Mladý srneček v srpnu

Srneček na počátku srpna přišel na pískání

Lovecká horečka je nejistota při malé zkušenosti a ovládání mysli i lovecké zbraně. Jak individuálně se naučit nastavení a nastřelení lovecké zbraně neboli těžko na cvičišti lehko na bojišti...

Při honu na pernatou uniká z leče i prase

Lovecká horečka a strach z výstřelu


Stále kolem slyšíme, čteme a vidíme, že lovec je často při pohledu tváří v tvář zvěři tak rozechvěn, že není schopen vystřelit správně cílenou střelu. Lovecká horečka je z mého pohledu především strachem z výstřelu. Již na střelnici je možno sledovat analogický jev. Mnoho myslivců je rozechvěno již při vsouvání náboje do nábojové komory či do hlavně zbraně: člověk má pocit, jako by se vše kolem proti němu spiklo, čas do výstřelu se mu natahuje, a to všechno hlavně tehdy, když se mu někdo dívá přes rameno…

Střelba na terč


Při střelbě na terč se zbraň musí nabít a zajistit, nastavit, odjistit, zamířit, eventuálně přepnout, což následně vyžaduje opětné nastavení, poté je třeba napnout napínáček, následně opětovně zamířit a poté konečně – v rozporu s dosavadní průpravou – s křečovitým zátylkem a zavřenýma očima vystřelit!

To všechno bez toho, že by se musel kontrolovat trefovaný cíl a úhoz střely na cíl, jelikož terč stojí nehybně našíř proti střelci a nikam neuskočí. Přitom ani zde není bezpečnost a kontrolovaná rychlost v žádném rozporu. Čím více si myslivec jednotlivé úkony potřebné ke správnému výstřelu zautomatizuje, tím více se může koncentrovat na prvotní a zásadní smysl výstřelu, což je správná a co možná nejpřesnější trefa.

Strach z výstřelu


Strach z výstřelu si můžeme rozdělit do několika oblastí. Jako první uveďme reakci zbraně. Zpětný ráz, rána, výšleh plamene z ústí hlavně vyvolávají působením energie záblesk světla, hluk a náraz, tedy vjemy pro rameno, oko a uši, kterých se střelec může leknout.
Kdo se těchto doprovodných projevů bojí už dopředu a nechá se jimi zastrašit, nemůže s přesností říci, v jaké poloze se v momentě výstřelu nacházela mířidla. Jinými slovy – v momentě výstřelu strhl zbraň.

Jako další rizikový faktor uveďme u mladých myslivců, hostů a dobrých přátel chybování ve správném určení zvěře a následné riziko nepřesného zásahu. A přitom by se dotyčný host chtěl svému hostiteli prezentovat čistým a správným zásahem. Aby předešel konfliktu, vymlouvá se pak na to, že neměl správnou vzdálenost nebo možnost vidění. Což je stejně neuspokojivé jak pro hosta, tak i pro hostitele. A přitom stačí jen malé úsilí a můžeme nepříjemnostem předejít.

LOVECKÁ STŘELBA. Zpětný ráz. Stržení zbraně. Zpětný ráz je pociťován velice individuálně, výstřelová rána způsobuje větší úlekovou reakci...

Zátiší z lovu na lišku

Stržení zbraně


Stržení zbraně je velice rozšířeno a není záležitostí jen méně zdatných střelců. Občas dojde ke stržení zbraně i u zkušeného střelce. Američané dali tomuto velmi rozšířenému jevu název „flinching“.
Stržení zbraně je v podstatě předpokládaný, očekávaný „úlek“ ze zpětného rázu, rány (též sonický třesk) a výstřelového ohně. To znamená, že se jedná o přirozenou reakci na doprovodné jevy při výstřelu, která se ovšem projeví ještě předtím, než k vlastnímu výstřelu vůbec dojde.Tlak zvuku může být u různých ráží, délek hlavní a tlaků plynů při ústí hlavně tak vysoký, že může nastat počáteční trauma z rány, ale i trvalé poškození sluchu. To se může stát především tehdy, je-li instalována úsťová brzda. Na neodhlučněných střelnicích, nebo když se ústí nachází blízko okna střelecké kóje, zastihne střelce, ale i „přihlížející posluchače“, rána výstřelu v plné síle.

