytým způsobem života v lesích, zvláště jehličnatých, ale v zimě ho můžeme spatřit i v parcích nebo jiných stromových porostech poblíž lidských sídel. Většina populací je stálá, včetně té v Česku, ačkoli ptáci ze severnějších evropských oblastí migrují do severní Afriky, severoasijské populace zase převážně do severní Indie.

Jeho potravou se většinou stávají drobní ptáci (vrabci, kosi, pěnkavy, sýkory) a jejich mláďata, ačkoli výjimečně loví i menší druhy savců, nevelký hmyz nebo některé druhy žab. Na svou kořist číhá na pozorovatelně ve větvích stromů, pokud je to nutné, tiše ji následuje a poté překvapí náhlým výpadem.
Často se uchyluje k aktivnějšímu způsobu lovu: Prolétává svým revírem bez předem určeného cíle a snaží se zaskočit nic netušící kořist nečekaným vpádem. Zaměřuje se především na nepřehledné a členité úseky (křoviny, husté lesy, zastavěná území...).
Létá skrytě (těsně nad zemí, podél stěn, prolétává křovinami a stromy...), aby byl kořistí spatřen co možná nejpozději a mohl se jí zmocnit dříve, než stihne patřičně zareagovat.

Zdroj: cs.wikipedia.org

GREAT HUNTING

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

#Černá zvěř - bachyně #Daněk #Kančí steaky #Lovecké právo #Lovecké stezky #Srnčí zvěř #Waldemar Matuška 1 milion čtenářů Aglomerace aktivity radosti a milování života Amerika Anatomie jelena Aport Bažant Bažant pečený Beatiful Nature Berneška Borrelióza Borůvky Bowhunting (lovecká lukostřelba) Brenneke broková dvojka broková kozlice Cazando con Arco Cesty Co budeme vařit dnes? Cviky poslušnosti Čáp bílý Čas lásek jelenů Čejka Čekaná Černá zvěř Černá zvěř - bachyně Černá zvěř - kňour Červenka obecná Čiplenka Čištění zbraně Čmelák Dalekohledy Dančí zvěř Daněk Datel černý deer rut Diana bohyně lovu Dívka s liškou Divočák Doby lovu zvěře Dosled Dostřelná rána Double Rifle Dravci Drobná zvěř Drozd kvíčala Dřevo a teplo Dudek chocholatý Erika Evropská Unie Fotografie z myslivosti Gepard Golden Eagle Gorilla Hájovna U pěti buků Halali hamerles Happy Days Hejkalové Heligonky Hirsch-König des Waldes Historie HMYZ Holub hřivnáč Honili myslivci Hořící špalek Houby Humor o myslivosti HUNTING Hunting Rifles Husa divoká Chile Atacama Chov zvěře Chrutí černé zvěře Chukar Partridge Idiots With Guns Instinkty a pudy Investiční zlaté mince Jagd Jaguar Jahody Jak na to? Jak zajíc přelstil líného hajného Jaro Jelen Jelen (Red Deer) Jelen útočí Jelení guláš Jelení kýta Jelení říje Jelení steak Jestřáb lesní Jezevec John Denver Kachna Kachna divoká Kalendárium Kalous ušatý KAMZÍK HORSKÝ Kančí gulášek Kančí kýta na smetaně Kančí kýta na víně Kančí ragů Kančí se šípkovou Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Káně lesní Kaňkování Klíště obecné Kňour útočí Koně Koroptev Krahujec obecný Kritické myšlení Krkavec velký Krkonošské pohádky Krmelec Krmeliště černé zvěře Krmeliště černé zvěře-kamery Krmeliště pro vysokou Krmítko Krteček Křepelka polní Kukačka obecná Kulovnice Kulový dvoják Kuna lesní Kuriozity Kvakoš noční Kynologie Labuť Lama Laně Lankasterka Lasice hranostaj Láska Ledňáček Les Lesní plody Lesnická škola Lesník Lion (Lev) Liška Liška Eliška Lončák Los (Elk) lov Lov na daňky Lov na jelena Lov na lišku LOV NA SRNCE Lov ve svobodném světě LOVEC BŘÍDIL Lovecká optika Lovecké brokovnice Lovecké příběhy Lovecké signály Lovecké stezky Lovecké štěstí Lovecké zátiší Lovecké zbraně Lovecký pes Lovu zdar! Lovy černé zvěře Lovy fotoaparátem