Poškození sluchu lze eliminovat na střelnicích použitím ochranných pomůcek, tzv. chráničů sluchu. Zatímco zpětný ráz je pociťován velice individuálně, způsobuje výstřelová rána větší úlekovou reakci, jak je možno sledovat i na přítomných nestřílejících divácích.

Zpětný ráz, lépe řečeno jeho síla je odvozena od hmotnosti zbraně, střely a množství použitého střelného prachu v souvislosti s tlakem plynů při ústí hlavně. Zbraň a použité střelivo musí být vždy v plném souladu. Použijeme-li u lehké zbraně příliš silnou střelu, dojde k nesouladu, který se projeví příliš silným zpětným rázem.Ačkoliv je zpětný ráz ve své podstatě výsledek fyzikálních zákonů konstantní v konkrétních daných podmínkách, je pociťován a „vstřebáván“ střelcem vždy velmi individuálně. Kdo používá svou lehkou zbraň na šoulačku se střelivem silné ráže, může její „rázný projev“ očekávat při každém výstřelu, ať už na střelnici nebo při lovu.
Ten správný projev zpětného rázu si střelec „zafixuje“ patrně až tehdy, když dostane při výstřelu „pěknou facku“ nebo se stane svědkem, jak „facku“ dostal někdo jiný. Vlastní zbraň by měl mít každý myslivec zoptimalizovanou pro své tělesné dispozice a způsob použití. Jedná se především o správnou ráži, hmotnost, správnou úpravu pažby a vzdálenost oka od okuláru puškohledu.

 Pak bude na zpětný ráz připraven. Když si někdo půjčí střelnou zbraň a bez dostatečného prověření výše uvedených faktorů ji použije se zalícením, jak je zvyklý, může dojít k tomu, že příliš krátká pažba nebo příliš vzadu posazená montáž optiky mu způsobí velmi bolestivé poranění v oblasti nosu nebo oka.Nesprávně tvarovaná pažba může kromě toho způsobit bolestivý kontakt mezi rukou, která střílí, a obličejem nebo prstem a závěrovou páčkou nebo též předním očkem na řemen a rukou držící zbraň.
Střelba na kňoura unikajícího z leče
Zpětný ráz lze korigovat pomocí úsťových brzd. Jejich působení s sebou ovšem přináší i to, že proud plynů, ale také rána výstřelu, jsou vedeny do stran nebo dozadu, a tím jsou postiženi kromě střelce i lidé v jeho blízkosti. Zatímco na střelnicích je použití pomůcek na ochranu sluchu samozřejmostí, k jejich používání při lovu se stavíme velmi macešsky.

U moderních elektronických ochran sluchu se nechají zesílit přirozené zvuky z okolí, aby se tak utlumil zvuk výstřelu. Záblesk při výstřelu z ústí hlavně je za dne téměř neregistrovatelný a za tmy pouze při špatném souladu délky hlavně s laborací náboje. Silný záblesk je zpravidla spojen se silnou ranou. To vše může vést k tomu, že již při nabíjení zbraně se může projevit prvotní tendence stržení zbraně.Kdo se na výstřel správně připraví, bude sice též výstřelem „překvapen“, ale na výslednou polohu bodu zásahu to nebude mít prakticky žádný vliv. Z trénovaného střelce také nespadne žádné „napětí“, protože už přece střílí uvolněně, bez „napětí“. Kdo nemá potřebu výstřel „psychicky strávit“, je samozřejmě rychleji připraven na další výstřel.

Stržení zbraně vyvolává napětí a jakási křeč, strnulost celého těla, ale odeznívání následných projevů potřebuje ještě další čas po samotném výstřelu. Přehnaně řečeno, je celý člověk jaksi „stažen do sebe“. Svaly v křeči, krátký úsečný dech a zrychlený puls. A k tomu psychická zátěž, stejná jak při střelbě na terč před publikem, tak v osamění v lese při střelbě na zvěř, jedno jakého druhu.

Jako recept proti strhávání zbraně se doporučuje začínat střílet s lehkými rážemi. Tím se lze připravit na střelbu beze strachu. Může se ovšem stát, že když aspirant střelby po této přípravě sáhne po zbrani velké ráže, opět dostane strach. Nedá-li se pomocí zde uváděných návodů „dohromady“ sám, měl by v sobě najít tolik odvahy, aby si přiznal tuto slabost a požádal o pomoc odborníka, například důvěryhodného učitele střelby na střelnici či pedagogicky nadaného staršího kolegu myslivce. 

Každého uklidní, když se může na své střelecké umění spolehnout a nemusí mít obavy z toho, že jeho výstřely jsou dílem náhody.

Netrefit na 50 m statný kus spárkaté zvěře, to je „umění“. Kdo si není jist, že vybraný kus smrtelně zasáhne, nesmí pokrčit prst na spoušti. Již dopředu očekávaný špatný výstřel nesmí vůbec padnout.

Střelba na zvěř z posedu s oporou

Střelba na zvěř


Při střelbě na zvěř je lovec vystaven určitému časovému tlaku: není známo, jak dalece se ještě lovený kus přiblíží, postaví-li se kolmo a zůstane-li tak dostatečně dlouho stát. Protože zvěř při větření a braní paše často hýbe hlavou a krkem, je vhodné mířit na ta místa, kde je největší smrtelná zóna a nejmenší pohyb, tedy na tělo (na komoru). 

Podle jednotlivých druhů zvěře je tato plocha tak velká, že je v mnoha případech těžko vysvětlitelné, že i při střelbě na střední či dokonce krátkou vzdálenost se lovec špatně trefil či úplně minul cíl.

Dá se to ještě pochopit při střelbě na úzké, štíhlé tělo lišky na 100 m, ale netrefit na 50 m statný kus spárkaté zvěře, to je „umění“.

V této souvislosti chci zmínit střelbu na krk, o které se vyprávějí různé legendy. Již malé odchylka v zásahu může mít fatální následky, neboť zvěř s krkem prostřeleným ve spodní části může ještě prchnout, ale potom někde ve velkých bolestech po dlouhou dobu zhasíná.

Tedy jako upozornění přidávám: síla krku srny, do nějž je potřeba se trefit, aby srna zhasla v ohni, se rovná průměru devítky na terči. A jak často trefíte devítku? Doporučení, že při střelbě zezadu nedochází pouze k poranění, je mylné, jak dokazují dva následující příklady. Asi na 70 kroků byla zezadu na krk trefena štíhlá srna odpovídající ráží. Na sněhu se dala pobarvená stopa a místo, kde kus zůstal stát a kde ztratil více barvy, dobře najít. Po 300 m ležela vykrvácená srna, protože měla prostřelenou krční tepnu. V druhém případě bylo stříleno na krátkou vzdálenost srnci na krk. Ten po první ráně krátce bekal. Vydržel po dobu znovunabití a druhou ranou padl. První rána jeho krk jen „štrejchla“ a způsobila pomalé krvácení. Srnec by umíral v bolestech. Tolik ke střelbě na krk, která podle rozšířeného názoru připouští jen dvě možnosti: ránu smrtelnou nebo ránu, která mine.
Při vábení pískáním na vábničku větří srna bez pohybu jen velmi krátce. Kdo není připraven, musí počítat s pohyby, které mu přesný zásah značně ztíží a měl by v takovém případě od střelby na krk upustit. Dá se ale nacvičit dostatečně simulovaně, za podmínek blížících se podmínkám při lovu, správný zásah ve správném čase.