Lovy lukem a šípem Lovy na černou v Maďarsku Lovy srnčí zvěře Lucky deer Makov Malorážka Mannlicher Schönauer kulovnice Markazíni Mateřství a péče o potomstvo Mauser M03 Mauser M98 Medicina Medvěd Milování světu vládne Milování v přírodě Minutkový srnčí guláš Miška Montáže Moose Hunting Muflon Myslivci a konfliktní situace Myslivcův sen Myslivec a zvuky v přírodě Myslivecká mluva Myslivecká videa Myslivecká zábava Myslivecká zařízení Myslivecké fotografie Myslivecké léto Myslivecké písničky Myslivecké pověsti Myslivecké ráno Myslivecké tradice Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Myslivecký ples Myslivost a Michaela Na loveckých stezkách Na lovu muflonů Na stojáka Naháňky Namlouvání Nástřel Nastřelení lovecké zbraně Naše domovy a chalupy Názory myslivců Nepravidelný desaterák O Evě a Adamovi Obory a zvěř Odchyt pernaté Once Upon a Time in The West Optika Orel bělohlavý Orel na hnízdě Ornitologie Osudový srnec Otázky z myslivosti Památka myslivce Pamětní mince Páření Čmelák královna Pasování Paul Mauser Pečená kachnička Pečené prasátko Pernatá zvěř Pes přítel myslivce PF Podzim Pohádka O chytré kmotře lišce Pohádka stromů Polák chocholačka Polesí Strzalowo Polesí Strzalowo Polsko Posed Poslední hon Poslední hryz Poslední leč Poštolka Potápka chocholatá Pranostiky a příroda Pravidla lovu srnčí zvěře Predátoři Příhody z loveckého batohu Příroda Příroda a lidé Příroda a myslivost Příroda a zdraví Přírodní fantazie Přírodní srnčí kýta Pstruh pečený Psychopati Ptáci Puškohledy Pytláci Radost a uspokojení Raffle ball hunting Red Deer Cam Reklama a lov Roček Ruger’s M77 RSI Ryby Rychlý srnec Rys ostrovid Rytíři lesů Říje Sauer 101 Sele prasete divokého Shozy Siga Skřivan Skupinka jelenů různého věku Skupinový život Slanisko Slípka zelenonohá Slivovice Sluka lesní Slunce Sociální sítě Sojka obecná Sokol stěhovavý Sokolnictví South Africa Sovy Společné lovy Srnče Srnčí guláš po myslivecku Srnčí játra Srnčí na kořenové zelenině pečené v troubě a houskový knedlík Srnčí říje Srnčí zvěř Srnec Srnec jako ze zlata Srnec Škůdník Srnec v červnu Sršeň obecná Stádo tlupa rudl Stalo se Stehlíci a ledoví muži Straka obecná Strakapoud velký Strašidla Strzalowo Střelectví sv. Hubert Svíčková Svišť Svítilna TK09 SWAROVSKI Swedisch Fire Torch Sýkorky Synantropie Šípková omáčka ke zvěřině Škodná Šoulačka Špičák Švestky Teritorium Termovize Tetřev hlušec Tetřívek obecný TCHOŘ Tom Miranda Tombola Trofeje Trojákové čtyřče - rarita Tři jednou ranou Ťuhýk Újeď Upíři Úspěšný lov Vábení Velikonoční sekaná Verše myslivce Veverky VIDLÁK Vlha pestrá VLK V KANADĚ Vnadiště Vodouš šedý Volavka popelavá VORAŘI Vtipy Vydra Vysoká Vysoká zvěř Vytápění chalupy Webové kamery Welshspringerspaniel Wildlife Woodcock Hunting Zahrady Zacházení se zbraní Záchranná stanice Zajíc Zákony a předpisy o myslivosti Záraz Zdraví Ze života černé zvěře Zeiss Zima a hlad v lese Zimní oblečení a obutí Zlato a šperky Značení zvěře Zoologie Zpracování zvěřiny Způsoby lovu a historie Zubři Zůstal v ohni Zvěř a počasí Zvěř v zimě Zvěř živě Zvěřina Zvěřina a kuchyně myslivce Zvěřinová paštika Zvěřinové recepty Zvěřinový guláš Ženy a myslivost Žít ve svobodě Životní srnec

HUNTING

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

Vybraný příspěvek

SRNEČEK A LES. Starší srnci začínají shazovat paroží, mladší až v prosinci!

SRNEČEK A LES

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...