  Kdo si není jist, že vybraný kus smrtelně zasáhne, nesmí pokrčit prst na spoušti. Již dopředu očekávaný špatný výstřel nesmí vůbec padnout.

Náročný dosled a dlouho zhasínající kus, které následně zhasne včas nedosledován v bolestech, není cílem správného myslivce.
 Myslivecky správný je takový výstřel, kdy pravděpodobnost správného zásahu je vyšší než možnost, že střelec mine.
Samozřejmě, že se každému může stát, že ho přemůže lovecký zápal a ten mu nedá dostát všem pravidlům, a jen ten, kdo mu nikdy nepropadl, může ty druhé tvrdě odsuzovat. Ovšem bezmyšlenkovitě ještě jednou vystřelit po prchajícím kusu, to není omluvitelné a nemá se správným mysliveckým chováním nic společného.Také jsem zažil, že známý lovecký průvodce dal povolení k odstřelu zvěře mladému myslivci a výsledkem byl pouze postřelený divočák. Přitom po něm nepožadoval ani jeden zkušební výstřel, aby se přesvědčil o jeho střelecké zdatnosti.
Ten, kdo jako myslivec s přesně na srdce mířeným výstřelem zhasne zvířeti světlo života, nachází se velmi pravděpodobně pod určitým psychickým napětím. Pod tíží pocitů nebývá hlava chladná a ruka klidná. Pak se může stát, že i na krátkou vzdálenost správně nezasáhne nebo jen poraní na široko před ním stojící kus, přičemž odchylka chybného zásahu je tak velká, že by na sto metrů ani neudělala dírku do terče. 
Když se ta změť pocitů u lovce projeví až po úspěšném ulovení zvěře, je to ještě pochopitelné. Ale v žádném případě si za takových okolností myslivec nesmí povolit druhý výstřel. U koho se takovéto nervové rozechvění projeví – ať už při střelbě na jelena nebo lišku – musí bezpodmínečně zapracovat na zvládání svých nervů a citů anebo nepřikládat prst na spoušť.

Pokračování....

Přesná střelba z lovecké pušky. Jakmile lovec vymění dalekohled za pušku, stoupá adrenalin a spolu s fyzickou zátěží se dostavuje psychické napětí.

Zvěř a lovec

Lovecká horečka


Myslivci se může při pohledu na vysněný kus zvěře, který se nachází ve správné myslivecké vzdálenosti, stát, že touha po úlovku zaplaší všechny rozumem diktované úvahy a pochyby. Lovecká horečka není v žádném případě v přímé úměře s velikostí loveného kusu. Jakmile lovec vymění dalekohled za pušku, stoupá adrenalin a spolu s fyzickou zátěží se dostavuje psychické napětí podprahově vyvolávané respektem ze zbraně.Na tomto místě není od věci zmínit časté a nikoli neopodstatněné podezření, že leckterá liška nebyla skolena kulí ne proto, že myslivec čekal na „lepší kořist“, ale proto, že malý cíl by na sto metrů mohl minout a „drahá střela“ by tak přišla vniveč. Špatné zásahy jsou ze 70 % způsobeny stržením zbraně a z 20 % špatným založením zbraně. Obojí jsou špatné návyky, které se samozřejmě dají korigovat a odstranit. Člověk musí jen chtít, neboť při střelbě na terč neexistují žádné z těch příčin špatných výstřelů v honitbě, které jsme zmiňovali.

Zbývajících 10 % špatných zásahů připadá na špatné rozeznání podmínek, jako je vítr, vzdálenost nebo chování zvěře, i když se o procentuálním rozložení těchto příčin dá diskutovat. O stržení zbraně a založení zbraně jsme mluvili v předchozích řádcích. My civilizovaní myslivci (minimálně mnoho z nás) si o sobě myslíme, že lovíme racionálně bez zapojování citů. Když se ukáže divoká zvěř a rýsuje se dobrá příležitost k výstřelu, podlehne mnohý z nás rozechvění. Sami to často ani nepozorujeme, o to víc si toho ale všimne náš soused, kamarád myslivec nebo lovecký průvodce při poplatkovém lovu. Stejně tak tomu je na střelnici: když vedle nás stojí lepší střelec, otálíme tak dlouho, než ten druhý opět usedne se svou zbraní a soustředí se pouze sám na sebe. Kdyby přírodní „člověk - lovec“ lovil tak, jako mnozí naši „tvrdí“ nimrodi, musel by nutně zemřít hlady.

Dobře zasáhnout nejsou žádné čáry.

Kdo si jednou předsevzal zapracovat na svém střeleckém umění, velmi záhy zaznamená, že výsledky dosažené na terči mu zvednou sebedůvěru při střelbě v myslivecké praxi a jeho zásahy budou jistější a přesnější. Přitom se ještě utvrzuje v poznání, že rychlým stiskem spouště neletí střela v žádném případě rychleji.
Cesty k „čisté“ ovládané a promyšlené střelbě jsou rozmanité. Člověk se jen musí chtít na tuto cestu vydat. Jen proto, že staří myslivci to vždycky „tak“ dělali, nemusí všechno být správné. A ne všechno se tedy mladý myslivec musel správně naučit – možná právě proto, že vyučující „odborník“ to sám lépe neuměl.

Pokud jste dočetli až sem, jste pravděpodobně zvědavi, co vás očekává nyní. Nic z toho, co tu čtete, není takzvaně vycucáno z prstu, nýbrž jsou to všechno praktické poznatky, triky a zkušenosti nasbírané za padesát let myslivecké praxe, které si navíc ověřili i jiní myslivci a střelci. Jak jsem již zmínil, rozdíl mezi střelnicí a lovem je daleko menší – zvláště co se týče střelby s oporou nebo jen opřením – než se traduje anebo dokonce tvrdí.
Při lovu lze přinejmenším stejně dobře stisknout spoušť jako na střelnici. A co se týče opory a založení zbraně, přinášejí v tomto ohledu různé nabyté dovednosti, jako například při šoulačce, lepší výsledky, je-li myslivec ochoten si je osvojit.
Přesná střelba z lovecké pušky není žádné čarování, a když jiný myslivec zasáhne lépe, měl by to pro nás být dostatečný podnět k tomu, abychom kriticky zhodnotili své střelecké umění a zapracovali na jeho zlepšení.

NA LOVU MUFLONŮ

LOVU DÍK! a Myslivosti ZDAR!

4.12.2017 Je den, který si dobře zapamatuji


 Splnil jsem si totiž svůj dlouholetý sen, a to ulovit ve volné přírodě muflona. Netušil jsem však, že se to povede tak brzy, protože na takovou chvíli někteří čekají celý život. Velký dík patří mému kamarádovi , za dopomoc k tomu, abych si tento sen splnil. Jsem rád, že mám kolem sebe jedince, kteří mi takové věci přejí. Samozřejmě děkuji mé drahé polovičce za to, jak tolerovala moje každodenní několika hodinové vycházky, které mířily za úspěšným splněním tohoto snu. A další radost mi udělalo to, že u mého úspěchu, sice o posed vedle byl přítomen můj otec, se kterým jsem o několik let zpět na stejném místě ulovil jeho krásného životního muflona.
   

Úlovek tohoto muflona rozhodně nebyl zadarmo. Bylo to o každodenní docházce do lesa s krmením a následnou čekanou na kazatelně. Několikrát jsem si vyhlédnuté stádečko zradil, nebo jsem nevytrval dostatečně dlouho a po mém odchodu domů se objevili. Nebo když jsem šel na jistotu, kdy jsem věděl že muflon přijde, tak mé plány zradila prasata, která přišla dříve a já místo muflona ulovil prase, které mi udělalo samozřejmě velkou radost. O to hezčí zážitky a vzpomínky, na které budu do konce života vzpomínat to ve mě nechalo. 

 Velké díky patří také patronům myslivosti. Takže ještě jednou chci říct : LOVU DÍK! a Myslivosti ZDAR!


Mára Vožuch Voženílek

GREAT HUNTING

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

#Černá zvěř - bachyně #Daněk #Kančí steaky #Lovecké právo #Lovecké stezky #Srnčí zvěř #Waldemar Matuška 1 milion čtenářů Aglomerace aktivity radosti a milování života Amerika Anatomie jelena Aport Bažant Bažant pečený Beatiful Nature Berneška Borrelióza Borůvky Bowhunting (lovecká lukostřelba) Brenneke broková dvojka broková kozlice Cazando con Arco Cesty Co budeme vařit dnes? Cviky poslušnosti Čáp bílý Čas lásek jelenů Čejka Čekaná Černá zvěř Černá zvěř - bachyně Černá zvěř - kňour Červenka obecná Čiplenka Čištění zbraně Čmelák Dalekohledy Dančí zvěř Daněk Datel černý deer rut Diana bohyně lovu Dívka s liškou Divočák Doby lovu zvěře Dosled Dostřelná rána Double Rifle Dravci Drobná zvěř Drozd kvíčala Dřevo a teplo Dudek chocholatý Erika Evropská Unie Fotografie z myslivosti Gepard Golden Eagle Gorilla Hájovna U pěti buků Halali hamerles Happy Days Hejkalové Heligonky Hirsch-König des Waldes Historie HMYZ Holub hřivnáč Honili myslivci Hořící špalek Houby Humor o myslivosti HUNTING Hunting Rifles Husa divoká Chile Atacama Chov zvěře Chrutí černé zvěře Chukar Partridge Idiots With Guns Instinkty a pudy Investiční zlaté mince Jagd Jaguar Jahody Jak na to? Jak zajíc přelstil líného hajného Jaro Jelen Jelen (Red Deer) Jelen útočí Jelení guláš Jelení kýta Jelení říje Jelení steak Jestřáb lesní Jezevec John Denver Kachna Kachna divoká Kalendárium Kalous ušatý KAMZÍK HORSKÝ Kančí gulášek Kančí kýta na smetaně Kančí kýta na víně Kančí ragů Kančí se šípkovou Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Káně lesní Kaňkování Klíště obecné Kňour útočí Koně Koroptev Krahujec obecný Kritické myšlení Krkavec velký Krkonošské pohádky Krmelec Krmeliště černé zvěře Krmeliště černé zvěře-kamery Krmeliště pro vysokou Krmítko Krteček Křepelka polní Kukačka obecná Kulovnice Kulový dvoják Kuna lesní Kuriozity Kvakoš noční Kynologie Labuť Lama Laně Lankasterka Lasice hranostaj Láska Ledňáček Les Lesní plody Lesnická škola Lesník Lion (Lev) Liška Liška Eliška Lončák Los (Elk) lov Lov na daňky Lov na jelena Lov na lišku LOV NA SRNCE Lov ve svobodném světě LOVEC BŘÍDIL Lovecká optika Lovecké brokovnice Lovecké příběhy Lovecké signály Lovecké stezky Lovecké štěstí Lovecké zátiší Lovecké zbraně Lovecký pes Lovu zdar! Lovy černé zvěře Lovy fotoaparátem Lovy lukem a šípem Lovy na černou v Maďarsku Lovy srnčí zvěře Lucky deer Makov Malorážka Mannlicher Schönauer kulovnice Markazíni Mateřství a péče o potomstvo Mauser M03 Mauser M98 Medicina Medvěd Milování světu vládne Milování v přírodě Minutkový srnčí guláš Miška Montáže Moose Hunting Muflon Myslivci a konfliktní situace Myslivcův sen Myslivec a zvuky v přírodě Myslivecká mluva Myslivecká videa Myslivecká zábava Myslivecká zařízení Myslivecké fotografie Myslivecké léto Myslivecké písničky Myslivecké pověsti Myslivecké ráno Myslivecké tradice Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Myslivecký ples Myslivost a Michaela Na loveckých stezkách Na lovu muflonů Na stojáka Naháňky Namlouvání Nástřel Nastřelení lovecké zbraně Naše domovy a chalupy Názory myslivců Nepravidelný desaterák O Evě a Adamovi Obory a zvěř Odchyt pernaté Once Upon a Time in The West Optika Orel bělohlavý Orel na hnízdě Ornitologie Osudový srnec Otázky z myslivosti Památka myslivce Pamětní mince Páření Čmelák královna Pasování Paul Mauser Pečená kachnička Pečené prasátko Pernatá zvěř Pes přítel myslivce PF Podzim Pohádka O chytré kmotře lišce Pohádka stromů Polák chocholačka Polesí Strzalowo Polesí Strzalowo Polsko Posed Poslední hon Poslední hryz Poslední leč Poštolka Potápka chocholatá Pranostiky a příroda Pravidla lovu srnčí zvěře Predátoři Příhody z loveckého batohu Příroda Příroda a lidé Příroda a myslivost Příroda a zdraví Přírodní fantazie Přírodní srnčí kýta Pstruh pečený Psychopati Ptáci Puškohledy Pytláci Radost a uspokojení Raffle ball hunting Red Deer Cam Reklama a lov Roček Ruger’s M77 RSI Ryby Rychlý srnec Rys ostrovid Rytíři lesů Říje Sauer 101 Sele prasete divokého Shozy Siga Skřivan Skupinka jelenů různého věku Skupinový život Slanisko Slípka zelenonohá Slivovice Sluka lesní Slunce Sociální sítě Sojka obecná Sokol stěhovavý Sokolnictví South Africa Sovy Společné lovy Srnče Srnčí guláš po myslivecku Srnčí játra Srnčí na kořenové zelenině pečené v troubě a houskový knedlík Srnčí říje Srnčí zvěř Srnec Srnec jako ze zlata Srnec Škůdník Srnec v červnu Sršeň obecná Stádo tlupa rudl Stalo se Stehlíci a ledoví muži Straka obecná Strakapoud velký Strašidla Strzalowo Střelectví sv. Hubert Svíčková Svišť Svítilna TK09 SWAROVSKI Swedisch Fire Torch Sýkorky Synantropie Šípková omáčka ke zvěřině Škodná Šoulačka Špičák Švestky Teritorium Termovize Tetřev hlušec Tetřívek obecný TCHOŘ Tom Miranda Tombola Trofeje Trojákové čtyřče - rarita Tři jednou ranou Ťuhýk Újeď Upíři Úspěšný lov Vábení Velikonoční sekaná Verše myslivce Veverky VIDLÁK Vlha pestrá VLK V KANADĚ Vnadiště Vodouš šedý Volavka popelavá VORAŘI Vtipy Vydra Vysoká Vysoká zvěř Vytápění chalupy Webové kamery Welshspringerspaniel Wildlife Woodcock Hunting Zahrady Zacházení se zbraní Záchranná stanice Zajíc Zákony a předpisy o myslivosti Záraz Zdraví Ze života černé zvěře Zeiss Zima a hlad v lese Zimní oblečení a obutí Zlato a šperky Značení zvěře Zoologie Zpracování zvěřiny Způsoby lovu a historie Zubři Zůstal v ohni Zvěř a počasí Zvěř v zimě Zvěř živě Zvěřina Zvěřina a kuchyně myslivce Zvěřinová paštika Zvěřinové recepty Zvěřinový guláš Ženy a myslivost Žít ve svobodě Životní srnec

HUNTING

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

Vybraný příspěvek

SRNEČEK A LES. Starší srnci začínají shazovat paroží, mladší až v prosinci!

SRNEČEK A LES

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...